Právní předpisy a smlouvy ve Sbírce zákonů ČR – 16. týden 2023 (částka 56–59 Sb./13 Sb. m.)

Komentáře k publikovaným předpisům v tomto týdnu

• Nařízení vlády o stanovení minimálního počtu provozoven pro poskytování základních služeb
• Nařízení vlády o podmínkách použití peněžních prostředků Státního fondu podpory investic formou úvěru nebo dotace na financování výstavby nájemního bydlení
• Občanský soudní řád
• Zákon o kompenzacích zohledňujících dopady epidemie onemocnění COVID-19 v roce 2022 osobám poskytujícím hrazené zdravotní služby
• Vyhláška o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění COVID-19
• Nařízení vlády, kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin

Další komentáře k publikovaným předpisům ve Sbírce zákonů ČR (2023)

Komentář

V rámci snahy o reorganizaci České pošty, s.p., dojde s účinností ke dni 1. 7. 2023 ke snížení počtu poboček České pošty, které poskytují základní služby. Těmi jsou

• služba dodání poštovních zásilek do 2 kg,
• služba dodání poštovních balíků do 10 kg,
• služba dodání peněžní částky poštovním poukazem,
• služba dodání doporučených zásilek,
• služba dodání cenných zásilek,
• služba bezúplatného dodání poštovních zásilek do 7 kg pro nevidomé osoby a
• služby, které musí být zajištěny na základě závazků vyplývajících z členství České republiky ve Světové poštovní unii.

Počet takových provozoven poklesne ze stávajících 3200 na 2900. Reálný dopad na kvalitu služeb poskytovaných Českou poštou ukáže až praxe.

Zpět na začátek

Komentář

Nařízení přináší úpravu podpory spočívající v krytí části nákladů spojených s výstavbou nájemního bytu nebo domu s nájemními byty na území České republiky. Nařízení počítá s podporou výstavby nejen nových nájemních bytů nebo domů, v nichž jsou nájemné byty umístěny, ale také podporou stavebních úprav stávajících objektů, kterými nájemní bydlení vznikne.

Žadatelem o podporu může být jen právnická osoba, nemusí však mít své sídlo na území České republiky. O poskytnutí podpory tak mohou žádat i právnické osoby se sídlem v jiném členském státě Evropské unie, státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru a dále na území Švýcarské konfederace.

Striktně omezen je účel poskytované podpory, ta musí být použita výhradně na výstavbu nájemního bydlení. Vzhledem k tomu, že podpora je poskytována formou úvěru nebo dotace, je poskytnutí podpory podmíněno splněním vyčtu podmínek stanovených nařízením.

Zohledňuje se ekonomická kondice žadatele zajištění dostatečných prostředků na dofinancování výstavby a rovněž schopnost splatit poskytnutý úvěr), zda vůči němu orgány státní správy či samosprávy a dále pojišťovny a orgány sociálního zabezpečení neevidují nedoplatky, zda nejde o osobu, která je v úpadku nebo v likvidaci, či proti které je vedeno exekuční řízení, nebo řízení trestní pro konkrétní druh trestného činu (hospodářský, proti majetku, přijetí úplatku, podplácení, nepřímé úplatkářství).

Žadatel musí být vlastníkem pozemku, resp. stavby, kde má nájemní bydlení vzniknout, nebo mu musí svědčit právo stavby na dobu splácení úvěru a současně minimálně na dobu 20 let.

Podmínky poskytnutí podpory nestanovuje nařízení vlády pouze ve vztahu k osobě žadatele ale také k samotnému pozemku, resp. stavbě, kde má nájemní bydlení vzniknout. Na pozemku a stavbě nesmí váznout věcné břemeno, které by bránilo řádnému užívání nájemních bytů (nebo bytových domů s nájemními byty), exekuce, zajišťovací převod práva ani zástavní právo.

Nemovitosti, kde má nájemní bydlení vzniknout se nesmí nacházet v záplavovém území, ledaže jsou pojistitelné proti povodni a záplavě a vodoprávní úřad pro nemovitost vydal souhlasné stanovisko. Poskytnutí podpory je omezeno podlahovou plochou nájemního bytu, která nesmí překročit 120 m², přičemž její výše je limitována náklady na výstavbu 80 m² podlahové plochy nájemního bytu.

Další podmínkou poskytnutí podpory je splnění omezené dispozice s nájemním bytem (nebo bytovým domem s nájemními byty) s po celou donu splácení poskytnutého úvěru, nejméně však na dobu 20 let.

Žadatel se musí zavázat, že v této době bude nájemní byt (nebo bytový dům s nájemními byty) sloužit pouze k nájemnímu bydlení, nájemné bude sjednáno ve výši v daném místě a čase obvyklé, nájemní vztah bude uzavřen na dobu určitou v délce alespoň 1 roku (a v případě prodloužení doby trvání nájmu po uplynutí prvního období nájmu nebo uzavření nové smlouvy se stejným nájemcem nejméně na 2 roky), během doby, kdy bude nájemní byt (nebo bytový dům s nájemními byty) sloužit nájemnímu bydlení, nebude vlastnické právo k nájemnímu bytu (nebo bytovému domu s nájemními byty) převedeno třetí osobě, ani nebude ve prospěch třetí osoby zatížení zástavním právem.

