English version
To, co jste donedávna zažívali v Česku, už druhým rokem ve velkém trápí slovenské farmáře,“ říká soukromý zemědělec Matej Štolc. Zemědělcům ničí úrodu přemnožení hraboši, aktuálně jsou nejvíce ohroženy ozimy.
Hlodavci v zemi pod Tatrami letos způsobili největší škody na obilninách, řepce ozimé, cukrové řepě a pícninách. Řešení vidí tamní farmáři ve změně legislativy, která by povolila plošnou aplikaci přípravků na likvidaci zvířat.
Jenže slovenský ministr zemědělství a rozvoje venkova Ján Mičovský nedávno zrušil povolení likvidovat hraboše jedem Stutox II. Stalo se tak po intenzivní kritice ekologů i lidí žijících na venkově. Slovensko se tím zařadilo do početného zástupu zemí, které se vyslovují proti plošnému používání jedů v krajině.
Stutox rozházený po polích totiž ohrožuje ostatní zvířata. Například na Moravě našli po loňské aplikaci zmíněného přípravku desítky uhynulých zajíců a bažantů. Slovensko tak zřejmě čeká další vypjatá bitva mezi ochránci přírody, zástupci státu a naštvanými zemědělci, kteří se cítí existenčně ohroženi.
Stížnosti slovenských farmářů znějí prakticky totožně jako v Česku. „Z důvodu prudkých klimatických změn spojených se suchými jary beze srážek a teplými zimami bohužel nemají hlodavci důvod pole opouštět, protože na nich v každém ročním období najdou dostatek potravy,“ cituje server sme.sk zástupce společnosti Sanagro, která na Slovensku obhospodařuje 20 tisíc hektarů zemědělské půdy.
Hubit je nezvládáme
V minulosti sčítali zemědělci škody po hlodavcích zejména v létě, poslední dobou se jich ale nemohou zbavit ani v zimě a na mnoha místech je situace kritická. „Zejména v Trnavském kraji můžeme mluvit o kalamitním výskytu hrabošů, kterému nedokážou zabránit ani přirození predátoři. A nedokážeme je vyhubit ani aplikací dosud povolených přípravků přímo do jejich nor,“ připouští zástupce firmy Sanagro v Hlohovci Daniel Antalík.
V hlohoveckém okresu poničil hraboš polní až třetinu výměry půdy. Právě farmy na jihozápadě Slovenska jsou dlouhodobě zasaženy nejvíce. Upozorňují na to nejen samotní zemědělci, ale i odborné organizace v agrosektoru.
Podle Sanagra je nepředstavitelné, že by na celé zasažené ploše farmáři zvládli vkládat do nor hlodavců deratizační přípravky ručně. „Tato forma je extrémně náročná na lidské kapacity a ty v zemědělství nemáme,“ doplňuje Antalík.
Státe, vyjdi nám vstříc
Farmáři se proto snaží – bez ohledu na rizika – změnit přístup státu, který by měl podle nich povolit dosud zakázanou plošnou aplikaci jedovatých látek.
„V minulosti, kdy bylo povoleno plošně aplikovat přípravky na eliminaci hraboše polního, dokázali zemědělci relativně v krátkém čase efektivně zasáhnout a zabránit přemnožení škůdce už v počátečním stadiu, kdy to má největší smysl,“ připomíná pro server sme.sk generální ředitel Sanagro Tomáš Kohút.
Zemědělci se diskusi s ekology nebrání, ale namítají, že se prý vliv plošně aplikovaných jedů na úhynu lovné zvěře neprokázal.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.
