Polovina firem bojuje s výkyvy cen

Za nejpřínosnější považují české firmy poskytnutí pružnějších podmínek pro změny dodavatele energií, tuto možnost zvolilo skoro 27 % respondentů. „Podnikatelům by to umožnilo flexibilněji reagovat na prudké výkyvy cen,“ vysvětluje Radek Jakubský, viceprezident Hospodářské komory.

V souvislosti s využíváním vlastních zdrojů energií by více než 17 % uvítalo také zkrácení a zjednodušení povolovacího řízení jejich realizace. Značná část společností by také uvítala dotační podporu. Čtvrtina firem považuje za přínosné zejména dlouhodobé dotace na krytí provozních nákladů. Nicméně část respondentů za vhodnou podporu označila i investiční dotace, ať už na zvýšení energetických úspor (23,6 %), nebo pořízení vlastního zdroje (23 %).

Průzkum Hospodářské komory zjišťoval také podmínky, za kterých firmy energie nakupují – konkrétně ceny (zafixované ceny vs. spotové ceny) a délku trvání uzavřené smlouvy. Převažuje nákup s fixací cen (47,9 % respondentů), na spotovém trhu elektřiny nakupuje 31,2 % dotazovaných firem a kombinaci spotových a zafixovaných cen pro více provozoven využívá 18,5 % respondentů. Takřka polovina (49,7 %) společností je tak plně nebo alespoň částečně vystavena výkyvům cen na trhu.

K fixaci ceny přistupují zejména společnosti menších velikostí. Mezi mikro firmami má zafixované ceny 60,6 % z nich a v rámci malých firem se jedná o více než polovinu. Mezi středními a velkými společnostmi cenu elektřiny fixuje zhruba třetina firem. Za spotové ceny elektřinu nakupuje polovina respondentů působících v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb. Ve zpracovatelském průmyslu elektřinu na spotovém trhu nakupuje 38,6 % podniků bez ohledu na jejich velikost a dalších 27 % firem nakupuje částečně za spotové, částečně za fixované ceny.

Ceny energií a investice

Ceny energií představují pro české firmy významnou položku, ovlivňují mimo jiné jejich schopnost investovat. Ačkoliv až tři čtvrtiny společností vyšší cenu energetických vstupů přenášejí do cen, většinově firmy zvýšené náklady do cen nepromítají v plné výši. Podle šetření Hospodářské komory jen pro pětinu firem podíl nákladů na energie na celkových nákladech v roce 2023 odpovídal méně než 3 %.

„Je to zajímavé zjištění v kontextu takzvaného dočasného krizového rámce EU. Ten zjednodušeně klasifikoval jako energeticky náročné ty firmy, u nichž náklady na energie převyšují tři procenta celkových nákladů,“ komentuje výsledky průzkumu Zuzana Krejčiříková, předsedkyně Energetické sekce HK ČR.

Šetření Hospodářské komory tak potvrdilo, že česká ekonomika je vysoce energeticky náročná. Pro mnoho firem ale intenzita energetické náročnosti (to je množství energie spotřebované na jednotku ekonomického výkonu) představuje ještě zásadnější problém. Bezmála 30 % respondentů totiž na energie vyčleňuje i více než 10 % celkových nákladů.

„Význam nákladů na energie v celkovém objemu nákladů až tolik nesouvisí s velikostí firmy, určujícím faktorem je zde spíš ekonomická činnost, které se firma věnuje,“ uvádí Lenka Janáková, ředitelka Odboru legislativy, práva a analýz HK ČR. Náklady na energetické vstupy například v odvětví ubytování, stravování a pohostinství převyšují 15 % u více než 43 % respondentů z tohoto odvětví. Naopak ve stavebnictví více než dvě třetiny firem uvedly, že jejich náklady na energie nepřevyšují 5 % celkových nákladů.

Navýšení cen pro spotřebitele?

