English version
Inflace letos naopak výrazně klesne a po většinu roku se bude držet pod třemi procenty. Dopad slabé hospodářské dynamiky na trh práce by neměl být významný.
Ještě v listopadu 2023 nicméně ministerstvo předpovídalo pro letošní rok vyšší růst. Ekonomika měla růst zhruba o dvě procenta. Pokud jde o inflaci je Stanjurův rezort naopak optimističtější než loni na podzim.
„Po dvou nelehkých letech, kdy jsme v ČR čelili energetické krizi, válce na Ukrajině a vysoké inflaci, nás letos podle nejen této prognózy čeká oživení ekonomiky a růst reálných mezd. Dvouciferná inflace, která tlumila domácí spotřebu a brzdila hospodářský růst, je minulostí. Ke zmírnění inflačních tlaků přispěje i vládní ozdravný balíček,” říká ministr financí Zbyněk Stanjura.
Loňský pokles o půl procenta
Hrubý domácí produkt za celý rok 2023 pravděpodobně klesl o 0,6 %. Domácnosti se potýkaly s vysokou inflací, jejich reálná spotřeba se tak dále snížila. Na investiční aktivitu dopadaly hospodářské problémy v zemích eurozóny a restriktivní měnové podmínky, pozitivní vliv však měly výdaje sektoru vládních institucí a projekty spolufinancované fondy EU z předchozí finanční perspektivy.
Firmy jsou ještě ve svých investicích opatrné, vyhlížejí oživení ekonomiky
Ekonomika citelně zpomalila kvůli meziročně slabší akumulaci zásob, především v souvislosti s dokončováním rozpracované produkce. Tento faktor pak spolu s odezněním problémů v dodavatelských řetězcích podpořil export, dovoz však vzhledem k celkově slabé domácí poptávce zůstal utlumený. Příspěvek salda zahraničního obchodu k růstu HDP tak byl nejspíše výrazně kladný.
V roce 2024 by se hrubý domácí produkt měl zvýšit o 1,2 %, především zásluhou obnoveného růstu spotřeby domácností. Hospodářskou aktivitu podpoří také soukromé investice a růst exportních trhů.
Životní úroveň Čechů se loni snížila
Vysoká inflace loni dále zpomalovala ekonomický růst a snižovala životní úroveň obyvatel. Průměrná míra inflace v roce 2023 dosáhla 10,7 %. Meziroční inflace v průběhu loňského roku rychlým tempem klesala, ve 4. čtvrtletí ji ale zvyšoval bazický efekt úsporného energetického tarifu. Letos by se meziroční inflace měla po většinu roku pohybovat pod 3 %.
Proinflační zahraniční nabídkové faktory výrazně oslabily a domácí poptávkové tlaky budou v průběhu roku dále tlumeny zvýšenými sazbami ČNB. Podle vlády k tomu přispěje i působení konsolidačního balíčku. Průměrná míra inflace by tak letos měla klesnout na 3,1 procenta.
Inflace v Česku roste stále pomaleji, v prosinci pod 7 procent meziročně
Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků. V důsledku toho by navzdory slabé hospodářské dynamice neměla míra nezaměstnanosti v roce 2024 příliš vzrůst. Z odhadovaných 2,6 % v roce 2023 by se letos měla zvýšit na 2,8 %. Přetrvávající napětí na trhu práce nedovolí výraznější zpomalení růstu mezd. Výdělky se po dvou letech poklesu zvýší i v reálném vyjádření.
Hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2023 reflektovalo mimořádné příjmy a výdaje související s energetickou krizí, rostoucí mandatorní výdaje v sociální oblasti i pokračující pomoc ukrajinským uprchlíkům. V současné chvíli zachováváme odhad, že celkový deficit loni dosáhl výše 3,6 % HDP.
Zdravější ekonomika? Deficit pod tři procenta
Konsolidační úsilí vlády by se mělo odrazit ve výsledku hospodaření letošního roku a meziročně snížit deficit pod 3% hranici stanovenou evropskými fiskálními pravidly.
Výsledkem očekávaného nárůstu dluhu sektoru vládních institucí v roce 2023 a vysoké odhadované dynamiky nominálního HDP je předpokládaný pokles zadlužení na 43,7 % HDP, v letošním roce by pak dluhová kvóta měla převýšit 45 procent HDP.
Domácnosti v uplynulých letech našetřily
Ekonomika se nadechuje k růstu, ministerstvo ale zároveň upozorňuje, že je zde mnoho rizikových faktorů, které mohou pozitivní predikce změnit k horšímu.
Hospodářskou aktivitu, zejména v některých odvětvích ekonomiky (v automobilovém průmyslu), může utlumit obnovení výpadků v dodavatelských řetězcích, například v souvislosti se situací na Blízkém východě. Kromě negativního dopadu na ekonomický výkon by problémy na straně nabídky vytvářely dodatečné inflační tlaky. Ty by mohly být vyvolány také nárůstem cen energetických komodit v případě eskalace geopolitického napětí.
Česká ekonomika se propadla i ve třetím čtvrtletí, o 0,7 procenta meziročně
Určité riziko nadále představuje schopnost nahradit výpadek dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do Evropské unie zvýšeným dovozem od jiných dodavatelů a kompenzovat ho úspornými opatřeními na straně poptávky.
Pro českou ekonomiku je rizikem rovněž vývoj inflace a inflačních očekávání, stejně jako nadhodnocení cen rezidenčních nemovitostí.
Pozitivně však na druhou stranu může působit mimořádný nárůst úspor domácností z posledních let, který by mohl pomoci tlumit dopady vyšších spotřebitelských cen na spotřebu. Ekonomický růst by také mohla podpořit úspěšná integrace uprchlíků z Ukrajiny a plné využití jejich lidského kapitálu.
