Politická situace v Peru způsobuje pokles investic

Neustálé změny vlád a výkonných úředníků způsobují zpomalování, odkládání a rušení veřejných investic. Pro peruánskou ekonomiku to není dobrá zpráva – soukromé investice tvoří cca 80 % celkových.

Čísla třetího čtvrtletí roku 2022 odrážejí politickou nestabilitu Peru. Soukromé investice do klíčového sektoru, těžebního průmyslu, nadále klesají a očekávání firem jsou stále pesimistická. Ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku došlo podle Peruánské centrální banky BCR ke snížení privátních investic o 0,8 %. Těžební průmysl konkrétně propadl o 12,5 %, ostatní sektory vzrostly jen o 0,8 %. To potvrzuje výhled BCR na celé období – celkový růst soukromých investic se blíží 0 %. Obchodní banky jako BBVA nebo Scotiabank očekávají dokonce propad investic o 1,1 %, resp. 1,6 %.

Ani odhady na poslední kvartál 2022 nejsou optimistické. Pokles celkových soukromých investic se odhaduje na 1,5 %, přičemž u těžebního průmyslu to může být až 10,7 %. Jeho propad nedokáže kompenzovat minimální růst 0,1 % ostatních sektorů.

Jihoameričané jsou posedlí krásou. Investují do ní navzdory krizi

Co ovlivňuje pesimistická očekávání firem? Jsou to především:

• nestabilní vláda – od nástupu prezidenta do funkce na konci července 2021 byl před několika dny jmenován již pátý předseda vlády, výměny ministrů již přesáhly číslo 80;
• prezident – hlava státu zvítězila ve volbách s nepatrným rozdílem pouhých 0,25 %. I přes předvolební sliby nejenže oba tábory nesmiřuje, ale naopak ještě zvyšuje napětí mezi nimi. Je vyšetřován v řadě kauz, jako např. korupce, obchodování s vlivem nebo plagiátorství závěrečné vysokoškolské práce;
• sociální napětí – vládě se nedaří řešit spory s různými domorodými komunitami (např. ohledně těžby nerostných surovin) a ani s odborovými organizacemi.

Chybějící investice mají dopad i na vnitřní spotřebu – nevznikají nová kvalitní pracovní místa a tím neroste počet zaměstnanců s vyššími příjmy. Důsledkem je, že ti, kteří mají vyšší příjmy (a tím i vyšší úspory) zatím z obav o další vývoj odkládají nebo nerealizují nákupy dražšího zboží či služeb. Tím se snižuje jeden z významných ekonomických parametrů ovlivňujících tvorbu HDP – spotřeba obyvatelstva.

Bohužel klesá i zájem o úvěry ze strany firem – ve srovnání se stejným obdobím loňského roku poklesl v říjnu objem poskytnutých úvěrů o 0,4 %, z toho u malých subjektů se zbrzdil růst o 8,8 % a u středních došlo k propadu o 13,7 %.

I v případě investic do veřejných staveb se situace zhoršuje. Na konci října představilo Ministerstvo hospodářství a financí Peru nový Plán budování infrastruktury. Je v něm preferováno 72 projektů v hodnotě cca 147 mld. PEN (cca 38 mld. USD). Celkem 57 % objemu investic (cca 84 mld. PEN) by mělo připadnout na šest velkých projektů:

• plynovod Sur Peruano,
• budování linek č. 2  a 3 metra v Limě,
• novou dálnici Carretera Central,
• obchvat souměstí Lima – Callao,
• rozšíření mezinárodního letiště v Limě.

Dokument je aktualizací Plánu z roku 2019, který uváděl 52 projektů za více než 100 mld. PEN (cca 26 mld. USD. I když nový Plán zvýšil celkový počet staveb, z původního se do něj nevešlo 29 návrhů. Podle odborníků se nová metodologie měla aplikovat na nové projekty a ne na ty, které byly navrženy již dříve.

Ekonom Pedro Herrera (profesor ekonomie na univerzitě PUCP a hlavní ekonom Consejo Privado de Competitividad – iniciativa soukromého sektoru vzniklá v r. 2018) označuje tento krok za špatný signál investorům. Jedná se o projekty, které mají delší dobu výstavby než je jedno volební období a měly by být realizovány ve státním zájmu a ne v zájmu jedné vlády. Jedná se např. o letiště ve městech Piura a Trujillo, přístavy Salaverry a Muelle Sur a další. Naopak byla do Plánu nově zahrnuta díla z oblasti zdravotnictví a vzdělání.

V první polovině roku 2022 došlo ke zpomalení tempa růstu veřejných investic. Oproti stejnému období minulého roku vzrostly o pouhých 0,9 %. Největší podíl na tom mají díla realizovaná centrální vládou, kdy objem investic poklesl o 13,5 %. Za rok 2022 se očekává růst celkových veřejných investic 0–1 %.

Vláda se snaží podpořit vnitřní spotřebu i uvolněním prostředků z penzijních fondů. To má ale spíše krátkodobý dopad. Naopak ve střednědobém a dlouhodobém horizontu to může peruánským spotřebitelům ekonomice přinést problémy. Důležité je stabilizovat prostředí pro investory. To se v současné politické situaci nejeví příliš reálné.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Limě (Peru). Autorka: Eva Tadlíková, rada.