English version
Pracovní trh a jeho stav je jedním z neuralgických bodů České republiky, která v mezinárodním žebříčku konkurensceschopnosti 2019/20 Světového ekonomického fóra (WEF) spadla o tři místa na celkovou 32. příčku. Lepšímu umístění ČR letos v říjnu zveřejněné Zprávy o mezinárodní konkurenceschopnosti (The Global Competitiveness Report 2019 – 2020) nepomohly ani skvělá makroekonomická stabilita, slušná dynamika ekonomického růstu, dobrá kontrola a rovnováha státních a veřejných financí či bezpečnost. Za ČR těsně skončilo Chile a Portugalsko, přeskočilo jej Estonsko, Itálie či Malajsie.
„Klíčovým faktorem, který brání našemu postupu žebříčkem WEF vzhůru, je zejména trh práce. V současnosti je přehřátý, zdroje pracovních sil jsou prakticky vyčerpány. Vysoká potřeba pracovní síly ukazuje na stále přetrvávající nižší technologickou vyspělost v řadě firem či odvětví. Cestou do budoucnosti proto bude zvyšovat podíl výrob s moderními technologiemi,“ říká Richard Hindls, emeritní rektor VŠE Praha a předseda Rady expertů České manažerské asociace.
„Inovační strategie České republiky přichází po 30 letech. To je pozdě. Kde není finální výrobek, není co inovovat. Chceš-li dosáhnout něčeho cenného, musíš se poměřovat s nejlepšími na světě,“ komentuje Zprávu WEF Ladislav Verner, generální ředitel společnosti SOMA a v roce 2016 oceněný v soutěži MANAŽER ROKU jako jeden z TOP10 nejúspěšnějších osobností v ČR.
ČMA se podílí na sběru dat každoroční Zprávy WEF, následně je analyzuje Graduate School of Business (CMC) Čelákovice a Vysoká škola ekonomická v Praze. „Na sběru dat se podílíme od roku 2013. Letos je klíčové téma připravenost pracovního trhu na digitální budoucnost, “ uvádí výkonný ředitel ČMA Ivo Gajdoš.
Právě na připravenost firem a manažerů na digitalizaci se zaměřila říjnová konference ČMA, která proběhla na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně pod názvem Digitální budoucnost firem – recept úspěchu. Vystoupili na ní vítězové soutěže Manažer roku, aby se podělili o zkušenosti s přípravou na nástup digitalizace.
Máme se obávat digitalizace?
Ze Zprávy WEF vyplývá, že pracovní síla v ČR není dostatečně připravena na digitální budoucnost, dovednosti naší pracovní síly jsou přesně v polovině mezi 144 zeměmi světa (na 72. místě). A to i přesto, že jako uživatelé ICT (ICT adoption) jsou Češi na příznivém 42. místě a v digitálních dovednostech na 41. místě. Čechům však chybí kritické myšlení, nedostatečně podporované školským systémem, ve světě je v tomto ohledu ČR na 79. místě.
Míra nezaměstnanosti je jedna z nejnižších na světě (2,0 % v srpnu 2019, Eurostat), v bodoucnu tomu tak nemusí být. Pracovníci v Česku jsou oproti většině světa usedlí, nestěhují se za prací a její vnitřní mobilita je až na 133. místě. Trh nedokáže rozhýbat ani příliv zahraničních pracovníků, v jednoduchosti náboru cizinců je ČR na 116. místě ve světě. Konkurenceschopnosti ČR nepřeje ani kvalita silniční infrastruktury, v porovnání se světem jsme ve druhé polovině (78. místo).
Zpráva o mezinárodní konkurenceschopnosti ČR 2018-2019 (v anglickém jazyce)
Komentář prof. Ing. Richarda Hindlse, CSc., dr.h.c., předsedy Rady expertů ČMA
Česká republika si v žebříčku konkurenceschopnosti podle Světového ekonomického fóra (WEF) udržuje stabilní pozici, dlouhodobě s minimálními meziročními změnami. Podíváme-li se hlouběji na aktuální hodnocení WEF, ukazuje se, že klíčovým faktorem, který zatím brání našemu postupu žebříčkem WEF vzhůru, je zejména trh práce. Ten je v současné době přehřátý, zdroje pracovních sil jsou prakticky vyčerpány. Zároveň chybí vyšší flexibilita pracovní síly, a to jak flexibilita oborová, tak flexibilita prostorová. Vysoká potřeba pracovní síly tak ukazuje na stále přetrvávající nižší technologickou vyspělost v řadě firem či odvětví.
Cestou do budoucnosti proto bude zvyšovat podíl výrob s moderními technologiemi, tím snížit napětí na přehřátému trhu práce a rovněž snížit objem mzdových prostředků v současné situaci, kdy moderní technologie jsou částečně suplovány lidskou prací. Logickým důsledkem pak je i tlak na růst mezd, což z národohospodářského pohledu navíc vede k vyšší inflaci v ČR v porovnání se zahraničím. Imperativem je tedy zvýšení technologické úrovně naší ekonomiky při použití nejmodernějších poznatků výzkumu a vývoje. S tím je spojena i nutnost posilovat úroveň technického vzdělávání na všech stupních vzdělávacího systému.
Redakčně upravená tisková zpráva České manažerské asociace
