English version
Někdy až přílišná medializace termínů a potřeba sestavit daňová přiznání k daním z příjmů potlačují do pozadí o nic slabší zákonnou povinnost sestavení a schválení účetních závěrek. Zpracování účetnictví se tak často říká „dělat daně“, a mnoho podnikatelů tak „s daněmi chodí k účetnímu“. Odtud je již jen krůček k úvahám, zda nejde o neoprávněné podnikání a zda v daném procesu má stát od začátku daňový poradce, nebo účetní. Jak to tedy je?
Otázka na pojistku
Zákon o daních z příjmů jasně stanoví, že při zjištění základu daně se vždy vychází z výsledku hospodaření u poplatníků, kteří vedou účetnictví. Účetnictví je totiž regulováno speciálním zákonem, dalšími vyhláškami a státem vydávanými účetními standardy. Právní úprava účetnictví tak nemá o nic nižší právní sílu než úprava daní. Správně zpracované účetnictví je nutným základem pro to, aby z něj podnikatel či daňový poradce mohl vyjít při výpočtu daní a zpracování přiznání. Nesplňuje-li účetnictví striktní požadavky samostatné právní úpravy, vystavuje se podnikatel riziku, že neprokáže základ daně, a důsledky tak mohou být velmi vážné.
„Je proto žádoucí, aby byl účetní z titulu výkonu své funkce pojištěn. Nedávný průzkum provedený Svazem účetních ČR prokázal, že výkon účetní živnosti má pojištěno zhruba 80 procent respondentů. Přesto lze klientům jen doporučit, aby se při sjednávání smlouvy na pojištění poskytnuté služby zeptali. Toto pojištění kryje i případné škody z doměrku daně z příjmů, pokud vznikl porušením účetních předpisů,“ zmiňuje Magdalena Králová, viceprezidentka Svazu účetních ČR.
Nedaňové operace?
Zákon o daních z příjmů následně obsahuje celou řadu ustanovení, která pracují s výsledkem hospodaření, aby jej převedla na základ daně. „Kvalitní profesní účetní pozná situaci, kdy je již třeba doporučit klientovi následnou spolupráci s daňovým poradcem,“ doplňuje Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.
Účetnictví může v návaznosti na poskytnuté daňové poradenství zpracovat i daňový poradce. Pokud však není zároveň účetním, bude jeho postup v návaznosti na poskytovanou službu veden zpravidla jen cílem sestavit správně daňové přiznání, případně s využitím zákonných možností optimalizovat daň z příjmů.
Účetnictví ovšem obsahuje celou řadu operací, které nemají na základ daně žádný vliv – můžeme se bavit například o snížení hodnoty starých zásob či budov, tvorbu nejrůznějších rezerv na finanční výdaje, které však mají v daném období ekonomickou podstatu. Uveďme například reklamační řízení, nevybranou dovolenou nebo i zmíněnou daň z příjmů, která je také účetním nákladem. K uvedeným krokům nemusí v rámci své zakázky daňový poradce vůbec přistoupit, neboť je povinen svému klientu směřovat svou práci právě jen k výpočtu daně. Přesto však i tyto „nedaňové operace“ do účetnictví jednoznačně patří.
Pozor na pokuty
„Rok 2016 navíc vnesl do zákona o účetnictví řadu novinek. Mimo jiné poprvé vymezil účel účetní závěrky. Smyslem sestavených příslušných výkazů je, aby uživatel, který s nimi pracuje, mohl na jejich základě činit svá ekonomická rozhodnutí. I tady mají význam položky, které s daněmi přímo nesouvisejí, nebo se dokonce odehrávají jen ve složkách majetku a závazků, aniž by měly vliv na výsledek hospodaření. Při opomenutí těchto principů hrozí účetní jednotce pokuta za porušení účetních předpisů,“ zdůrazňuje dále Libor Vašek.
S přihlédnutím k faktu, že v pololetí 2017 začne platit nový přestupkový zákon, který upraví řízení o správních deliktech napříč celým veřejným právem, lze jen očekávat, že díky formalizovanému postupu přistoupí finanční úřady i k těmto pokutám častěji. Pokud byl v celém procesu účetnictví jen daňový poradce, případnou škodu z titulu pokuty za účetnictví mu jeho profesní pojistka nemůže pokrýt.
Ale nestrašme jen sankcemi. Dlužno dodat, že zatímco daně jsou zde pro stát, účetnictví vzniklo historicky hlavně pro vlastníky. Účetní položky, které sice neovlivní základ daně, ale někdy velmi významně ovlivňují výsledek hospodaření, tak mají v konečném výsledku zásadní vliv na výši vlastního jmění společnosti. A to je důležitou základnou pro vypořádání mezi společníky. To nastane, kdykoli se někdo z majitelů rozhodne ukončit svou účast ve společnosti. Tuto skutečnost pak může přinést život i v tak běžných situacích, jako je dědické řízení či rozvod manželství.
Co doporučit?
„S účetnictvím by měl podnikatel jednoznačně navštívit účetní firmu. Výběr by však neměl být podceněn. Ptejte se určitě na profesní pojištění. V případě certifikovaného účetního máte jistotu, že kromě vzdělávacího systému na něj dopadá i disciplinární a etická odpovědnost. Výhodou může být i účetní právnická osoba, kde je zajištěna zastupitelnost. Nezřídka ve větší účetní kanceláři funguje i daňový poradce, tady pak můžete najít službu komplexní a získat nejen daňové přiznání, ale i profesionální účetní služby,“ doporučuje Magdalena Králová, která je též předsedkyní Výboru pro otázky účetní profese.
Převzato z časopisu Profit.
