Přehled předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů ČR
Částka 181 rozeslaná dne 12. 11. 2021
403/2021
Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 419/2001 Sb., o rozsahu, struktuře a termínech údajů předkládaných pro vypracování návrhu státního závěrečného účtu a o rozsahu a termínech sestavení návrhů závěrečných účtů kapitol státního rozpočtu, ve znění pozdějších předpisů
Částka 180 rozeslaná dne 12. 11. 2021
402/2021
Sdělení Ústavního soudu o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 7. září 2021 sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21 k posouzení otázky včasnosti elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu
Komentář
Dne 12. listopadu 2021 bylo ve Sbírce zákonů v částce 180 publikováno Sdělení Ústavního soudu č. 402/2021 Sb., o přijetí stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 7. září 2021 sp. zn. Pl. ÚS-st. 53/21 k posouzení otázky včasnosti elektronického podání učiněného prostřednictvím e-mailu.
Potřeba přijetí předmětného stanoviska plénem Ústavního soudu ČR byla dána rozporem v otázce posouzení včasnosti podání učiněného prostřednictvím e-mailu, který byl založen odlišnými názory senátů Ústavního soudu prezentovanými v nálezech sp. zn. II. ÚS 2560/13 a sp. zn. I. ÚS 1179/20.
V prvním z uvedených nálezů došel senát Ústavního soudu k závěru, že včasnost elektronického podání soudu učiněného ve formě e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku odeslání, a tedy i v případě jeho doručení soudu po uplynutí lhůty stanovené pro dané podání je toto podání považováno za včasné. Druhý z výše uvedených nálezů naopak stanovuje, že včasnost elektronického podání soudu učiněného prostřednictvím e-mailu je nutné posuzovat podle okamžiku dojití podání do elektronické podatelny soudu.
Předmětným stanoviskem sp. zn. ÚS‑st. 53/21 se plénum Ústavního soudu přiklonilo ke druhému z popisovaných nálezů, když vyjádřilo názor, že včasnost elektronického podání učiněného elektronicky v podobě e-mailu je třeba posuzovat podle okamžiku, kdy podání dojde soudu, nikoliv podle okamžiku, kdy je podatelem odesláno. Za okamžik, kdy je podání řádně učiněno, se přitom považuje okamžik, kdy se e-mailová zpráva dostane do dispozice soudu. Není přitom relevantní, kdy se s ní soud fakticky seznámil.
Jedním ze stěžejních důvodů pro toto stanovisko je skutečnost, že na rozdíl od podání učiněných prostřednictvím držitele poštovní licence není kvalita doručování prostřednictvím e‑mailu garantována zákonem. Celé stanovisko Ústavního soudu je ke stažení na webu Ústavního soudu.
401/2021
Vyhláška o předkládání některých výkazů v oblasti platebního styku České národní bance