Prach z bylin i noční vzduch. Novou budovu postavil výrobce čajů v ekologickém duchu

Dvě třetiny spotřeby vody v novém objektu společnosti Sonnentor pokrývá dešťová voda, solární panely na střeše přinášejí firmě částečnou energetickou soběstačnost. Nyní pokrývá z vlastních zdrojů více než desetinu spotřeby, do budoucna plánuje více než třetinu.

Sluncem zalitá jihomoravská obec Čejkovice na Hodonínsku je již od začátku 90. let minulého století spojená s vůní léčivých bylin. Právě v této vesničce začala společnost Sonnentor vyrábět čaje a koření v bio kvalitě.

V novém objektu se firma věnuje zpracování bylin, výrobě porcovaných i sypaných čajů, provozuje v ní moderní sklady, administrativní zázemí a také nový zážitkový okruh pro exkurze | Nadace Partnerství, Vojta Herout

Pro svůj provoz nejdříve zrekonstruovala starý Havlíčkův mlýn, později zakoupila a přestavěla rozpadající se kravín na dvě moderní haly pojmenované Akropolis a Mlaty. Nově se areál rozrostl o budovu Solis, která vytváří potřebné zázemí nejenom pro zaměstnance a výrobu. Ale také pro návštěvníky, kteří začali bylinkové království stále více vyhledávat jako oblíbený turistický cíl.

„Vzhledem k rostoucí poptávce po našich produktech jsme chtěli být připraveni na růst produkce. Zároveň bylo naší vizí zlepšovat výrobní procesy a využívat moderní a ekologické technologie. Nápad se rodil postupně někdy od roku 2017, dostával jasnější obrysy a na jaře 2023 jsme slavnostně zahájili provoz v této nové budově Solis,“ vysvětluje Josef Dvořáček, ředitel a spolumajitel firmy Sonnentor.

Lákadlo pro turisty

V novém objektu se firma věnuje zpracování bylin, výrobě porcovaných i sypaných čajů, provozuje v ní moderní sklady, administrativní zázemí a také nový zážitkový okruh pro exkurze. „Ten je bezpochyby největším lákadlem pro návštěvníky. Vede tunelem přímo nad výrobou a zpracováním bylin a návštěvník se zde seznámí s cestou bylinky z pole až do nálevového sáčku,“ popisuje Josef Dvořáček nové lákadlo pro návštěvníky a navazuje: „Zážitkový okruh ve výrobě čajů pro návštěvníky je opravdu jedinečný svým charakterem osvěty k ekologickému zemědělství, k udržitelnému podnikání i k transparentní produkci potravin.“

Foto: Nadace Partnerství, Vojta Herout

Nejvíce času si podle něj vyžádalo plánování celého komplexu v ekologických standardech. Mnohé ekologické stavební prvky měly totiž na stavbě svoji premiéru. Nová budova musela také navazovat na stávající prostory vytvořené postupnou přeměnou někdejšího družstevního brownfieldu. Budova vznikala díky spolupráci návštěvnického centra Bylinkový ráj Sonnentor vedeného Zdeňkem Chocholáčkem s architektonickým studiem Vrtiška&Žák.

„Stavba nové budovy Solis je unikátním místem, kde jsme propojili moderní zelené technologie s tradicí a úctou k přírodě i lidem. Projekt budovy Solis byl klasifikován jako Green Loan v souladu s nejpřísnějšími kritérii taxonomie Evropské unie, a řadíme se tak mezi první společnosti v České republice, které tyto náročné podmínky splňují,“ konstatuje Josef Dvořáček. Na výstavbu společnost nečerpala žádné dotace, financování probíhalo z vlastních zdrojů a úvěru na realizaci stavby. Cena první etapy dosáhla výše cca 300 milionů korun.

Domov pro seniory v Týnci nad Labem šetří energii a chrání obyvatele před extrémy počasí

Centrálním prvkem budovy Solis je atrium o rozměru 12 krát 12 metrů, které přivádí doprostřed celé budovy do všech výrobních prostor i kanceláří denní světlo. „Cílem bylo zvýšit kvalitu pracovního prostředí. Při stavbě jsme se snažili myslet ekonomicky i ekologicky a tento postoj si zachovat při řešení detailů i zásadních kroků. Zaměřili jsme se nejen na energie, ale také na použité materiály a každý náš krok jsme vždy svědomitě posuzovali v souvislosti s možným dopadem stavby na životní prostředí,“ podotýká ředitel společnosti. Za důležité považuje i to, že uhlíková stopa firmy ve výši 55 tun CO2 zůstala za uplynulý hospodářský rok stejná jako v předchozím roce, přestože podnik rozšířil svůj areál zhruba o 3000 metrů čtverečních.

Třetina energie ze slunce

Těchto výsledků dosahuje Sonnentor díky šetrnému hospodaření s energiemi i odpady. Více než 90 procent používaných obalových materiálů je kompostovatelných nebo recyklovatelných. V oblasti energetického hospodaření firma dosahuje částečné soběstačnosti. I když používala solární panely již dříve, s výstavbou budovy Solis se objem vlastní elektřiny vyrobené z fotovoltaiky dál zvýšil. K roku 2024 tak pokrývá 12 procent celkové spotřeby z vlastních zdrojů, celkový výkon solární elektrárny činí o něco víc než 200 kWp. Do budoucna by rádi podíl fotovoltaiky zvýšili na 35 procent.

