English version
V březnu přerušilo svoji živnost celkem 10 559 fyzických osob podnikatelů a dalších 1 841 ji ukončilo. Počet přerušených živností se oproti únoru zvýšil o 1 405. ale bylo menší množství ukončených – podnikatelé zřejmě vyčkávali, případně byli vedeni obavami, že po registraci na pracovním úřadu nedosáhnou na vládní podporu.
V první polovině dubna bylo přerušeno 3 435 živností, což je asi o dva tisíce méně méně než v první polovině dubna 2019, a ukončeno jich bylo pouze 162. Za prvních patnáct dní dubna 2019 přitom pověsilo své podnikání na hřebík více než dva tisíce lidí. Vládní opatření na zpomalení šíření nového typu koronaviru se tak projevila nikoli zpomalením nárůstu, ale přímo snížením počtu lidí, kteří svůj byznys vzdali nebo ho vzdát chtějí.
Podnikatelé vyčkávají
„Přijatá vládní opatření zaměřená na ochranu obyvatel před epidemií nemoci covid-19 mají přirozeně značný vliv na statisíce drobných podnikatelů i firem. Řada z nich bude možná muset své podnikání ukončit, nebo se budou s jejich důsledky vypořádávat velmi dlouho. Zároveň je ale potřeba vyvrátit informace o tom, že tato opatření vedla už nyní k výrazným změnám v počtu přerušených živností,“ říká analytička společnosti CRIF Věra Kameníčková.
„Letos jsme v březnu zaznamenali o 15 % více přerušených živností než v únoru. Meziměsíční nárůst byl však v březnu běžný i v předešlých letech. Loni činil 6 procent a v roce 2018 potom 9 procent. Meziroční i meziměsíční srovnání tak ukazují, že vládní omezení sice mohla mít určitý vliv už v březnu, ale dopad byl poměrně malý. jejich vliv na počet přerušených či ukončených živností může být partný až v následujících měsících,“ doplňuje Kameníčková.
Počet přerušených živností byl v první polovině dubna o 37 procent nižší než za stejné období loňského roku. Během patnácti dubnových dní bylo letos přerušeno 3 435 živností, zatímco v roce 2019 5 414 živností. Ještě výraznější propad nastal v první polovině dubna v případě ukončených podnikatelských oprávnění. Jejich počet se meziročně snížil o více než 90 procent
Opatření mají vliv na třetinu podnikatelů
Další analýza CRIF nicméně ukázala, že přísná vládní opatření proti šíření koronaviru SARS Cov-2 se přímo dotkla 90 až 130 tisíc firem a 145-300 tisíc fyzických osob včetně svobodných povolání jako jsou herci a podobně. Restrikce tak postihly zhruba třetinu firem a stejné množství OSVČ,
„Nejvíce zasažené jsou především nejmenší firmy s ročním obratem do jednoho milionu korun, a to především v oborech, kde je dopad vládních omezení zřejmý na první pohled. Jde například o maloobchodní prodejce, podnikatele v ubytování a stravování, provozovatele sportovních aktivit, malé pronajímatele komerčních nemovitostí a řadu dalších oborů. Naopak v odvětvích, kde není dopad těchto opatření plošný a kde není okamžitě viditelný, například ve stavebnictví či ve výrobě strojů a zařízení, mají větší zastoupení firmy s vyšším obratem,“ shrnuje Jan Cikler, vedoucí datového oddělení aplikace Cribis.
Nejvíc trpí nejmenší
V odvětvích, která jsou postižena plošně, podniká 90 tisíc obchodních společností a 145 tisíc fyzických osob, jež vykazují nějakou činnost. To znamená čtvrtinu všech aktivních firem v České republice a asi 16 % aktivních podnikatelů. Zasaženo je asi 30 procent firem s ročním obratem do jednoho milionu korun.
U dalších 37 tisíc obchodních společností a 154 tisíc fyzických osob podnikatelů existuje možnost, že se aktuální situace negativně promítá do jejich činnosti. Jde o odvětví, která nebyla nucená přerušit svoji činnost na základě vládních opatření, ale kterých se negativně dotýkají zavřené provozy jejich odběratelů, nebo se v důsledku omezení pohybu osob potýkají s výrazným propadem tržeb.
Nejhůře zasaženým regionem je v tomto ohledu Karlovarský kraj, kde se krize přímo dotýká více než 32 % všech firem a 24 % podnikatelů. Mezi společnostmi s ročním obratem do 200 tisíc korun jde o 46 %, u firem s obratem 200 až 499 tisíc o 41 % a u společností s obratem nad půl milionu (ale nižším než milion) tisíc korun 38 %.
„V Karlovarském kraji podniká hodně lidí a firem v ubytování a stravování, ať už jde o restaurace, stánky či mobilní zařízení. Je zde také nadprůměrný počet cestovních agentur zaměřených na turisty a řada malých prodejen, u kterých omezení pohybu dopadá jak na jejich provozovatele, tak na majitele pronajímaných prostor,“ vysvětluje Jan Cikler.
S využitím tiskových zpráv CRIF
