Specifika, která s sebou přináší problematika monitoringu pracoviště a sledování zaměstnanců, jsou dána především vztahem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy zaměstnanec užívá nástroje, materiál a další výrobní prostředky, které mu zaměstnavatel propůjčuje pro výkon práce.
Z tohoto titulu by měl mít zaměstnavatel zároveň možnost kontrolovat, jakým způsobem je s jeho majetkem nakládáno a jak jsou plněny jeho úkoly, pokyny a dodržovaná stanovená pracovní doba. Za tímto účelem umožňuje zákoník práce užití kontrolních mechanismů, tedy i kamerových systémů, a to za předpokladu, že je to odůvodněno závažným důvodem, spočívajícím ve zvláštní povaze činnosti zaměstnavatele. Příkladem této zvláštní povahy může být například bezpečnost a zdraví při práci, či nakládání s nebezpečným materiálem, ale také ochrana obchodního nebo výrobního tajemství. Využití kamerových systémů by mělo být vždy krajním řešením, které lze užít ve chvíli, kdy stanoveného účelu nelze dosáhnout jinými prostředky.
Pokud se zaměstnavatel rozhodne instalovat na pracoviště kamerový systém bez uchování záznamu (bude se tedy jednat o online přenos v reálném čase), musí o této skutečnosti informovat zaměstnance. Informování zaměstnanců lze nejlépe uskutečnit vydáním vnitřního předpisu, nejlépe pracovního řádu, se kterým se zaměstnanci seznámí proti podpisu a ve kterém budou uvedeny následující informace:
- o účelu, kvůli kterému jsou prostory monitorovány;
- o rozmístění jednotlivých kamer na pracovišti;
- o době, během které budou kamerové systémy v provozu;
- o okruhu osob, které budou kamery monitorovat;
- o tom, že záznam není uchováván.
Pakliže se zaměstnavatel rozhodne instalovat na pracoviště kamerový systém, který tzv. nahrává (tj. záznam lze uchovat a opětovně pustit), jsou zde přísnější podmínky. Vedle výše uvedených informací, které lze splnit vydáním vnitřního předpisu, je třeba také získat souhlas konkrétních zaměstnanců. Tento souhlas musí být výslovný, nejlépe písemný. V případě, že zaměstnanec souhlas neudělí, nebo jej odvolá, nelze kamery instalovat, či je dále provozovat. Rovněž je třeba kamerový systém zaregistrovat u Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Zároveň připomínáme, že zaměstnavatel musí při instalaci kamerového systému vybrat vhodné místo, kam lze jednotlivé kamery umístit. Kamerový systém nelze instalovat tam, kde dochází k projevům soukromé povahy (například k převlékání zaměstnanců), ale také na místa, kde zaměstnanec tráví pracovní přestávky (například jídelny).
Převzato z časopisu Komora. Autorky článku: Iveta Zetochová, Lucie Plachá, Úřad HK ČR.