Ekologickým prvkem na budově jsou zelené střechy osázené rozchodníky a sukulenty | Nadace Partnerství, Vojta Herout

Stejnou pozornost věnuje podnik také dalším oblastem hospodaření s energiemi. Halu Mlaty vytápí pelety vyrobené z bylinného prachu z výroby. Chlazení probíhá řízeným větráním chladným nočním vzduchem, které v objektu udržuje teplotu pod 25 stupňů Celsia díky akumulační schopnosti izolace. Vytápění, chlazení a ohřev teplé vody v budově Solis zajišťují dvě tepelná čerpadla, která čerpají energii z 30 stometrových hlubinných geotermálních vrtů. I díky tomu získala firma loni v auditu pod záštitou GWÖ, neboli hnutí Ekonomika pro obecné blaho, hodnocení 746 bodů z 1000 možných. A letos se umístila mezi finalisty soutěže Adapterra Awards, kterou pořádá Nadace Partnerství.

O titul Adapterra Awards letos soutěží 77 realizací z Česka

Firma se zaměřuje také na hospodaření s dešťovou vodou. Tu jímá ze střech budovy Solis a částečně i z budovy Mlaty, do budoucna plánuje také napojení střechy budovy Akropolis. Dešťovku zachytává do dvou podzemních nádrží s celkovým objemem 220 metrů krychlových. Po přefiltrování a ošetření pod ultrafialovým zářením se dešťová voda na základě výpočtů používá pro splachování toalet v budově Solis a zalévání zeleně. Dešťová voda tak pokrývá 66 procent spotřeby v nové budově.

Zelené střechy a omítky z hlíny

Dalším ekologickým prvkem na budově jsou zelené střechy osázené rozchodníky a sukulenty, které přirozeně zadržují vláhu a mají izolační schopnosti. V létě se díky zadržené vodě v rostlinách nepřehřívají jako běžné krytiny. Kolem budovy a parkoviště vysázeli zaměstnanci firmy 20 vzrostlých stromů, které poskytují útočiště ptactvu a zajišťují stín v letních dnech. Část odtěžené zeminy pak firma použila pro modelaci budoucí bylinkové zahrady přilehlé k nové budově.

Foto: Nadace Partnerství, Vojta Herout

Na životní prostředí v Sonnentoru mysleli i při zateplování budovy, Namísto obvyklého polystyrenu vyrobeného z ropy použili pro izolaci fasády přírodní dřevovláknitý materiál od firmy STO. Objekt je omítnutý ekologickou omítkou, která neobsahuje silikony a silikáty. Zodpovědně se k materiálům snažili přistoupit rovněž uvnitř budovy. V interiérech jsou hliněné omítky, dřevo, odhlučnění z vlastních papírových tašek či například barevné dveře toalet a přepažovací stěny vyrobené z materiálu Packwall z recyklovaných nápojových kartonů.

Podobně jako řada dalších investorů, kteří se snaží stavět udržitelně a z obnovitelných materiálů, narazili i v Sonnentoru na nevstřícnost úřadů. „Naším snem bylo postavit celou budovu jako dřevostavbu – byla by to první takhle komplexní výrobně skladová dřevostavba v České republice. Viděli jsme několik inspirativních staveb v německy mluvících zemích. To se nám bohužel nepodařilo při jednáních s našimi úřady prosadit,“ posteskl si Josef Dvořáček. Na druhou stranu ho velmi těší, jak se firmě podařilo nový objekt zabydlet. „Máme skvělý tým spolupracovníků a podařilo se nám udělat v nové budově tak trošku i ‚teplo domova‘. Firma totiž není o budovách a strojích, ale hlavně o lidech!“ upozorňuje ředitel.

Dokončení odložili kvůli ekonomické krizi

Při spouštění nového objektu musela firma překonávat i některé těžkosti. Zpočátku bylo složité rozjet některé nové a komplexní technologie výroby přesunuté do budovy. Z technické oblasti vidí poněkud nevyužitý potenciál například v lepším využití zbytkového tepla, které produkují výrobní stroje. V současné době je pro firmu výzvou rostoucí zájem o akce pro veřejnost a novou prohlídkovou trasu, kam ročně přijíždí na 75 tisíc návštěvníků.  

Foto: Nadace Partnerství, Vojta Herout

Do výstavby budovy se firma pustila v době, kdy celá ekonomika prošla opakovanými krizemi způsobenými nejdříve pandemií covid-19, poté zdražením energií a nakonec válkou na Ukrajině.

„Přestože vnímáme, že situace na trhu vede k úsporám domácností a trh s bioprodukty stagnuje, zatím se nás žádný výrazný pokles nedotkl a zaznamenáváme spíše mírný růst. Situaci sledujeme a snažíme se reagovat hledáním nových odbytových segmentů,“ podotýká Josef Dvořáček.  Jedním z důvodů, proč firma prochází těžkým obdobím lépe, než řada konkurentů, jsou podle ředitele přímé vazby na spotřebitele. „Jsme velmi rádi, že právě v těchto časech nedodáváme do nadnárodních řetězců. S většinou našich zákazníků máme nějaký vztah, oni nás znají a dovedou ocenit hodnotu našich výrobků,“ podotýká Josef Dvořáček.

Přestože současná krize nemá na firmu přímý dopad, z opatrnosti s ohledem na události ve společnosti odložila výstavbu druhé etapy budovy Solis zahrnující novou kavárnu s terasou, prodejnu a zahradu, která měla být původně realizovaná hned v návaznosti na první etapu. Dostavbu firma plánuje na rok 2026.

Dalibor Dostál

Doporučujeme