English version
Politici již roky slibují úbytek byrokracie, ne vždy se jim však daří proměňovat slova v realitu. Jeden z nejkřiklavějších příkladů zbytečné administrativy by se však již brzy měl stát minulostí. Jde o takzvané potvrzení o bezdlužnosti. To požadují různé instituce před vydáním některých povolení nebo zahájením dalších úředních úkonů.
Pro podnikatele přitom tento požadavek představuje značnou zátěž. Musí totiž obesílat Finanční úřad, Správu sociálního zabezpečení a navíc všechny existující zdravotní pojišťovny, přestože s většinou z nich nikdy neměl žádný vztah. Na všech těchto institucích jim musí úředníci vystavit potvrzení o tom, že nedluží.
Jen Finanční správa přitom vydala v roce 2018 celkem 167 421 potvrzení o bezdlužnosti, loni pak 148 926 těchto potvrzení, a 159 400 potvrzení o neexistenci nedoplatku, loni pak 141 199 těchto potvrzení. Podnikatelé se přitom zlobí, že je v dnešní době podobná administrativa zcela zbytečná. Státní instituce by totiž mohly provozovat podobnou databázi, jako komerční firmy v případě dlužníků. A k údajům z ní by pak měly přístup ostatní úřady a instituce. Zároveň by databáze mohla automaticky také upozorňovat podnikatele na vznik nedoplatku u některé z klíčových institucí.
Změna je na cestě
„V současnosti je na půdě Parlamentu České republiky projednávána novela zákona č. 280/2009 Sb. daňový řád, který je nyní vrácen Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy. Navržená novela daňového řádu umožní, minimálně částečné, odstranění této pro podnikatelské subjekty rozvleklé procedury. Do § 53 daňového řádu bude doplněno prolomení povinnosti správce daně zachovávat mlčenlivost vůči orgánu veřejné moci pro účely prokázání skutečnosti, že daňový subjekt nemá u správce daně evidován nedoplatek, a to v případě, kdy takové prokázání požaduje jiný zákon,“ popisuje příznivou zprávu Klára Křehlová z tiskového odboru Generálního finančního ředitelství.
Správa daní je totiž podle ní obecně neveřejná a je povinností správce daně zachovávat mlčenlivost o všem, co se, nejen úřední osoba dozví při správě daní. „Správce daně nemůže bez zákonného podkladu zveřejňovat jakékoliv ‚daňové‘ údaje do rejstříků a jiných databází, které by byly přístupné jakýmkoliv jiným orgánům či dalším subjektům,“ pokračuje Klára Křehlová.
Zákonodárci tak zvolili cestu, aby orgány veřejné moci nemusely po podnikatelích vyžadovat potvrzení o bezdlužnosti, alespoň od orgánů Finanční správy ČR, jelikož si jej vyžádají od správce daně sami. „Tím by tedy měla podnikatelům odpadnout alespoň část agendy, včetně poplatku. Finanční správa bohužel nemá v kompetenci orgány, které pro svou činnost takové potvrzení potřebují, bude nicméně na jejich požadavky připravena,“ dodává Klára Křehlová.
Změna by měla umožnit výměnu potřebných údajů také u jiných úřadů. „Stávající právní úprava vybudování takové ‚společné databáze‘ neumožňuje,“ doplnila mluvčí České správy sociálního zabezpečení Jitka Drmolová.
Úřady nemají sdílení povinné
Chystanou změnu k lepšímu potvrzuue také ministerstvo vnitra, které v Česku podstatnou část digitalizace státní správy zastřešuje. „Ministerstvo vnitra disponuje informačním systémem takzvaný eGovernment Service Bus, který umožňuje sdílení dat mezi jednotlivými orgány veřejné moci (OVM). OVM současně nemají explicitní povinnost sdílet či využívat údaje vyjma těch ze základních registrů, což ale mění zákon o právu na digitální služby. Z tohoto vyplývá, že není potřeba, aby vznikala nějaká nová centrální databáze, která by řešila ukládání informací o bezdlužnosti od různých OVM,“ vysvětluje Ondřej Krátoška z tiskového odboru ministerstva vnitra.
Resort podle něj zároveň v oblasti bezdlužnosti pro občany připravuje s Celní správou zobrazování údajů z centrální evidence přeplatků a nedoplatků pro fyzické osoby. „Ministerstvo vnitra navíc není gestorem problematiky elektronizace agend týkajících se podnikatelů, ta spadá do gesce Ministerstva průmyslu a obchodu. Proto veškeré služby, které Ministerstvo vnitra připravuje, jsou primárně zaměřené na občany,“ doplňuje Ondřej Krátoška.
Pomáhá i daňová informační schránka
Upozorňování na nedoplatky podle Finanční správy již dnes alespoň částečně řeší přístup pro nahlížení do daňové informační schránky. „Kde mimo jiné daňový subjekt nalezne informace o stavu osobního daňového účtu v členění podle jednotlivých druhů daní, a to jak v souhrnu za všechny osobní daňové účty a finanční úřady, tak také v detailu pro jednotlivý osobní daňový účet,“ zmiňuje Klára Křehlová.
V detailním členění osobního daňového účtu jsou uvedeny předpisy daně a připsané platby na osobní daňový účet včetně podrobných informací ke vzniku každé konkrétní povinnosti. „Například předpis daně na základě podaného daňového přiznání či platby. Nicméně z evidence osobních daňových účtů zobrazené v daňové informační schránce není možné vytvořit potvrzení o bezdlužnosti ve smyslu ustanovení daňového řádu,“ uzavírá Klára Křehlová.
Dalibor Dostál
