Právní předpisy a smlouvy ve Sbírce zákonů ČR – 30. týden 2021 (částka 123–128 Sb.)

Komentáře k publikovaným předpisům v tomto týdnu

• Zákon o občanském soudním řádu
• Zákon stavební zákon

Další komentáře k publikovaným předpisům ve Sbírce zákonů ČR (2021)

Komentář

Dne 30. 7. 2021 byl ve Sbírce zákonů v částce č. 126 publikován zákon č. 286/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který se stane (až na drobné výjimky) účinným dne 1. ledna 2022, a jehož význam spočívá zejména v rozsáhlé novele exekučního řádu.

Část odborníků a členů zákonodárného sboru se shoduje, že se jedná o největší změnu v oblasti exekucí za uplynulých dvacet let a podobu přijatého zákona hodnotí vesměs pozitivně. S ohledem na rozsah změn, které předmětný zákon přináší, se v textu níže omezíme na podrobnější rozbor pouze některých, dle našeho názoru nejvýznamnějších, novinek.

První významná změna spočívá v úpravě zastavení dlouhodobě nevymahatelných exekucí (tzv. marné exekuce). V situaci, kdy po dobu 6 let od vyznačení doložky exekuce nedojde ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, které by postačovalo alespoň ke krytí nákladů exekuce, vyzve exekutor oprávněného, aby mu sdělil, zda se zastavením exekuce souhlasí. Pokud oprávněný vyjádří souhlas, exekutor exekuci zastaví. Pokud ovšem oprávněný s tímto postupem nesouhlasí, vyzve ho exekutor ke složení zálohy, jejíž výše bude stanovena prováděcím předpisem. Složením zálohy dochází k prodloužení vedení exekuce o 3 roky, přičemž k takovému prodloužení ovšem může dojít pouze dvakrát. Celková doba exekuce, ve které není dosaženo ani částečného plnění, může být nanejvýše 12 let.

Je rovněž důležité zmínit, že Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh Senátu, kterým byla prosazena částečná zpětná platnost výše uvedených lhůt, které ovšem neskončí dříve než uplynutím jednoho roku od účinnosti tohoto zákona. Ještě příznivější situace nastává pro dlužníky, se kterými jsou vedena exekuční řízení, v nichž usnesení o nařízení exekuce nabylo právní moci více než tři roky před nabytím účinnosti tohoto zákona, a jejichž původní dluh nepřevyšuje částku ve výši 1.500 Kč. Pokud v uvedených řízeních nebylo v posledních třech letech před nabytím účinnosti tohoto zákona vymoženo ničeho, vyzve exekutor ve lhůtě tří měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněného ke složení zálohy na náklady exekuce. Pokud oprávněný zálohu do 30 dnů od doručení výzvy nesloží, zastaví exekutor příslušné řízení. Tato právní úprava by měla vést zejména k zastavení exekučních řízení vedených pro bagatelní dluhy, vzniklé například na základě nezaplacení jízdného, ve kterých se dlouhodobě nedaří vymoci žádné plnění z důvodu nemajetnosti dlužníka. To znamená, že významná část současných exekucí by mohla být zastavena již v roce 2023.

Další podstatnou změnou zvýhodňující dlužníka je nové pořadí uspokojování jednotlivých částí pohledávky z výtěžku dosaženého výkonem rozhodnutí. Na rozdíl od dosavadního stavu se výtěžek započte nejprve na náklady soudu na výkon rozhodnutí, následně na jistinu, pak na úroky, poté na úroky z prodlení, a nakonec na náklady oprávněného. Díky uvedenému by mělo dojít k nápravě závadného stavu, kdy v současné době jsou splátky dlužníků započteny v první řadě na příslušenství dluhu, tzn. úroky, smluvní pokuty apod., a tedy i při splácení dlužníkem tento dluh nadále narůstá.

