English version
Až do dubna byl přitom vývoj pozitivní. Nálada podnikatelů i spotřebitelů se v roce 2024 zlepšovala, v dubnu se indikátor oproti březnu zvýšil o 2,8 bodu na hodnotu 97,0 a byl nejvyšší od května 2023. Analytici si chválili lepší náladu mezi podnikateli i prudký růst spotřebitelské důvěry.
Ve srovnání například s loňským dubnem je hodnota indikátoru níže o 1,1 bodu. To je dáno nejen opatrným hodnocením ekonomické situace ze strany podnikatelů, ale také zmíněným návratem skeptických nálad (ohledně budoucího vývoje ekonomiky) do české veřejnosti.
Ke zhoršení došlo v květnu oproti letošnímu dubnu jak mezi podnikateli (pokles z 95,6 na 95,4 bodu) tak mezi spotřebiteli (z 103,8 na 101,6 bodu).
„Firmy stále limituje nedostatečná poptávka. Například v průmyslu považuje za hlavní bariéru růstu nedostatečnou poptávku téměř 42 procent firem. K problémům v dodavatelských řetězcích se navíc přidaly potíže s lodní dopravou v Rudém moři. Pro české firmy je velkým problémem i chřadnoucí německé hospodářství, s nímž je řada z nich úzce provázaná,“ varoval už v dubnu partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička.
Do společnosti se (ne)vrací optimismus
Spotřebitelé na počátku roku uvěřili, že těžké období definitivně skončilo. Do české společnosti se po zkrocení inflace pomalu vracela optimistická nálada. Proč tedy květnová čísla zmíněný trend nepotvrdila?
Česká ekonomika loni klesla o 0,2 procenta, zpřesnil ČSÚ původní odhad
„Do spotřebitelů byly skutečně vkládány větší naděje,“ glosuje analytik společnosti Cyrrus Vít Hradil a dodává: „Češi nicméně nereportují, že by se zhoršila jejich aktuální situace. Jde spíše o jejich očekávání ohledně blízké budoucnosti, kde se kromě celkové ekonomické situace poněkud paradoxně více bojí i nezaměstnanosti, která v nedávné době klesala a zůstává nízká v historickém i evropském srovnání. To vše za situace, kdy většina analytických institucí naopak výhled české ekonomiky přepisuje směrem nahoru a ani v politické sféře nejsou diskutována nová úsporná či krizová opatření.“
Spotřebitele v uplynulých měsících uklidnilo především zkrocení inflace, ta se ale v dubnu opět mírně zvýšila, a to více, než předpokládaly predikce odborníků.
„Opětovné zvýšení tuzemské meziroční inflace mohlo mít vliv, ovšem podle mého soudu jen minimální. Její výsledek jsme se dozvěděli 13. května, zatímco průzkum probíhal v období 1. až 15. 5. a z větší částí tedy tímto nebyl ovlivněn. Aniž bychom chtěli úsudek českých spotřebitelů zpochybňovat, považujeme momentální nárůst pesimismu spíše za statistickou anomálii a předpokládáme, že hned v příštím měsíci dojde ke korekci směrem nahoru,“ uklidňuje ekonom.
Podnikatelé mají více důvodů ke skepsi
Mírný pokles optimismu logicky hlásí průmyslový sektor, kde se snížil očekávaný objem produkce v nadcházejícím čtvrtletí a nepříznivé zůstává hodnocení momentální poptávky. Zhoršení důvěry je patrné i stavebnictví, kde sice nepatrně narostla poptávka, ovšem směrem dolů zamířila očekávaná zaměstnanost.
Firmy jsou mírně optimistické: Omezují dohodáře i home office, mzdy chtějí zvyšovat
„Optimismus naopak posílil v odvětví obchodu, který citelně zlepšil hodnocení nedávné ekonomické situace, byť jeho zástupci hledí s větší skepsí do blízké budoucnosti. Nálada se zlepšila také u poskytovatelů služeb, kteří vnímají oživování poptávky, zatímco celkovou ekonomickou situaci i výhled do příštích měsíců hodnotí přibližně stejně jako před měsícem,“ popisuje Vít Hradil.
