English version
Polská vláda nyní připravuje rozsáhlou modernizaci terminálu v hodnotě 4 miliardy zlotých, tj. cca 24 miliard korun, což by mohlo být příležitostí také pro české firmy v tomto oboru.
Koronavirová epidemie způsobila výrazný pokles železniční dopravy, především osobní a v menší míře také nákladní. Výjimkou je kontejnerová intermodální doprava zboží z Číny do západní Evropy v rámci nové Hedvábné stezky, která za tři čtvrtletí roku 2020 v porovnání se stejným obdobím 2019 vzrostla o 38 %. Jak uvádí polský státní úřad železniční přepravy UTK, od ledna do konce září 2020 přijelo z Číny do Polska 4830 vlakových nákladních souprav a z toho 3,1 tisíce pokračovalo do Německa a dalších západoevropských zemí.
Kapacita terminálu Małaszewicze byla v tomto období zcela zaplněna a začaly se ve větším objemu využívat náhradní trasy, mj. přes Rusko a jeho enklávu v Kaliningradě a dále lodní dopravou do Hamburku, přes litevský terminál Kaunas, případně do Maďarska a jeho East-West Gate ve Fényeslitke u hranice s Ukrajinou.
Polsko je připraveno udržet a posílit svou dominantní pozici v železniční přepravě mezi Čínou a Evropou a modernizovat terminál Małaszewicze, který se má proměnit na logistický park. V letech 2023–2026 by zde měla proběhnout kompletní rekonstrukce 170 kilometrů železničních tratí o rozchodu 1520 a 1435 mm, které probíhají podél překladiště, včetně automatických řídících systémů. Investice ve výši 4 miliardy zlotých by měly být zcela pokryty z unijních zdrojů a ze státního rozpočtu.
Firma Cargotor, která je dceřinou společností státního železničního přepravce PKP Cargo, již požádala o stavební povolení a očekává vydání souhlasu do konce roku 2021. Ve stejné době by již mělo být zajištěno financování. V příštím roce bude vybrán zhotovitel a realizace bude zahájena v roce 2023.
Výsledkem této investice bude zvýšení propustnosti terminálu na 55 nákladních vlaků denně. Bude navíc možné odbavovat delší (ze 750 na 1050 metrů) a těžší (z 22,5 na 25 tun na osu) vlakové soupravy.
Takto rozsáhlý projekt je příležitostí také pro české firmy v oblasti železniční infrastruktury. Příkladem úspěšného působení na polském trhu při podobných projektech je společnost AŽD Praha, která je největším českým dodavatelem a výrobcem zabezpečovací, telekomunikační, informační a automatizační techniky v kolejové a silniční dopravě.
Polský správce železniční infrastruktury PKP PLK podepsal s AŽD v minulém roce 2020 již třetí smlouvu na modernizaci zabezpečovacího a sdělovacího zařízení na trati Poznaň – Štětín. První zakázku podepsala AŽD v r. 2018 v hodnotě 148,6 mil. zł (cca 891,9 mil. korun) a druhou na počátku r. 2019 ve výši 201,2 mil. zł (1,2 mld. korun). Současný třetí projekt na modernizaci 72 km dlouhé trati byl zahájen podpisem smlouvy a měl by být dokončen do konce r. 2022.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republik ve Varšavě (Polsko). Autor: Jan Tomášek, obchodně ekonomický úsek.
