Potenciál obchodních dohod EU s americkým kontinentem

Ty totiž ve vzájemném obchodě garantují mimo jiné zvýhodněné celní sazby (preference). Zároveň je na evropské půdě patrná snaha podporovat domácí k exportéry k maximálnímu možnému a co nejefektivnějšímu využívání preferencí. Evropská komise pravidelně vydává zprávu o míře využití preferencí (Preference Utilization Rate, PUR). Odhalení konkrétních „mezer“ ve využívání preferencí má sloužit institucím k cílenější osvětě a poradenství domácím podnikům.

A jak jsou na tom s využíváním preferencí konkrétně čeští exportéři vyvážející na americký kontinent? To jsme pro vás z dat Evropské komise shrnuli do následující přehledné tabulky. Stoprocentní PUR znamená maximální možnou míru využívání preferencí, a je proto ideálním stavem. Čím nižší je PUR, tím méně profitujeme z výhod, které nám obchodní dohody EU zprostředkovávají.

Míra využití preferencí (PUR) českými exportéry v letech 2017–2019

Jak je patrné z uvedených dat, čeští podnikatelé zřejmě dosud nejsou dobře obeznámeni s veškerými výhodami platných EU dohod. V nejmenší míře jsou využívány výhody při exportu do Mexika, Kanady, Ekvádoru a Peru. Dohoda o volném obchodu uzavřená mezi EU a Mexikem vstoupila v platnost v roce 2000, od té doby se český vývoz do Mexika se téměř zdvacetinásobil. Liberalizovány byly veškeré průmyslové výrobky.

V současné době probíhá modernizace této dohody. Vyjednavači EU a Mexika uzavřeli 28. dubna tohoto roku poslední téma, kterým byl přístup evropských subjektů k mexickým veřejným zakázkám na subfederální úrovni. Díky modernizaci tato dohoda nově pokrývá nejen obchod zbožím, ale také pravidla původu, usnadňování obchodu a celních procedur, fytosanitární oblast, energetiku, služby, investice, veřejné zakázky, hospodářskou soutěž, právo duševního vlastnictví, obchod a udržitelný rozvoj, oblast malých a středních podniků či řešení sporů. Nyní probíhají formální procedury směřující k jejímu podpisu.

Navzdory tomuto pozitivnímu politickému vývoji, praxe je daleko od ideálního stavu. Míra využití preferencí u stěžejních položek českého vývozu do Mexika vypadá následovně: stroje a strojírenské výrobky 17%, dopravní prostředky 71 %, produkty z plastů a gumárenské produkty 54 %, kovy a kovové výrobky 24 % a v případě měřících přístrojů hovoříme o pouhých 6 %.

Dohoda o volném obchodě mezi EU a Kanadou (CETA) je prozatímně prováděna od podzimu 2017, tudíž celoroční údaje o míře využití preferencí jsou zatím k dispozici pouze za poslední dva roky. Z nich vyplývá, že se míra využití preferencí českými vývozci sice zvýšila, ale v roce 2019 dosahovala „pouhých“ 57 %.

V rámci evropské sedmadvacítky si přitom ČR vede nadprůměrně: celounijní míra využití preferencí při vývozu do Kanady loni dosáhla jen 48 %, v případě Německato bylo pouze 28 %. V případě nejvýznamnějšího segmentu českého vývozu do Kanady, stroje a strojní zařízení, z něhož sestává necelá polovina jeho hodnoty, přitom došlo k nejdramatičtějšímu navýšení míry využití preferencí, která stoupla z pouhých 30 % v roce 2018 na 71 % v roce 2019.

V případě druhého a třetího nejvýznamnějšího segmentu českého vývozu – kovy a kovové výrobky; plastové a gumové výrobky – došlo k navýšení míry využití preferencí z 59 % na 75 %, respektive z 59 % na 69 %. K významnému navýšení české míry využití preferencí došlo i v případě segmentu textilu a textilních výrobků z 45 % na 65 %. Z významnějších segmentů vývozu vykazují naopak nejnižší míru využití preferencí dopravní prostředky, ale i v daném případě došlo k jejímu navýšení ze 4 % na 13 %.

Téměř sedmiletou historii za sebou má již i dohoda o volném obchodu mezi EU na jedné straně a Kolumbií a Peru na straně druhé. Tato byla uzavřena v roce 2012 a od roku 2013 je s oběma zeměmi v prozatímním provádění. Později k dohodě přistoupil také Ekvádor. Díky prozatímnímu provádění této dohody došlo k výraznému zlepšení přístupu českých exportérů na tyto trhy, a to zejména v oblasti textilního průmyslu, automotive, lehkého průmyslu, potravinářství, ale také v oblasti služeb.

Úspory na clech dosahují až 30%. Přesto však jsou české produkty v oblasti strojírenství exportovány na tyto trhy nevýhodně. Míra využívání preferencí u strojů a strojírenských produktů byla v roce 2019 ve vztahu ke Kolumbii na 54 %, k Peru na alarmujících 4 % a u Ekvádoru to bylo 57 %. U všech tří zemí se jedná o nejvýznamnější položku loňského exportu, nicméně ani další oblasti si nevedou příliš dobře, konkrétně lze uvést vývoz chemických produktů či výrobků z plastů a gumárenských produktů.

Dohoda o volném obchodu mezi EU a Chile byla uzavřena v roce 2002, přičemž v platnosti je od roku 2003. Od roku 2017 probíhá její modernizace. Modernizovaná dohoda bude ještě více snižovat či zcela odstraňovat tarifní i netarifní překážky obchodu a bude rovněž obsahovat moderní kapitoly týkající se pravidel původu, služeb, digitálního obchodu, veřejných zakázek, udržitelnosti, genderu atd. Podíváme-li se na data, nakolik je využívána dohoda stávající, dozvíme se, že například u nejvýznamnější položky českého exportu, strojů a strojírenských zařízení, byla míra využití preferencí za rok 2019 jen 67 %.

U dalších segmentů českého exportu s nezanedbatelným podílem na celkovém exportu do této jihoamerické ekonomiky již byla situace výrazně lepší, míra využití preferencí byla na 90 % a výše. Výjimku tvořily dvě skupiny exportovaných produktů: měřící přístroje (62 %) a chemické produkty (86 %), u kterých by rovněž mohlo dojít k výrazným úsporám v případě požívání výhod poskytovaných Dohodou.  

Věříme, že čeští exportéři dokáží výhod plynoucích z vyjednaných dohod využívat v budoucnu ještě lépe. Pomoci s praktickou orientací v otázkách cel a celních procedur, ale také daní, pravidel původu, administrativních požadavků atp. může pomoci například nově spuštěný portál EU Access2Markets, o kterém jsme informovali v minulém článku.

Kompletní přehled prováděných i vyjednávaných dohod nejen s americkým kontinentem lze nalézt na stránkách Evropské komise.

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obracet na oddělení Amerik MPO: region Severní Ameriky – kontaktní osoba: Dan Macek, macek@mpo.cz, region Latinské Ameriky – kontaktní osoby: Martina Jeníčková, jenickovam@mpo.cz; Linda Slováková, slovakova@mpo.cz.