Právě jsem se zamiloval, řekl Ital nad českým grilem

Italové patří dlouhodobě k nejaktivnějším investorům v ČR. V poslední době ale začínají nakupovat také Češi na Apeninském poloostrově. Co přesně?
Zajímavým obchodem z poslední doby je akvizice asi 300 italských lékáren. Koupili je čtyři investoři, mezi nimiž figuruje i česká skupina Dr. Max. Podle dostupných informací společnost kontrolovaná českou Pentou vlastní v Itálii napřímo čtrnáct lékáren. Ke konci minulého roku vzbudilo rozruch, když český podnikatel Radovan Vítek podepsal se skupinou UniCredit dohodu o převzetí tří realitních společností, které jsou součástí bývalé skupiny Parnasi. Mezi nimi je také Eurnova. Tedy společnost, která vlastní oblast, kde bude postaven nový stadion Tor di Valle v Římě pro fotbalový klub AS Roma. Transakce je součástí většího projektu, na kterém Radovan Vítek spolupracuje s bankou UniCredit. Ta je věřitelem skupiny Parnasi na úrovni částky 500 milionů eur. 

Kupují čeští investoři také nemovitosti?
U nás v kanceláři evidujeme stále více dotazů spojených s nákupem nemovitostí v Itálii pro soukromé užití. Tento trend začal už v 90. letech, kdy české investice směřovaly do nemovitostí primárně kvůli turistickým pronájmům. V současné době je trend posílen i tím, že Itálie vykazuje jako jedna z mála zemí EU u nemovitostí snižování cen. Výjimkou jsou města Milán a Řím. Víme také o některých českých firmách, které koupily v Itálii pozemky a chtějí vystavět nové výrobní kapacity nebo sklady.

Itálie je velmoc v potravinářství, přesto se i v této oblasti dokázali prosadit také čeští potravináři.
Ano, ale Itálie je opravdu gigantem v tomto sektoru. Na místním trhu je tedy možné se prosadit skutečně pouze s velice specifickými produkty, které zaujmou. Navíc ne každá česká firma dokáže splnit všechny podmínky, které místní řetězce vyžadují. Obecně platí, že mnohem větší šanci na úspěch mají ty společnosti, které mohou nabídnout místním partnerům možnost výroby pod privátní značkou. 

Jaké potraviny konkrétně uspěly?
Daří se mlékárnám. Nemám však na mysli vývoz sýrů, ve kterých je Itálie opravdu světová špička. Na Apeninském poloostrově registrujeme zájem o kefír a acidofilní mléko, a právě v tom vidím šanci pro expanzi českých firem. Jejich výrobky z mléka mají vysokou kvalitu, což se nám potvrdilo i během jedné asistence, kdy si místní řetězec nechal testovat výrobky české firmy u potravinářských laboratoří v regionu Tridentsko-Horní Adiže, které se řadí mezi evropskou špičku. Úspěšně se na italském trhu prosadila například Mlékárna Kunín. 

V Miláně jsme se snažili o propojení některých českých firem s módními domy, které by mohly využít textilní látky na bázi nanotechnologií. Jejich odolnost je výrazně vyšší než v případě klasických látek.

Chutná Italům české pivo?
Má tu samozřejmě dobrý zvuk a objem vývozu každým rokem stoupá. Přesto je poměrně velký prostor pro další růst, příkladem může být úspěch belgických piv na italském trhu. V posledních třech letech popularita piva i jeho konzumace výrazně roste. Ve velkých bohatších městech na severu je poptávka soustředěna hlavně na pivní speciály, nabídku z mikropivovarů a řemeslně vyráběná piva. V poslední době se velmi rozmnožily také místní italské minipivovary.

Italové jsou tradičně mistři ve výrobě hudebních nástrojů. Spolupracují s českými výrobci?
Zahraniční kancelář CzechTrade v Miláně bude letos už potřetí organizovat společnou účast českých firem na veletrhu hudebních nástrojů v Cremoně. Právě na něm dochází k prvním kontaktům mezi českými výrobci a místními klienty. Uspět v tomto odvětví není v Itálii nic jednoduchého. V zemi existuje v oboru hudebního průmyslu víc než dva tisíce specializovaných společností. Z toho přes 500 se nachází na území regionu Lombardie. Nejvíce jich je právě v lombardském městě houslí Cremona.

Které české značky hudebních nástrojů se už prosadily? 
Nejznámější je tu bezesporu výrobce klavírů Petrof. Značka má v Itálii svého lokálního distributora. Vedle ní se však daří i menším výrobcům, a to zejména těm, kteří se věnují výrobě obalů na hudební nástroje. Právě tyto firmy s námi jedou do Cremony již potřetí a samy tvrdí, že místní k nim přistupují lépe, protože se už mezi sebou částečně znají. Platí tedy osvědčené pravidlo, že Italové jsou zvyklí na osobní vazby a dlouhodobé budování vzájemné důvěry.

V Itálii existuje v oboru hudebního průmyslu víc než dva tisíce specializovaných společností. Nejvíce jich je v lombardském městě houslí Cremona.

Dalšími obory, v nichž Italové tradičně dominují, jsou design a móda. Objevila se spolupráce s českými designéry?
Design v Itálii hraje opravdu zásadní roli jak u produktů samotných, tak i u propagačních materiálů a obalů. V obecné rovině platí, že firmy mířící na italský trh se na to musejí adaptovat a my se jim snažíme alespoň částečně radit. Dobře se vstup do Itálie povedl například výrobci odolných grilů Vulcanus. Pro místní trh si firma připravila velice dobré propagační materiály a samotný gril z vysoce odolné oceli má výrazný design spojený s emocemi, což je v Itálii zásadní. Pamatuji si na první setkání mezi distributorem a českou firmou. Místní partner po představení produktu prohlásil: „Právě jsem se zamiloval.“ Co se týče módy, na podzim minulého roku jsme měli v Miláně nanotechnologickou misi, při níž jsme se snažili o propojení některých českých firem s módními domy, které by mohly využít textilní látky na bázi nanotechnologií. Jejich odolnost je výrazně vyšší než v případě běžných látek.

Českou klasikou je sklo. Uplatnilo se v Itálii?
Ano, navíc kdo zaujme s designem v Itálii, má pak velkou šanci chytit se i na dalších trzích. Příkladem jsou účasti českých sklářských firem na milánském veletrhu Salone del Mobile, kam jezdí s úspěchem vystavovat například sklářské společnosti Lasvit a Preciosa nebo také nábytkářská firma TON.

• Více o obchodních příležitostech v Itálii
• Desatero pro obchodování s Itálií
• Aktuální situace v souvislosti s koronavirem

Převzato z časopisu Export a podnikání, přílohy týdeníku Euro a měsíčníku Profit, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Autor článku: Tomáš Stingl.
Rubrika časopisu na euro.cz