English version
Předvolební sliby o snižování byrokracie pro podnikatele obvykle utichnou krátce po volbách a vrací se až s další volební kampaní. Podnikatelé v Česku si tak stále stěžují na ty samé problémy. Život by jim často usnadnily drobnosti bez miliardových dopadů na státní rozpočet.
Jedním z evergreenů jsou příliš komplikované žádosti o evropské dotace. Na komplikovanost českých přepisů ukazuje například to, že česká pravidla a pokyny pro žadatele jsou až pětkrát objemnější, než pokyny ke stejnému programu v Německu. Pro české firmy to znamená více povinností, více formulářů k vyplnění, více dokumentů k doložení. Čas, který jejich německý konkurent může věnovat podnikání a rozvoji byznysu, musí česká firma obětovat administrativě.
Dotace jdou jednodušší
Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá v této věci zlepšení. „Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v roce 2018 přijalo, resp. připravuje pro MSP v rámci Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OP PIK) několik opatření. Prvním je zrušení povinnosti příjemce dotace předkládat zprávu ‚Informace o pokroku‘. Ze strany poskytovatele dotace byla již tato povinnost zrušena,“ vysvětluje ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková.
Podle ní došlo také k optimalizaci typu změn projektu. „V návaznosti na zkušenosti z implementace OP PIK došlo k jednoznačnému stanovení povolených a nepovolených změn a stanovení způsobu jejich podání tak, aby žadatelé a příjemci s velkou mírou jistoty dopředu věděli, zda má jejich požadavek na změnu projektu šanci na schválení a kdo tuto změnu schvaluje,“ dodává Marta Nováková.
Ministerstvo přistoupilo také k odstranění povinnosti dokládat některé přílohy k žádosti o podporu. „Z výzev vyhlašovaných od roku 2019 bude odstraněna povinnost dokládat účetní závěrku pro subjekty, které ji dle příslušné právní úpravy zveřejňují,“ doplňuje Marta Nováková.
Trvalým cílem ministerstva je podle ní snižování administrativní zátěže malých a středních podnikatelů nejen v oblasti Evropských strukturálních a investičních fondů, ale v celé podnikatelské sféře, o čemž svědčí i údaje v uvedené informaci.
V letošním roce MPO zvažuje iniciaci legislativního procesu s gestorem zákona o účetnictví, Ministerstvem financí, a gestorem zákona o veřejných rejstřících, Ministerstvem spravedlnosti „S cílem, aby finanční úřady, kterým jsou předkládány účetní výkazy, byly povinny tyto výkazy automaticky předávat obchodním rejstříkům,“ popsala Marta Nováková. Tím by se podnikatelům, především MSP, snížila administrativní zátěž při předkládání žádostí o podporu z programu OP PIK.
Dálniční známky budou elektronické
Další administrativu sníží podnikatelům ministerstvo dopravy. Dálniční známky totiž museli až dosud kupovat na poštách nebo čerpacích stanicích. S plánovaným nástupem elektronických známek si je budou moci zakoupit přes internet přímo ze své kanceláře.
Umožní to vládou schválená novela zákona o pozemních komunikacích, která putuje do Poslanecké sněmovny. Možnost platby za používání dálnic prostřednictvím internetu či mobilní aplikace má začít fungovat od roku 2021. Roční kupon bude i nadále stát 1500 korun, horní limit se nezvýší.
„Řidič zaregistruje přes internet nebo v mobilní aplikaci registrační značku vozidla, zaplatí a už nemusí lepit známku na čelní sklo. Počítáme i s tím, že poplatek půjde uhradit i na vybraných distribučních místech, kde si dneska řidiči kupony kupují. Ušetříme tím až sto milionů korun za tisk a distribuci klasických známek,“ dodává ministr dopravy Dan Ťok.
Od roku 2021 si tak řidiči vozidel do 3,5 tuny budou moci vybrat mezi on-line platbou a nákupem na prodejním místě, papírové kupony úplně skončí. Prakticky totiž půjde zaregistrovat přes e-shop registrační značku vozidla, zaplatit dálniční poplatek a jezdit. Kupovat bude možné stejně jako dnes desetidenní, měsíční a roční kupóny. Změna způsobu úhrady časového poplatku dálniční poplatek nezvýší, a tak se počítá nadále s cenami 310 korun, 440 korun a 1 500 korun. Vláda se rozhodla horní limit ceny dálničního poplatku nezvýšit.
