English version
Další změny nastaly od února v pravidlech uplatňování metody přenesené daňové povinnosti neboli reverse charge. Ta má zabránit daňovým únikům v oblasti daně z přidané hodnoty tím, že přenáší povinnost uhradit dlužnou DPH na odběratele zboží či služeb, pokud ji neuhradí dodavatel. Od začátku února se tato povinnost nově týká také na dodání plynu a elektřiny.
„Právě mechanizmus přenesení daňové povinnosti, který spočívá v tom, že povinnost přiznat daň z přidané hodnoty se přesouvá z poskytovatele plnění na jeho příjemce, odstraňuje možnost vzniku tohoto typu podvodu,“ vysvětluje ministr financí Andrej Babiš. Jde především o podvody v řetězci, kdy dodavatel zboží nebo poskytovatel služby, takzvaný chybějící obchodník, neuhradí daň na výstupu, zatímco konečný příjemce tohoto plnění uplatní nárok na odpočet daně na vstupu.
Nové opatření se nevztahuje na domácnosti ani nepodnikatelské subjekty. Režim přenesení daňové povinnosti u dodání plynu a elektřiny obchodníkovi se uplatní pouze na podnikatelské subjekty obchodujícími s těmito komoditami. Přitom žádné omezení, například pokud jde o hodnotu dané dodávky, navrženo není.
Prospěch pro podnikatele
Podnikatelé tuto změnu nevnímají negativně. „Pochopitelně každá novinka oproti standardnímu procesu vypořádání DPH, na který jsou plátci již po desetiletí zvyklí, je a bude zejména zpočátku subjektivně vnímána jako administrativní zátěž. Zdá se ale, že řádní podnikatelé by měli mít z takové změny po jisté adaptaci prospěch,“ konstatuje Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory České republiky.
Přenesení daňové povinnosti má podle něj souvislost s problematickými důsledky platební morálky v dodavatelsko-odběratelských vztazích. „Při tradičním výběru DPH dodavatel odvádí daň i z dodávek, za které od odběratele nedostal – včas – zaplaceno. Při aplikaci reverse charge je tento nepříjemný daňový důsledek pro solidní výrobce a obchodníky eliminován,“ dodává Ladislav Minčič.
Opatření bude mít pro firmy z oboru i praktické důsledky. Na jedné straně pro dodavatele plynu a elektřiny. „Firmy dodávající elektřinu a plyn musí především pečlivě analyzovat své zákaznické portfolio a identifikovat ty zákazníky, u kterých v rámci nejbližšího kola fakturace dojde ke změně dosud uplatňovaného režimu DPH. Dále je třeba upravit zákaznické a fakturační systémy, které často s možností fakturace v rámci reverse charge, to jest bez DPH, nepočítaly,“ vysvětluje Petr Neuschl, senior manažer v oddělení nepřímých daní společnosti Deloitte.
„Nově zavedená reverse charge ovlivní také vykazování těchto transakcí v přiznání k DPH a kontrolním hlášení, což bude vyžadovat úpravu účetních systémů,“ dodává Petr Neuschl.
Změna nastane také u firemních odběratelů plynu a elektřiny. „Odběratelé, na které se reverse charge vztahuje, budou od února odebírat obě komodity ‚bez DPH‘. V této souvislosti lze jen doporučit, aby raději kontaktovali své dodavatele energií a na změnu je upozornili. Pokud jim totiž jejich dodavatelé energií vyúčtují odběr elektřiny a plynu v běžném režimu – to jest s DPH – nemají tito odběratelé nárok na odpočet takto chybně uplatněné daně,“ zdůrazňuje Petr Neuschl.
Odběratelům, na které se reverse charge vztahuje, se také nabízí možnost otevřít se svými dodavateli energií jednání ohledně úpravy výše záloh. Ty současné v sobě totiž zahrnují také DPH, kdežto zálohy placené od února v režimu reverse charge se danit nebudou.
Nový cíl podvodníků
Finanční správa rozšířila režim přenesené daňové povinnosti na obchod s plynem a elektřinou kvůli tomu, že se právě do této oblasti začaly přesouvat podvody s DPH poté, co je režim reverse charge ztížil v jiných oborech.
Podle odborníků nemusí jít o poslední změnu. Podvody na DPH se totiž dynamicky vyvíjejí, přičemž podvodníci svou pozornost pružně zaměřují na nejrůznější komodity. „Lze jen těžko odhadovat, který obor či odvětví bude zasaženo příště. Jen pro představu, v minulosti probíhaly rozsáhlé podvody například při obchodu s mraženými kuřaty, cukrem nebo toaletním papírem. Nelze tedy říci, které komodity jsou rizikové. Podvod na DPH lze totiž uskutečnit více méně s jakýmkoliv zbožím,“ konstatuje Petr Neuschl.
Jak už bylo výše zmíněno, důvodem zavedení reverse charge jsou především takzvané kolotočové neboli karuselové podvody (z anglického Carousel Frauds). V jejich rámci je v dodavatelském řetězci velké množství nastrčených firem. Principem karuselového podvodu je, že podnikatelé zapojení do obchodního řetězce nezaplatí daň z přidané hodnoty u předem určené firmy z řetězce.
Kriminální kolotoč
„U některých komodit skutečně bývají dodavatelsko-odběratelské řetězce ve srovnání s týmiž řetězci v jiných členských zemích nebo při porovnání s tuzemskými řetězci, jimiž prochází jiná komodita, neobvykle dlouhé na to, aby vytvářely přirozený prostor pro velkoobchodní aktivity. A jestliže finanční správa v takto dlouhých řetězcích identifikuje větší výskyt kolotočových podvodů, naplňuje se zřejmě předpoklad pro rozšíření režimu reverse charge i na příslušnou novou komoditu,“ poznamenává Ladislav Minčič.
Podle něj však rozšiřování reverse charge na stále nové a nové obory podle aktuální potřeby není úplně vhodné řešení. „Z hlediska rovného zacházení s plátci daně a všeobecného snížení platební náročnosti DPH by mohlo být pro byznys zajímavější případné zavedení plošného mechanizmu reverse charge, než individuální ad hoc rozšiřování seznamu ‚problematických‘ plnění. Uvědomujeme si však, že zavedení takové reformy vyžaduje koordinaci v rámci EU,“ podotýká Ladislav Minčič.
Ministerstvo financí dlouhodobě usiluje o to, aby tomuto problému byla na půdě Evropské unie věnována odpovídající pozornost. Mezera ve výběru DPH, takzvaná VAT GAP, dosáhla v roce 2012 téměř 165 miliard eur a v roce 2013 již dokonce 168 miliard eur.
Reforma společného systému DPH je proto podle rezortu nezbytná. K tomu je však nutná spolupráce Evropské komise, neboť oblast DPH je silně regulována unijním právem.
Dalibor Dostál
