Poradna: Jak danit práci z domova?

Práce z domova se v posledních desetiletích stala fenoménem. Se zvyšujícím se počtem pracovníků „na volné noze“ roste také počet těch, kteří pro výkon své živnosti nepotřebují separátní kancelář nebo provozovnu. Základ daně z příjmů lze snížit o všechny výdaje prokazatelně využité pro dosažení, udržení nebo zajištění zdanitelných příjmů.

V případě podnikání z domova se tedy jedná o běžné provozní výdaje za dodávky tepla, elektřiny, plynu, vody, úklid, telekomunikační služby a samozřejmě movité věci sloužící k podnikání, jako je například počítač a další elekronika. V případě, že se platí nájemné (a vlastníkem bytu není podnikatel), je možné ho uplatnit v daňových výdajích také.

Je samozřejmě nutné akceptovat důležitou podmínku. Pokud byl vynaložený výdaj použit zčásti k podnikání a zčásti pro jiné účely, je možné uplatnit výdaje pouze v poměrné výši, která se vypočte podle vhodně zvoleného kritéria. Proto je při podnikání z domova obvykle nutné většinu výdajů krátit. V případě nájemného, dodávek tepla, elektřiny, vody a podobně se pro krácení nejčastěji využívá poměr podlahové plochy. Můžeme si uvést konkrétní příklad: Je­li k podnikání využívána například jedna místnost bytu o velikosti 20 m2 při celkové velikosti bytu 80 m2, je možné uplatnit v daňových výdajích pouze 25 procent nájemného.

V případě telekomunikačních výdajů – tedy plateb za telefon a internet – je situace složitější. Je však možné porovnat výši výdajů za období před podnikáním a při podnikání, rozdíl by měl představovat výdaj související s podnikáním. Jedná se pouze o příklady kritérií pro krácení, každý podnikatel by měl zohlednit specifické potřeby své podnikatelské činnosti.

Finanční úřad bude při případné kontrole vyžadovat jednak prokázání, že výdaj byl skutečně vynaložen za účelem podnikání, ale také toho, že souvisí s příjmy z podnikání. Je tedy třeba nejen nalézt vhodné kritérium, ale také si zaznamenat, z jakého důvodu bylo právě toto kritérium zvoleno.

Při používání části bytu nebo domu pro podnikání je třeba vzít v úvahu, k jakým účelům stavba slouží dle stavebních předpisů. Například budovu, která dle stavebního zákona slouží k trvalému bydlení, nelze zcela používat pro podnikatelské účely. Je však možné vymezit určitou místnost pro podnikání a ostatní části bytu budou nadále sloužit bydlení.

Používání bytu pro podnikání má dopad také do daně z nemovitostí, kterou platí majitel bytu. V části nemovitosti používané k podnikatelským účelům se uplatní zvýšená sazba daně z nemovitých věcí. Pokud je nemovitost zařazena do obchodního majetku podnikatele, uplatní se zvýšená sazba daně na celou nemovitost.

Převzato z časopisu Profit
Autor: Jiří Matzner, advokátní kanceláře Matzner et al. a Pavel Švarc, Intras Consulting