Právní předpisy a smlouvy ve Sbírce zákonů ČR – 31. týden 2024 (předpisy č. 228–235)

Komentáře k publikovaným předpisům v tomto týdnu

• Zákoník práce

Další komentáře k publikovaným předpisům ve Sbírce zákonů ČR (2024)

Komentář

Dne 1. 8. 2024 vstoupila v účinnost valná většina změn zákoníku práce souvisejících s povinností provedení transpozice směrnice Evropského Parlamentu a Rady o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii. Jejich přehled přinášíme níže.

Uzavírání kolektivních smluv více odborových organizací

Novela mění dosavadní postup zaměstnavatele při uzavírání kolektivní smlouvy v případě, že u něj působí více odborových organizací. Novela výslovně stanovuje, že odborová organizace jedná za všechny zaměstnance. Zda je konkrétní zaměstnanec členem odborové organizace či nikoliv tak v případě uzavírání kolektivní smlouvy na to nemá vliv. Pokud u zaměstnavatele působí více odborových organizací, stanovuje jim novelizované znění zákoníku práce dobu 30 dnů, během níž by měly dosáhnout shody ohledně uzavření kolektivní smlouvy. Nestane-li se tak, jsou odborové organizace povinny zaměstnavatele v tomto smyslu vyrozumět a následně může zaměstnavatel uzavřít kolektivní smlouvu s tou odborovou organizací, která má největší počet členů, při splnění následujících podmínek:

1. zaměstnavatel zveřejní způsobem u něj obvyklým a dostupným všem zaměstnancům informaci, s jakou organizací hodlá uzavřít kolektivní smlouvu,
2. uplynula lhůta 30 dnů od oznámení zaměstnavatele podle bodu a) a
3. zaměstnanci v pracovním poměru neprojeví nesouhlas s postupem zaměstnavatele

Kolektivní smlouva nemůže být uzavřena, pokud nadpoloviční většina všech zaměstnanců písemně prohlásí, že s takovým postupem nesouhlasí a prohlášení doručí zaměstnavateli. Zaměstnavatel je však oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu uzavřít s jinou odborovou organizací, pokud tak písemně určí nadpoloviční většina všech zaměstnanců v pracovním poměru. Zaměstnanci mohou určit i více odborových organizací, zaměstnavatel pak kolektivní smlouvu uzavírá se všemi takto určenými odborovými organizacemi.

Ostatní odborové organizace mají právo na poskytnutí informace o zahájení jednání o uzavření kolektivní smlouvy a dále právo na projednání předloženého a závěrečného návrhu kolektivní smlouvy. Předložený návrh je zaměstnavatel povinen projednat s odborovými organizacemi v nejzazší lhůtě 7 dní od zahájení jednání. Závěrečný návrh kolektivní smlouvy je zaměstnavatel povinen projednat s ostatními odborovými organizacemi ještě před uzavřením kolektivní smlouvy.

Pokud zaměstnavatel neuzavře kolektivní smlouvu s odborovou organizací podle uvedeného postupu do 6 měsíců ode dne oznámení zaměstnancům, jeho právo zaniká.

Délka pracovní doby ve zdravotnických zařízeních s nepřetržitým provozem

Novela zákoníku práce umožňuje zaměstnavatelům při dodržení zákonných podmínek prodloužit délku nepřetržité pracovní doby z 12 hodin na 24 hodin, jde-li o provoz spojený s poskytováním zdravotních služeb poskytovatelem lůžkové péče nebo poskytovatelem zdravotnické záchranné služby vykonávané lékařem, zubním lékařem, farmaceutem nebo zaměstnancem ve zdravotnictví (např. všeobecný bratr, dětský bratr či porodní asistent). Takové ujednání o délce pracovní doby však musí být obsaženo v kolektivní smlouvě a u zaměstnavatele tak musí působit alespoň jedna odborová organizace. Uvedenou změnou sice odpadá dosavadní rozpor s požadavkem zákoníku práce, který práci přesčas upravuje jako výjimečnou. Na druhou stranu nelze změnu jednoznačně označit jako pozitivní, neboť taková délka nepřetržité práce může mít značný dopad na kvalitu poskytnuté zdravotní služby. Například řidiči nákladní dopravy mají maximální dobu řízení omezenu, nepochybně z důvodu zachování bezpečnosti ostatních účastníků silničního provozu, na 9 hodin denně, s možným výjimečným navýšením o další 1 hodinu. Za 13. a další hodinu v téže směně pak pracovníkům ve zdravotnictví bude náležet příplatek ve výši alespoň 20 % průměrného výdělku.

Nová úprava mezd, platů a příplatků

Důsledkem transpozice směrnice o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii je nová úprava valorizace minimální mzdy (nahrazuje dosavadní zaručenou mzdu) v soukromé sféře a zaručeného platu ve veřejném sektoru. Úprava valorizace zákonem by současně měla přinést lepší předvídatelnost vývoje a současně nebude předmětem vyjednávání, jak tomu bylo doposud při určení výše minimální mzdy nařízením vlády.

Výpočet minimální mzdy novela upravuje jako součin predikce průměrné hrubé měsíční mzdy na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. První z proměnných, predikci průměrné měsíční mzdy na následující kalendářní rok stanoví Ministerstvo financí vždy nejpozději do 31. 8. roku předcházejícího kalendářnímu roku, pro nějž je minimální mzda vypočítávána. První predikci tak Ministerstvo financí připraví do 31. 8. 2024.

Druhá z proměnných, koeficient pro výpočet minimální mzdy stanoví vláda nařízením, po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody České republiky, vždy na období 2 let. Koeficient bude pro účely výpočtu minimální mzdy používán počínaje 1. lednem příslušného kalendářního roku.

Také byla zrušena zaručená mzda v soukromém sektoru, na niž měl zaměstnanec právo ze zákona, kolektivní smlouvy, mzdového nebo platebního výměru. Její odpovídající výše by měla být zajištěna přijatým způsobem valorizace minimální mzdy. Ve veřejném sektoru je situace odlišná a novelou zákoníku práce došlo k navázání výše minimálního platu, v závislosti na konkrétní skupině (zohledňuje náročnost), na násobek minimální mzdy (1 až 1,6 násobek).  

Novela dále stanovila příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (vláda je vymezí nařízením), který dosahuje 10% minimální mzdy. Citelného navýšení doznaly též platové třídy v platových tarifech. Zaměstnavatel může dále nově zaměstnanci poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

Rozvržení pracovní doby zaměstnancem

Novela zaměstnanci a zaměstnavateli umožňuje uzavřít písemnou dohodu, podle níž si bude zaměstnanec sám rozvrhovat pracovní dobu za předem stanovených podmínek. To bylo před změnou zákoníku práce možné jen u zaměstnanců nepracujících přímo na pracovišti zaměstnavatele. Tato část novely zákoníku práce nabyde účinnosti až 1. 1. 2025.

Zpět na začátek