Absurdistán na financích pokračuje
Od dalších ministrů se malí podnikatelé pozitivních změn nedočkají. Na jedné z největších absurdit v Česku stále trvá resort ministryně financí Aleny Schillerové. Ministerstvo je totiž zodpovědné za existenci papírových kolků. I dokumenty, které podnikatelé pošlou elektronicky datovou schránkou, tak musí doplnit papírovým kolkem, kvůli kterému musí vystát frontu na poště a poslat ho fyzicky v obálce. Na Slovensku a v Rakousku přitom podnikatelé řadu let využívají kolky elektronické.
Ministerstvo před časem zahájilo práce na revizi placení daní, tedy zejména správních a soudních poplatků, prostřednictvím kolkových známek. V současné době vyhodnocuje, jak tento nástroj využívají jiné státy EU, a možnosti budoucích změn konzultuje s Vysokou školou ekonomickou v Praze. Kolkové známky podle resortu nepředstavují jediný způsob placení správních a soudních poplatků, proto se zabývá také otázkou, zda má smysl vytvářet nějaký nový konstrukt „elektronických kolků“, když existují jiné moderní alternativy – jako je například platba platební kartou. Faktem ale zůstává, že dokud jsou papírové kolky jako možnost platby v legislativě zakotvené, některé úřady a instituce na tomto způsobu platby trvají a nutí podnikatele ke zbytečné administrativě.
Nevstřícné k podnikatelům zůstává ministerstvo vnitra. Pod jeho působnost spadá Česká pošta, která řadu let odmítá zřídit pobočku na hlavním nádraží v Praze. Právě na tomto místě, kudy projde na třicet milionů cestujících ročně, totiž živnostníkům při cestách do metropole chybí možnost ověření podpisu, výpisů z rejstříku a dalších služeb pro úřady.
Nejžádanější pobočka pošty nebude
Ministerstvo však vůči podnikatelům zůstává nekompromisní a jejich požadavky nevyslyšelo. „Česká pošta v minulosti zřízení provozovny na hlavním vlakovém nádraží v Praze opakovaně zvažovala. Z důvodu nadstandardní hustoty pošt v okolí železniční stanice Praha hlavní nádraží Česká pošta k realizaci doposud nepřistoupila. V docházkové vzdálenosti 600 metrů se v Jindřišské ulici nachází pošta, která je největší poštou v ČR, a své služby poskytuje 22 hodin denně, 7 dní týdnu. Nejbližší pošty ve vzdálenosti necelých 500 metrů jsou v Hybernské ulici, a dále v areálu železniční stanice Praha Masarykovo nádraží. V jeho okolí je navíc celkem 14 pošt, jejichž vzdálenost je do dvou kilometrů vzdušnou čarou,“ uvedl ministr vnitra Jan Hamáček.
Na ministra se přitom zlobí především podnikatelé ze středních Čech. Jako jediní totiž nemají krajské úřady v rámci svého kraje, ale musí za nimi jezdit do Prahy. Ministerstvo vnitra zodpovídá také za další administrativní balvan, který české podnikatele drtí. Přestože se v Česku řadu let mluví o zdlouhavosti řízení na stavebních úřadech, jedna z jeho hlavních příčin zůstává stranou pozornosti. Česko totiž zaspalo v digitalizaci geografických dat, za kterou zodpovídá právě resort vnitra.
Podnikatelé a malé firmy, která chtějí například rozšířit svůj provoz nebo přistavět výrobní halu, musí pro Stavební úřad doložit vyjádření až dvaatřiceti jiných úřadů, institucí a organizací. Pokud by měl úřad přístup ke geografickým datům v digitální formě, podnikatelé by pracným sháněním vyjádření ostatních úřadů nemuseli ztrácet čas. Právě tato fáze přitom celé stavební řízení výrazně prodlužuje.
Dalibor Dostál
