English version
Mít jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy, nad kterou se dosud každoročně složitě dohadovali zaměstnavatelé, odbory i politici. To je jedním z cílů zmíněné novely.
MPSV bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat sdělením do 30. září předchozího roku. Týká se to už roku 2024 (respektive minima na rok 2025). Výše minimální mzdy bude vždy odvozena z legislativou stanovených parametrů.
„Cílem je zajistit transparentní a předvídatelný růst minimální mzdy. Tím se eliminují každoroční vyjednávání, která často způsobují nejasnosti a nedorozumění. Do roku 2029 by minimální mzda měla dosáhnout alespoň 47 procent průměrné mzdy. Tento poměr by měl růst lineárně, přičemž v roce 2025 bude činit 42,2 procenta,“ potvrzuje ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
V zákoníku práce je určen mechanismus výpočtu minimální mzdy a definovány podmínky stanovení koeficientů pro její výpočet. Je zde zmíněna i nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti a nezbytnost konzultací se sociálními partnery v rámci tripartity.
Minimální mzda poroste rekordně rychle
Zákon bude nově obsahovat i takzvanou orientační referenční hodnotu, podle které bude posuzována přiměřenost minimální mzdy. To je výše zmíněných 47 procent průměrné mzdy. Orientační referenční hodnota není podle vlády cílem, ale slouží pro účely porovnání stávající úrovně minima ve vztahu k hodnocení jeho přiměřenosti. Parametry valorizačního mechanismu stanoví nařízení vlády.
Pravidelně každé dva roky bude vláda svým nařízením stanovovat koeficienty, kterými se bude násobit predikce průměrné hrubé mzdy na daný kalendářní rok. Koeficienty budou stanoveny tak, aby umožnily dosažení cílené relace minimální a průměrné mzdy pro dané dvouleté období. MPSV každoročně svým sdělením ve Sbírce zákonů do 30. září vyhlásí konkrétní výši minima na příští rok.
Minimální mzda se zvyšuje o 1600 korun. Projeví se i na pojistném či daních
„Pro zaměstnance je hlavní pozitivní zprávou, že minimální mzda bude růst rekordním tempem. Zaměstnavatelé v soukromém sektoru zase ocení zjednodušení díky zrušení složitého systému zaručené mzdy,“ zdůraznil ministr Jurečka.
Mění se i zaručená mzda, místo osmi skupin budou čtyři
Novela upravuje také zákonnou podobu zaručené mzdy. Co je zaručená mzda si přečtěte v článku Vyšší minimum: Roste i zaručená mzda, ale jen u některých profesí.
Nově bude zaveden pouze takzvaný zaručený plat pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, zatímco zaměstnanci v soukromé sféře budou chráněni před nepřiměřeně nízkým oceněním práce minimální mzdou.
Nejnižší úrovně zaručeného platu budou stanoveny ve čtyřech skupinách prací. Rozdělení do skupin podle kvalifikační náročnosti prací opět stanoví vláda nařízením.
Dohodáři se dočkají dalších změn: Co přinesla a přinese novela zákoníku práce?
V 1. skupině bude zaručený plat roven minimální mzdě, ve 2. skupině prací bude odpovídat 1,2 násobku minima, ve 3. skupině 1,4 násobku a ve 4. kategorii 1,6násobku minimální mzdy.
„Myslíme také na zaměstnavatele a usilujeme o snížení zbytečné byrokracie. Proto navrhujeme zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je většinou pouze formální záležitostí,“ doplňuje ministr Jurečka.
Změny se projeví už v roce 2025
Nejpozději do 31. srpna 2024 bude tedy Ministerstvem financí vydaná predikce průměrné hrubé mzdy pro kalendářní rok 2025.
Po konzultaci se sociálními partnery a po zohlednění analýzy hodnotící přiměřenost (na základě povinných kritérií) vláda stanoví svým nařízením dva koeficienty pro roky 2025 a 2026, kterými se bude násobit odhad průměrné hrubé mzdy pro následující kalendářní rok.
MPSV na základě toho vypočítá finální částku, zaokrouhlí ji na stokoruny nahoru a vyhlásí do 30. září 2024 výši minimální mzdy pro rok 2025. Stejně tomu bude i v roce 2025. V roce 2026 pak vláda shodně stanoví koeficienty pro roky 2027 a 2028. Novela má být účinná od 1. srpna 2024.
Co novela dále přináší:
- Zakotvení samorozvržení pracovní doby zaměstnancem. Zaměstnanec se zaměstnavatelem mohou mezi sebou uzavřít písemnou dohodu o tom, že si zaměstnanec bude rozvrhovat pracovní dobu do směn sám, a to jak v případě výkonu práce na pracovišti zaměstnavatele, tak mimo něj (při výkonu práce na dálku). Dohodu může uzavřít zaměstnavatel i se zaměstnancem činným na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
- Je výslovně upravena možnost sjednat odměnu z dohody s přihlédnutím k případné noční práci, práci ve ztíženém pracovním prostředí nebo práci v sobotu a v neděli.
- Zvýšení limitu pro osobní příplatek až na 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.
- Tzv. zdravotnický balíček, který zahrnuje možnost rozvrhnout některým zaměstnancům ve zdravotnictví předem směnu až v rozsahu 24 hodin a zároveň zrušit možnost jednostranného ukončení dohody o výkonu práce až 24 hodin během 26 hodin po sobě jdoucích. Také se zavádí nový příplatek za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví v případě, že vykonává směnu delší než 12 hodin a zlepšují se podmínky pro vykonání některých odborných zkoušek.
- Sjednocení postupu při výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vzniklé pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tzv. renty) tím, že dochází ke zrušení tzv. stop výdělku.
- Úpravy na základě požadavků a potřeb praxe v oblasti subdodavatelské odpovědnosti ve stavebnictví