Nemovitosti k nájemnímu bydlení musí být povinně pojištěna po celou dobu, po kterou má k uvedenému účelu sloužit, a to nejméně proti živelním pohromám (v případě nemovitostí umístěných v záplavovém území pak musí být sjednáno pojištění pro případ povodně nebo záplavy, ve výši kryjící vzniklou škodu minimálně v rozsahu poskytnuté podpory a s vinkulací pojistného plnění ve prospěch poskytovatele podpory, Státního fondu podpory investic, do výše poskytnutého úvěru).

Zvláštní omezení se na příjemce podpory vztahuje v případě, že jde o právnickou osobu, která není obcí, krajem, dobrovolným svazkem obcí nebo právnickou osobou, v nímž má nadpoloviční majetkovou účast územní samosprávný celek. V takovém případě se příjemce musí zavázat, že alespoň 25% nájemních bytů bude obsazováno nájemci, které určí obec, na jejímž území se nájemní byt nachází.

Co se týče osoby samotného nájemce, musí tento být výhradně fyzickou osobou, které k prvnímu dni trvání  nájmu nesvědčí vlastnické právo k nemovité věci, jejíž součástí je bytový dům, rodinný dům nebo byt, ani není členem bytového družstva s právem nájmu družstevního bytu, jež může využít k zajištění vlastní bytové potřeby. Poslední uvedená podmínka se vztahuje nejen na samotného nájemce ale také na všechny osoby nájemcovy domácnosti v nájemním bytě.

Spolu s podáním žádosti o poskytnutí podpory je spojena povinnost doložit Státnímu fondu podpory investic přílohy žádosti uvedené v nařízení vlády. Příkladně jde o znalecký posudek prokazující nezpůsobilost bytu, rodinného domu nebo bytů v bytovém domě k bydlení ne starší 1 roku, čestné prohlášení žadatele, že na způsobilé náklady (vizte níže) již nečerpá jinou podporu z veřejných rozpočtů, čestné prohlášení dokládající skutečnou vlastnickou strukturu, potvrzení o neexistenci nedoplatků ze strany finančního, a celního úřadu a dále pojišťoven a orgánu sociálního zabezpečení, projektovou dokumentaci či rozpočet výstavby.

Výše podpory je vázána na způsobilé náklady. Těmi jsou podle nařízení vlády výdaje na výstavbu bytu na výstavbu nájemního bytu nebo bytového domu s nájemními byty včetně příslušenství, bez kterého nelze tento nájemní byt nebo bytový dům užívat. Způsobilými náklady jsou i náklady na demolici, pokud je nezbytná pro výstavbu. Jejich určení nařízení vlády upravuje dvěma způsoby.

Prvním je určení podle položkového rozpočtu, druhým pak určení poměrnou částí podlahových ploch nájemních bytů včetně příslušenství vystavěných s podporou podle tohoto nařízení k podlahové ploše všech bytů včetně příslušenství a prostor využívaných v domě k jinému účelu než podle tohoto nařízení (tedy nájemnímu bydlení). Jak bylo uvedené výše, odvíjí se výše rozsahu podpory od způsobu jejího poskytnutí.

V případě dotace činí podpora až 25% způsobilých nákladů, v případě smlouvy o úvěru až 90% způsobilých nákladů a celková podpora pak až do výše 90% způsobilých nákladů. Pokud je podpora poskytována na základě uzavřené smlouvy o úvěru, upravuje nařízení vlády úrokovou míru, a to po celou dobu trvání úvěrové smlouvy.

Úroková sazba se stanovuje ve výši základní sazby Evropské unie pro Českou republiku (ode dne 1. 1. 2023 sazba činí 7,43%) platné ke dni nabytí účinnosti smlouvy o poskytnutí podpory snížené až o 3 procentní body, nejméně však ve výši 1 % a nejvýše ve výši 3 % ročně. Úroková sazba je fixní po celou dobu splácení úvěru, přičemž úročení vyčerpané části úvěru začíná dnem zahájení čerpání úvěru

Nařízení vlády nabylo účinnosti dne 20. 4. 2023.

Zpět na začátek

Komentář

Zmíněný zákon přináší změnu v části páté občanského soudního řádu, tedy v hlavě upravující řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem (orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo procesní samosprávy, smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu).

V případě, že je pravomocné rozhodnutí vydané jiným orgánem toto rozhodnutí následně, po podání žaloby oprávněnou osobou (tvrdí, že byla rozhodnutím jiného orgánu dotčena na svých právech), projednáváno v občanském soudním řízení, bude správní orgán soudem vyzván k podání vyjádření, zda bude v řízení uplatňovat práva, jež mu v řízení podle hlavy páté občanského soudního řádu náleží.