Kovanda: Dobré zprávy došly, hůř ale nebude
Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy začínají lidé chápat, že ceny z doby před covidovou krizí jsou definitivní minulostí.
„Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku se v květnu letos zhoršila poprvé. Dobré ekonomické zprávy totiž jaksi došly. Zejména v prvních třech měsících roku se inflace stabilizovala, takže se lidé osmělili k navýšení svých nákupů. A to i kvůli vyhlídce na letošní celoroční růst reálných mezd. To je významné zlepšení oproti rokům 2022 a 2023, kdy reálné mzdy klesaly. Příznivý efekt tohoto vývoje se však vyčerpal a v květnu si lidé plněji uvědomili, že zlevňování potravin či energií má své meze a cenová úroveň z doby před covidem je nenávratně minulostí,“ popisuje ekonom.
Češi se navíc potýkali s citelnějším růstem cen v odvětví služeb. Podle Kovandy přitom lidé vnímají stále nepříliš utěšené vyhlídky tuzemské ekonomiky jako celku, které jim na důvěře nepřidávají.
V dalších měsících by se celková důvěra v ekonomiku měla mírně zlepšovat, a to i přes květnové zakolísání.
Lukáš Kovanda, ekonom
Také Kovanda je ale ohledně vývoje v dalších měsících mírným optimistou a neočekává další propad spotřebitelské ani podnikatelské důvěry. Naopak tvrdí, že se celková důvěra vrátí k mírnému růstu.
„V dalších měsících by se celková důvěra v ekonomiku měla mírně zlepšovat, a to i přes květnové zakolísání. Česká národní banka sice brzdí tempo svého snižování úrokových sazeb, což se negativně promítá do nálady spotřebitelů – jimž budou pomaleji zlevňovat hypotéky či spotřebitelské úvěry – ale zejména podnikatelů, například ve stavebnictví, kteří budou déle čelit hůře dostupným úvěrům a obecněji financování a kvůli nadále poměrně drahým hypotékám i slabší poptávce,“ doplňuje.
Přes zpomalování tempa redukce úrokových sazeb by inflace měla podle ekonoma zůstat relativně stabilizovaná, stejně jako míra nezaměstnanosti, která je stále druhá nejnižší v EU.
Růst důvěry v průmyslu? Ekonomové se neshodnou
Redukce základních úrokových sazeb by měla příští měsíc započít také v eurozóně, což podpoří tamní ekonomiky, v čele s tou německou. To by podle ekonoma ve druhé polovině roku mělo přispět ke zlepšení nálady dokonce i v tuzemském průmyslu.
Poměrně přesný odhad měl už v dubnu analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Proti dalšímu udržitelnému zlepšování důvěry v průmyslu podle něj hovořily slabé indexy podnikatelských nálad (PMI), které mapují kondici výrobního sektoru v eurozóně.
„Podniky zdůrazňují nedostatečnou poptávku jako hlavní bariéru růstu produkce. Horší byl v tomto směru naposledy rok 2020, tedy doba pandemie,“ brzdil přílišný optimismus ekonom.
Český průmysl se v lednu nerozběhl. Ekonomové očekávali lepší čísla
U spotřebitelů šel podstatně nahoru podíl těch, kteří očekávají v příštích dvanácti měsících zhoršení celkové ekonomické situace, připomíná Analytik CitFin Tomáš Volf.
„Zvedl se také počet těch, kteří svou ekonomickou situaci hodnotí letos stejně jako loni. Prakticky beze změny je i počet těch, kteří chystají velké nákupy či těch, kteří očekávají výrazné zhoršení či zlepšení. Spotřebitelé prakticky nečekají změnu a nedoufají ve výrazné zlepšení situace,“ říká Volf.
Na vině je podle něj opět rostoucí inflace, vysoké úroky úvěrů a povědomí o tom, že situace u našich zahraničních partnerů není nejlepší. Nic na tom nezmění ani dobré podmínky na trhu práce.
Ministerstvo financí předpokládá, že tuzemská ekonomika letos poroste o 1,5 procenta, Česká národní banka nejprve odhadovala růst HDP 0,6 procenta, v květnu ale představila optimističtější čísla. Hrubý domácí produkt by se podle ní měl v roce 2024 zvýšit o 1,4 %.
jap
