English version
Zlepšíme výběr daní a snížíme objem daňových nedoplatků. Toto vysvětlení zdůvodňuje téměř každou změnu, k níž dochází v tuzemském daňovém systému. Jenže větší či menší změny daňového systému, které pravidelně bombardují české firmy a živnostníky, se podle odborníků na lepším výběru nepromítají. Faktorem, který podle nich výběr daní ovlivňuje především, je totiž růst ekonomiky.
Částky vybrané na daních sice rostou, ale větší vliv než daňové zákony má na objem vybraných daní růst ekonomiky. „V naprosté většině případů jsou v médiích komentovány a veřejností zaznamenány pouze změny týkající se věcné části daňových zákonů, jako jsou sazby daně nebo osvobozené příjmy, například v případě stravenek nebo režijek. Ke zlepšení výběru daní, tedy procesu prováděnému finanční správou, však nevedou, mnohdy spíše naopak k jeho zhoršení. Připomeňme například zavedení solidárního zvýšení daně, kvůli kterému musí letos podávat daňové přiznání nově statisíce lidí, jimž se jinak o daně plně staral zaměstnavatel,“ upozorňuje Lucie Rytířová manažerka daňového poradenství společnosti Deloitte.
Zákony nebo růst?
Díky růstu ekonomiky se od roku 1993 postupně zvyšoval i objem peněz vybraný na daních. Zatímco v roce 1993 to bylo 190 miliard a 355 milionů korun, v roce 2000 to bylo již 329 miliard a 922 milionů korun. Vrcholu pak dosáhl výběr daní v posledním předkrizovém roce 2008, kdy se na daních vybralo 606 miliard a 896 milionů korun. V roce 2009 však objem daní kvůli dopadům recese výrazně poklesl na 522 miliard a 950 milionů korun. Předkrizovou úroveň pak částka vybraná na daních poprvé překonala v roce 2013, kdy stát vybral 610 miliard 759 milionů korun.
A právě těmito čísly finanční správa argumentuje, proč podle ní změny ve výběru daní přece jen fungují, když se na daních vybralo více i přesto, že ekonomika neroste. Natož aby rostla tempem roku 2008. Jaké změny podle finanční správy fungují? „Je to například elektronizace správy daní, v jejímž rámci jsou k dispozici aplikace elektronická podání, datové schránky, formuláře ke stažení na webu,“ vysvětluje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Mezi další změny, které pozitivně ovlivnily výběr daní, patří takzvaný reverse-charge, neboli režim přenesení daňové povinnosti, kdy povinnost přiznat a zaplatit daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění má příjemce plnění. Podle finanční správy se na výběru daní pozitivně odrazila také lepší informovanost firem a živnostníků díky přehlednějšímu webu finanční správy a komunikaci na sociálních sítích jako je Facebook nebo Twitter. Rovněž větší „otevřenost“ úřadů, které se snaží uplatňovat klientský přístup k daňovým poplatníkům. Na lepším informování poplatníků se finanční správa snaží také spolupracovat s obcemi a s katastrálními úřady.
Jenže hůře již vypadá hodnocení daňových změn při pohledu na daňové nedoplatky. Jejich objem přes všechny revoluce v daňovém systému stále roste. Zatímco v roce 2001 byl celkový objem daňových nedoplatků 99 miliard a 439 milionů korun, loni již toto číslo dosáhlo objemu 148 miliard a 941 milionů korun.
Další změny startují letos
Příznivý dopad na výběr daní mají mít podle finanční správy změny, které začaly platit od letošního roku. Především elektronický výběr DPH má zefektivnit administraci jak na straně poplatníka, tak na straně správce daně. Další novinkou je Daňová informační schránka, která zjednoduší přístup poplatníkům, kteří již mají zpřístupněnu datovou schránku ke správě svých daňových záležitostí. „V současnosti je připravován i nový způsob elektronického podávání s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Ten bude možné využít teprve poté, co bude jeho spuštění zveřejněno na webových stránkách České daňové správy,“ upozorňuje Petra Petlachová.
Další peníze do státní pokladny má přinést plná aplikace ručení za nezaplacenou daň podle zákona o DPH nebo menší administrativní zátěž pro převodce u daně z nabytí nemovitých věcí, kdy nově stačí kopie nabývacího titulu a ne vždy je nutný znalecký posudek. Nová úprava rovněž přináší možnost, aby daň uhradil kupující namísto prodávajícího.
Zjednodušení daňového systému má přinést i sjednocení doby mezi nabytím a prodejem cenného papíru na tři roky pro osvobození příjmů a navazující osvobození příjmů z prodeje cenných papírů do celkové výše 100 000 korun.
Nicméně podle finančních expertů nebude dopad většiny změn nijak dramatický. „Z pohledu výběru daní žádná zásadní změna nenastává. Své ovoce by však už konečně letos mohlo nést vytvoření 14 finančních úřadů, na které se přesunula agenda původních 199 finančních úřadů. Naopak výrazně negativně by se mohly projevit nejasnosti provázející spuštění účinnosti nového občanského zákoníku, kvůli němuž se v mnoha ohledech nedá použít stávající ´praktický výklad´, takže ani poplatníci ani finanční správa si nebudou moci být jisti, že postupují správně,“ uzavírá Lucie Rytířová.