Podle dosavadní právní úpravy bylo orgánu umožněno se k žalobě písemně vyjádřit. Mezi práva orgánu patří právo předkládat k věci písemná vyjádření, nahlížet do spisu, být vyrozuměn o nařízeném jednání a žádat o udělení slova při jednání. Orgán tak k výzvě soudu a v určené lhůtě bude muset podat své vyjádření s označením práv, jež bude v řízení uplatňovat.

Nevyjádří-li se v určené lhůtě, k pozdějšímu vyjádření se již nepřihlíží. Povinnost orgánu sdělit, která práva bude v řízení uplatňovat se netýká práva na doručení rozhodnutí soudu ve věci samé, nebo jiné rozhodnutí, kterým se řízení končí.

Další změna se týká povinnosti soudu vypořádat se v rámci odůvodnění rozsudku s předchozím rozhodnutím orgánu, má-li být věc soudem rozhodnuta jinak. Povinnost je zcela souladná s požadavkem na řádné a přesvědčivé soudní rozhodnutí, kdy právě v odůvodnění rozhodnutí soud předkládá pohled na věc a důvody, proč byla věc konkrétním způsobem rozhodnuta.

Zpět na začátek

Komentář

Nově přijatý zákon stanovuje zdravotním pojišťovnám povinnost vyplatit poskytovatelům zdravotních služeb, s nimiž mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě hrazených služeb podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a dále poskytovatelům sociálních služeb, s nimiž mají uzavřenou zvláštní smlouvu podle zákona o veřejném zdravotním pojištění finanční kompenzaci.

Ta má poskytovatelům zdravotních služeb nahradit zvýšené náklady a rovněž výpadky v poskytování zdravotních služeb, k nimž v důsledku nemoci „COVID-19“ došlo. Zákon upravuje výplatu kompenzací pro období roku 2022, a to v rámci ročního vyúčtování vyúčtování zdravotních služeb hrazených zdravotní pojišťovnou z veřejného zdravotního pojištěn.

Termín výplaty byl stanoven do 30. 6. 2023 v případě poskytovatelů poskytujících pouze ambulantní hrazené služby nebo těch, kteří hrazené služby poskytují ve vlastním sociálním prostředí pacienta, u ostatních poskytovatelů je pak termín výplaty do 31. 8. 2023.

Co se týče výše vyplácené kompenzace, má tato činit výši rozdílu mezi finančním nárokem poskytovatele vypočítaným podle nově přijatého zákona a finančním nárokem poskytovatele podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Vyplácí se kladná kompenzace, k záporné výši kompenzace se nepřihlíží.

Zpět na začátek

Komentář

Uvedená vyhláška byla vydána Ministerstvem zdravotnictví na základě zákonného zmocnění plynoucího z právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví a umožňovala upravovat konkrétní opatření ve vazbě na vývoj situace kolem nemoci „COVID-19“.

Změna vyhlášky navazuje na úpravu seznamu nemocí, jejichž šíření je trestné. Současně bude v případě uvalování karanténních opatření, kterými státní orgány zasahují do základních práv občanů omezovat skutečně jen na ty případy, kdy to po vyhodnocení zdravotních rizik s přihlédnutím k výsledku hodnocení zdravotních rizik nezbytné pro zajištění ochrany veřejného zdraví.

Nařizování izolace by tak mělo být omezeno na skutečně závažné případy, kdy by na základě odůvodněné obavy mohlo k ohrožení zdraví veřejnosti dojít. Aktuální znění vyhlášky nadále neobsahuje omezení doby trvání na dobu nezbytně nutnou. Vzhledem k tomu, že izolace by měla být nařizována nikoliv plošně ale pouze v závažných případech ohrožujících veřejné zdraví, neměla by mít tato úprava zásadní dopad. Lze předpokládat, že posouzení adekvátní doby trvání izolace bude orgány ochrany veřejného zdraví pečlivě zkoumáno a dostatečně odůvodněno v rozhodnutí, kterým je konkrétní osobě nařízena izolace.

Zpět na začátek

Komentář

Příloha č. 1 uvedeného nařízení vlády nadále neupravuje nemoc „COVID-19“ jako nakažlivou lidskou chorobu, jejíž vědomé i nedbalostní šíření bylo postižitelné podle příslušných ustanovení trestního zákoníku. S účinností ode dne 20. 4. 2023 již trestněprávní postižení nehrozí. Zrušení nemoci „COVID-19“ coby nemoci, jejíž šíření je trestněprávně postižitelné, však nemá přímý dopad na oprávnění orgánů státní správy nařizovat v individuálních odůvodněných případech konkrétním osobám nakaženým nemocí „COVID-19“ karanténní opatření.

Zpět na začátek