Novela se v části přechodná ustanovení významně dotýká rovněž dlužníků, jejichž věřiteli jsou instituce veřejného práva, tedy stát, územní samosprávné celky, právnické osoby, ve kterých má stát většinovou majetkovou účast a také zdravotní pojišťovny. Uhradí-li dlužník v takové situaci do 3 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona nezaplacenou jistinu vymáhanou v exekučním řízení a na nákladech exekuce částku ve výši 750 Kč, bude i bez souhlasu oprávněného a bez návrhu exekuce zastavena. Poslední zásadní změnou, které v rámci článku věnujeme pozornost je možnost dlužníka – fyzické osoby vyhnout se provedení exekuce prodejem movitých věci. Podle nové právní úpravy může dlužník, proti kterému je vedena exekuce srážkami ze mzdy a jiných příjmů, sdělit exekutorovi, že bude nad rámec měsíčních srážek každý měsíc hradit dalších 1.500,- Kč až 6.000,- Kč, přičemž výše této další dobrovolné splátky se bude odvíjet od výše příjmů. Na základě plnění této povinnosti odloží exekutor i bez návrhu provedení exekuce k vymožení peněžité povinnosti prodejem movitých věcí.

Zpět na začátek

Komentář

Dne 29. července 2021 byl ve Sbírce zákonů v částce 124 přijat zákon č. 283/2021 Sb. Zákon stavební zákon (dále jen „Stavební zákon“), který nabude účinnosti dnem 1. 7. 2023.

Stavební zákon, který nahradí dosavadní právní úpravu prezentovanou především zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), přináší naprosto zásadní změny do celé oblasti stavebního práva.

Jednou z těchto změn je zavedení jednotné soustavy státních stavebních úřadů, vyňatých z přenesené působnosti obcí a krajů, v čele s Nejvyšším stavebním úřadem. Vznik jednotné soustavy státních stavebních úřadů může primárně zabránit systémové podjatosti, která se objevuje v důsledku zásahů místních samospráv do rozhodování o povolení staveb.

Další neopominutelnou změnou je jednotnost řízení o povolení stavby, která má eliminovat komplikovanost a roztříštěnost současné právní úpravy, díky níž při řízení doposud docházelo ke zbytečným průtahům. Výsledkem řízení o povolení stavby bude tedy pouze jedno rozhodnutí o povolení stavby, které vzejde z povolovacího řízení.

Za zmínku stojí i digitalizace stavební agendy. Ta totiž uživatelům služeb zajistí kvalitní, rychlé a uživatelsky přívětivé prostředí, zejména vzhledem k informovanosti a uplatňování jejich práv. Samotná digitalizace se má realizovat na základě zřízených informačních systémů veřejné správy, ke kterým bude umožněn dálkový přístup. Podstatný průlom oproti doposud platné právní úpravě obsažené v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), můžeme spatřovat v mnohem větší míře akceptace úkonů provedených elektronicky. Bavíme se tu o tzv. digitálních úkonech, jimiž bude možné činit podání. Mimo digitální úkony bude subjektům pochopitelně umožněno činit podání prostřednictvím listinné podoby – na formuláři, který Nejvyšší stavební úřad zpřístupní široké veřejnosti na webových stránkách.

Stavební zákon dále upravuje podmínky pro integrovanou ochranu veřejných zájmů při územním plánování, povinnosti osob při přípravě a provádění staveb, podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, oprávnění autorizovaných inspektorů a v neposlední řadě přísnější odstraňování a dodatečné povolování staveb.

V částce 124 Sbírky zákonů byl pod č. 284/2021 Sb. publikován rovněž zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona. Jedná se o změnový zákon k novému Stavebnímu zákonu a v souvislosti s ním novelizuje téměř šest desítek dalších zákonů. Oba zákony nabudou, ovšem s celou řadou výjimek ze svých ustanovení, účinnosti dnem 1. 7. 2023.

Zpět na začátek