English version
4. „Halo, kdo je tam?“ aneb Uzavíraní smluv na dálku
V praxi jsme si již zvykli na to, že se smlouvy uzavírají často bez fyzické přítomnosti obou smluvních stran. Je jedno, zda je smlouva uzavřena přes internet, telefonicky nebo skrze písemný styk (např. objednávkový tiskopis), zkráceně všem říkáme distanční smlouvy a jejich regulace je dána především evropským právem. Takové uzavírání smluv má pro podnikatele své výhody (rychlost) i nevýhody (nevíte, s kým ve skutečnosti jednáte). Na stávající praxi příliš nemění ani nový občanský zákoník. Dochází však k rozšíření výčtu povinně uváděných informací, které musí zákazník obdržet před uzavřením smlouvy (nebo předtím, než učiní závaznou nabídku).
Klíčovým právem zákazníka (spotřebitele) stále zůstává právo odstoupit od smlouvy do 14 dnů a to bez udání důvodu (je tomu proto, že si zákazník nemůže zboží osahat, vyzkoušet). Dosud platilo, že do 14 dnů muselo být odstoupení doručeno přímo k podnikateli, nově stačí, když písemné odstoupení zákazník do 14 dnů odešle (předá na poště k přepravě). Podnikatel by si měl vždy řádně pohlídat, aby zákazníka o tomto právu poučil, protože jinak se lhůta prodlužuje o jeden rok (doposud to byly 3 měsíce).
Novinkou je, že podnikatel muže zákazníkovi umožnit odstoupit od smlouvy prostřednictvím vzorového formuláře na svých internetových stránkách (formulář je přílohou nařízení vlády č. 363/2013 Sb.).
5. Virtuální život internetu – něco nového?
I když nový občanský zákoník neužívá slovo „internet“ příliš často, přesto je zde několik nových pravidel, které by měli znát podnikatelé provozující e-shopy. Jelikož jde o uzavírání smluv na dálku, platí zde předně vše, co bylo napsáno výše o distančních smlouvách. Z dalších konkrétních změn se sluší připomenout zkrácení lhůty pro vrácení peněz, odstoupí-li zákazník od smlouvy: dříve to bylo 30 dnů, nyní je tato lhůta 14 dnů (počítá se od odstoupení od smlouvy). Podnikatel však není povinen vrátit peníze dříve, než mu zákazník zboží předá nebo prokáže, že zboží podnikateli odeslal. Zákazník má v případě odstoupení od smlouvy nejen právo na vrácení peněz, ale i právo na vrácení nákladů souvisejících s dodáním zboží, jež prodávajícímu uhradil.
Pan Myška si pres internet objednal nový fotoaparát. Zaplatil za něj 11 990 Kč plus 150 Kč poštovné a balné. Po dodání fotoaparátu zjistil, že je do jeho ruky příliš malý, proto od smlouvy včas odstoupil a odeslal fotoaparát zpět prodejci. Odeslání ho stálo 76 Kč. Pan Myška má právo na vrácení kupní ceny (11 990 Kč), na vrácení poštovného a balného (150 Kč), ale již nemá právo na zaplacení toho, co vynaložil k opětovnému odeslání zboží (76 Kč). Pokud však obchodník nabízel levnější způsob dodání (např. za 50 Kč), má pan Myška právo pouze na vrácení této nižší částky (to, že si zvolil dražší způsob dodání, jde k jeho tíži); pokud obchodník nabízí i osobní odběr zboží, nepřihlíží se k tomu.
Je třeba dát si pozor též na to, že když podnikatel nabízí nějaké zboží v e-shopu, je smlouva uzavřena v okamžiku, kdy přijde objednávka od zákazníka. „Vystaví-li“ podnikatel na svých internetových stránkách fotografie zboží s uvedením ceny, nahlíží na to právo tak, že jde z jeho strany o nabídku, kterou zákazník svojí objednávkou akceptuje. Internetový prodejce tak musí dodat přesně to, co si zákazník objednal (s výhradou vyčerpání zásob).
Novinkou je též pravidlo v zákoně o ochraně spotřebitele. Stanoví, že při prodeji zboží nebo poskytování služeb elektronickými prostředky prostřednictvím internetových stránek je prodávající povinen spotřebitele předem zřetelným způsobem informovat o tom, zda platí nějaká omezení pro dodání zboží nebo poskytnutí služby a jaké způsoby platby jsou přijímány.
6. „Odchyt a zavlečení“ zákazníka do provozovny
Smlouvy lze uzavírat na různých místech. Nezřídka je dobrý obchod uzavřen na místě, kde by to člověk vůbec nečekal. Zákony v tomto smluvníky vůbec nelimitují, přesto však občanský zákoník pod vlivem evropské legislativy stanoví některá speciální pravidla. Ta se týkají situací, kdy vystupuje podnikatel vůči spotřebiteli a uzavírají spolu smlouvu mimo obvyklé obchodní prostory podnikatele. Účelem je chránit spotřebitele, který se takovým jednáním může cítit zaskočen a překvapen, který není na uzavření smlouvy připraven a mohl by postupovat neuváženě.
Klasickým případem jsou zájezdy, které podnikatel organizuje, a pod pláštíkem slibu různých požitku (prohlídky hradu či poskytnutí oběda) se snaží spotřebitele přesvědčit k nákupu určitého zboží (zájezd je především určen k propagaci a prodeji zboží či služeb podnikatele). Stejně tak je třeba posoudit zpravidla i uzavření smlouvy při návštěvě podnikatele u spotřebitele doma (podomní prodej) či na jeho pracovišti anebo uzavření smlouvy s pouličním prodejcem na veřejném prostranství nebo u stánku podnikatele, který má jinde svoji stálou provozovnu.
Významná změna nové právní úpravy spočívá ve vyšší míře ochrany spotřebitelů, kteří jsou podnikateli tzv. „odchytáváni“ na ulici, kde je s nimi dojednáno vše podstatné, a poté jsou přivedeni do provozovny podnikatele, kde je smlouva pouze podepsána, tedy formálně uzavřena. Proto nový občanský zákoník výslovně stanoví, že za smlouvu uzavřenou mimo prostor obvyklý pro podnikatelovo podnikání se považuje také smlouva uzavřená v prostoru obvyklém pro podnikatelovo podnikání, pokud k jejímu uzavření došlo bezprostředně poté, co podnikatel oslovil spotřebitele mimo tyto prostory. Musí zde být určitá věcná i časová souvislost. Pokud podnikatel osloví spotřebitele na ulici, spotřebitel poté odejde domů, kde si vše rozmyslí a následně podnikatele navštíví v jeho provozovně, již nepůjde o smlouvu uzavřenou mimo obchodní prostory podnikatele.
Text je součástí publikace Podnikatelský manuál k novému občanskému zákoníku, kterou vydala Asociace malých a středních firem a živnostníků ČR