Průzkum Hospodářské komory se dále zabýval tím, jak respondenti prudký nárůst cen řešili: jestli změny nákladů propsali do svých cen, případně zda je financovali na úkor svého zisku nebo rezerv. Ukázalo se, že tři čtvrtiny firem vyšší cenu energetických vstupů přenášejí do cen své produkce. „Firmy nicméně ve většině zůstaly opatrné a promítaly zvýšené náklady do svých produkčních cen pouze částečně s ohledem na zachování konkurenceschopnosti své produkce, takto postupovalo na 60 % respondentů,“ upřesňuje Lenka Janáková.

Firmy z energeticky náročných odvětví podpoří vláda dvěma miliardami

Firmy čelící vyšším nákladům na energetické vstupy volily různé přístupy k řešení situace. Jen 14,1 % z nich se rozhodlo promítnout zvýšené náklady plně do svých cen. Mikro a malé firmy častěji pokrývaly zvýšené náklady z vlastních zdrojů; přibližně čtvrtina z nich volila tento přístup. Velké společnosti oproti tomu častěji využívaly dotační prostředky k řešení vysokých nákladů na energie, ale i mezi nimi byl tento přístup relativně vzácný a zvolilo ho jen 3,1 % velkých firem.

Dominantním zdrojem je pro české firmy elektřina

Elektřinu využívá ve svých provozech či výrobě na 90 % českých podniků. Druhým nejčastěji využívaným zdrojem jsou plynná fosilní paliva (zejména zemní plyn), to platí pro téměř 60 % respondentů. Drtivá většina firem plyn zajišťuje prostřednictvím dodavatele. Ani vodík zatím české podniky příliš nevyužívají, i když se o něm mluví jako o jednom z nejnadějnějších zdrojů energie budoucnosti. V Česku se ale nyní využívá jen okrajově a pracují s ním hlavně velké firmy. Je poměrně drahý a potřebná technická infrastruktura není zatím dostatečná.

Šetření Hospodářské komory dále ukázalo, že využívání jiných zdrojů než elektřiny souvisí s velikostí firmy. Využívání plynných fosilních paliv tak roste s velikostí společnosti. Zatímco v případě mikro firem plynná fosilní paliva využívá 40 % z nich, mezi malými firmami okolo 60 %, ze středních firem plynná fosilní paliva využívá již více než 71 % respondentů, a v případě velkých firem to je dokonce 85 %.

„Z výsledků našeho šetření je patrné, že velké firmy mají širší paletu energetických vstupů. Kromě pevných fosilních paliv a biomasy je každý z dalších zdrojů nejčastěji využíván právě ve velkých firmách,“ vysvětluje Zuzana Krejčiříková, předsedkyně Energetické sekce HK ČR. Pevná fosilní paliva nalézají největší využití mezi středními firmami (7,3 % respondentů) a biomasa zase u těch malých (6 % respondentů).

Napěťová hladina

Zhruba polovina firem je připojena na nízké hladině napětí (nad 50 V do 1 000 V). Vysoké napětí (nad 1 000 V do 52 kV) využívají hlavně velké podniky. Připojeny jsou na něj téměř tři čtvrtiny respondentů z řad velkých firem. Mezi středními společnostmi více než polovina (53,1 %). Rovněž velmi vysoké napětí (nad 52 kV do 300 kV) se týká především středních firem (10,3 % z nich) a velkých (8,8 % z nich). Na nízké napětí jsou napojeny častěji mikro (57,4 %) a malé firmy (51,4 %).

HK ČR: České firmy potřebují flexibilnější podmínky pro změnu dodavatele

Překvapivým zjištěním je, že zvlášť vysoké napětí nad 300 kV do 800 kV nevyužívají pouze velké firmy, ale také malé, i když méně často. „To by se mělo zohlednit při procesu nastavování parametrů státní podpory, která musí být přesně cílená. Kdyby byla totiž jako jednoduché kritérium pro snížení plateb za obnovitelné zdroje energie zohledněna jen velikost firmy nebo jen připojení ke konkrétní hladině napětí, nemusela by se podpora nutně dostat k těm, pro které by mohla představovat největší přínos,“ dodává Zdeněk Zajíček, prezident Hospodářské komory. „Jsem rád, že i o těchto věcech se zástupci vlády jednáme z hlediska stanovování podmínek případné podpory pro další roky.“

Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Eva Rajlichová