Podnikatelské svazy kritizují podobu příspěvku zaměstnancům v karanténě

Komora proto apeluje na senátory, aby chybu napravili. Zároveň požaduje úpravy kompenzačního bonusu.

Jeden z poslaneckých návrhů k příspěvku znovu zavádí povinnost ohlašovat volná místa, i když byla tato povinnost zákonodárci před 10 lety zrušena. Druhý komplikuje uzavírání dohod o provedení práce nebo pracovní činnosti.

Hlášení úřadům práce nepomohlo ani v ekonomické krizi

Podle prvního přílepku se má do českého právního řádu vrátit povinnost zaměstnavatele ohlašovat volná pracovní místa příslušné krajské pobočce Úřadu práce. Z české legislativy byla přitom odstraněna už v roce 2012, aby se snížila administrativní zátěž podnikatelů. Tento nástroj navíc podle HK ČR nikdy nebyl efektivní. Neosvědčil se ani v době velké hospodářské recese po roce 2008.

Druhým návrhem chtějí poslanci zavést novinku, která by zaměstnavatele nutila hlásit státu všechny dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti. Za nesplnění povinnosti by podnikateli hrozila pokuta až milion korun. Ohlašovací povinnost přitom zaměstnavateli aktuálně vzniká jen tehdy, pokud musí odvést za dohodáře nemocenské pojištění.

Zpřísnění a zhoršení podmínek zaměstnávání na dohody sníží atraktivitu dnes příležitostných výdělků, protože smazává rozdíl mezi dohodami a pracovním poměrem, píše Komora v tiskové zprávě.

„Není přitom neobvyklé, že jeden zaměstnavatel v průběhu měsíce krátkodobě najme desítky i stovky brigádníků, nová ohlašovací povinnost zaměstnavatele zahltí nadměrnou administrativou a zvýší personální a finanční nároky na splnění povinnosti,“ upozorňují zástupci podnikatelů.

Hospodářská komora proto adresovala senátorům žádost, aby přílepky, které nebyly diskutovány se zaměstnavateli a neprošly řádným mezirezortním připomínkovým řízením, zamítli.

Kromě Hospodářské komory v minulých dnech na tyto problémy upozornily rovněž další organizace jako Komora daňových poradců, Svaz obchodu a cestovního ruchu, Česká advokátní komora, Svaz průmyslu a dopravy nebo Asociace malých a středních podniků. Výši příspěvku svazy nekritizují.

Co je špatně s kompenzačním bonusem

Senát projednává i zákon o kompenzačním bonusu, podle něhož by nárok na kompenzaci za měsíce únor a březen 2021 měli živnostníci, dohodáři a společníci malých firem, pokud splní dvě základní podmínky.

Jsou jimi omezení provozu nebo snížení poptávky po výrobcích a službách firmy. Zároveň jim musejí klesnout příjmy v předešlém měsíci alespoň o 50 procent v porovnání s obdobím před pandemií.

„Pokud ale jejich příjmy neklesly alespoň o polovinu, nebudou mít nárok na žádnou podporu, i přestože jim stát výdělečnou činnost zakázal nebo výrazně omezil,“ připomíná HK ČR.

Komora má obavy, že kvůli zmíněným kritériím se někteří živnostníci a společníci malých firem ocitnou bez jakékoli pomoci. Senátorům proto navrhla, aby nárok na příspěvek vznikly případě, že jim příjem klesne jen o 30 procent.

Jinak je podle zástupců podnikatelů správné, že se podpora zvýší na 1000 korun denně, protože ze stávajících 500 korun nelze dlouhodobě pokrývat závazky vyplývající z podnikání, ať už jde o splácení podnikatelských úvěrů, pojištění, energií a jiných fixních nákladů, a k tomu ještě hradit osobní výdaje.

Tuto situaci, kdy se živnostníci ocitli bez příjmů, si nezavinili sami vlastními chybami v podnikání. Jejich hospodářskou „nečinnost“ způsobil administrativním zásahem stát, připomněla HK ČR.

Hospodářská komora chce také – stejně jako část opozice – odpustit živnostníkům na dobu pandemie placení záloh na sociální a zdravotní pojištění, a přiměřeně snížit i celoroční výši povinného pojistného.

jap, s využitím tiskových zpráv Hospodářské komory ČR