Polemika: Vlci mezi Pražskými Beránky?



PRO

Jde o účinnou zbraň proti krácení daní

Institut delegace místní příslušnosti k výkonu správy daní je možné zařadit mezi účinná opatření, která by mohla výrazně pomoci potírání daňových úniků a neoprávněnému vyplácení nadměrných odpočtů, a to zejména ve vztahu ke složité situaci panující v současnosti na území hlavního města Prahy. Finanční správa tím navazuje na některé změny, ke kterým již musela přistoupit. Již jen z tohoto úvodu je patrné, proč asi někteří podnikatelé přesouvají sídla svých firem záměrně na takzvaná virtuální sídla, hromadné adresy či office housy.

Velmi často se obhajují tím, že to dělají z důvodu prestiže v obchodních vztazích. Ve většině případů to však dělají pouze z důvodu ukrytí se před daňovou kontrolou nebo jinými postupy, kterými správce daně prověřuje správnost přiznané daně nebo daňového odpočtu. A právě institut delegace je jedním z efektivních řešení proti záměrnému vyhýbání se daňové kontrole. Podle současných statistik je zřejmé, že nejvíce je takto „postiženo“ hlavní město.

Celkově je v České republice 480 virtuálních adres a sídlí na nich 53 tisíc firem. Když se podíváme na čísla týkající se Prahy, na 280 virtuálních adresách sídlí neuvěřitelných 43 tisíc firem. Není výjimkou, že na jedné takové adrese sídlí 1500 firem.

Delegace může být provedena pro všechny daně (většinou kromě daně z nemovitých věcí, kde se místní příslušnost určuje podle toho, kde je umístěna nemovitá věc), anebo (což se děje spíše výjimečně) pouze pro některé vybrané daně. Využitím zákonného institutu delegace nedojde ke skutečnému přestěhování sídla. Podnikateli se nemění adresa sídla (zapsaná např. v obchodním rejstříku) či místa pobytu, mění se „jen“ jeho finanční úřad.

Finanční správa tak v žádném případě neohrozí podnikatelské vztahy s obchodními partnery, které jsou založeny na prestiži pražské adresy. Má-li dojít k přenosu místní příslušnosti, musí správce daně prověřit, kde probíhá skutečná ekonomická činnost podnikatele. Šetření je třeba provést jak na virtuální adrese, tak v místě, kde daňový subjekt prohlašuje či deklaruje, že má provozovnu, zaměstnance, vedoucí pracovníky, účetnictví a podobně.

Kolektiv autorů Generální finanční ředitelství

PROTI

Vystěhování nepovede ke zvýšení kontrol

Jedním z důvodů, proč mít virtuální kancelář, je finanční úspora. Takové sídlo vyjde podnikatele levněji než jakákoli fyzická kancelář. To platí zejména pro profese, které pracují převážně u svých klientů nebo z domova. Může jít o menší developerské nebo stavební firmy, vývojáře IT, marketingové specialisty či poradce. Ano, existují i společnosti, které byly založeny nebo se přemístily do Prahy proto, že četnost daňových kontrol je zde nižší.

To ale neznamená, že hned krátí daně. Setkal jsem se s případy, kdy firma se sídlem na menším městě byla neustále předmětem kontrol (vždy bez nálezu) a přemístila své sídlo poté, co si spočítala, že náklady na virtuální kancelář jsou nižší než náklady na účetní, která se zabývala pouze shromažďováním podkladů a vysvětlováním účetnictví kontrolám. „Vystěhovávání“ firem ani nepovede ke zvýšení daňových kontrol.

Případem se budou muset zabývat dva správci daně (nebude čas na jinou kontrolní činnost), k delegaci často nedojde, protože poplatník doloží důvody pro sídlo na napadené adrese (další ztráta času obou stran), proti převedení pod jiného správce se nově nelze odvolat, pouze se lze domáhat soudní ochrany (vyšší náklady) a dosud bezproblémovým přemístěným poplatníkům dokonce hrozí status nespolehlivého plátce, což může fakticky zlikvidovat jejich podnikání.

Státní správa má jiné prostředky, jak odhalovat daňové úniky, ale nevyužívá je. Každá právnická osoba podává s přiznáním rozvahu a výsledovku, ze kterých lze u finančních úřadů vysledovat trendy hodné zvláštního zřetele.

Petr Frisch daňový poradce a spolumajitel, Pro Factum Consulting

Převzato z magazínu Profit