English version
Mohl byste čtenářům přiblížit, co se pod číselným názvem Iniciativa 202020 skrývá?
Iniciativa 202020 si klade za cíl posunout český eGovernment do konce roku 2020 do dvacátého místa celosvětového žebříčku států podle OSN. V současné chvíli se pohybujeme na padesátém místě, přitom ještě v roce 2008 jsme byli na pětadvacátém místě a naše ambice byla skočit do první desítky. Nestalo se tak, naopak jsme se takto výrazně propadli.
Známe příčiny takového propadu České republiky v žebříčku?
Příčin je samozřejmě více, ostatní státy hlavně nespí a snaží se díky eGovernmentu poskytnout svoje služby jinak, přívětivěji, na dálku bez návštěvy úřadu. Tyto státy si rozvoj eGovernmentu řadí mezi své hlavní priority, protože byrokracie prokazatelně limituje jejich konkurenceschopnost v globalizovaném světě.
V oblasti podnikání je to možná ještě zřetelnější než v jiných oblastech…
Přesně tak. Tam, kde státy odstraňují bariéry pro podnikání, kde dávají šanci podnikatelům, aby si své věci vyřídili jednoduše přes internet, kde si uvědomují, že každá ztracená hodina podnikatele v byrokratickém úředním bludišti, v nesmyslném papírování ho odvádí od vlastního podnikání, se dostavují pozitivní výsledky. To je vidět nejen na daních, ale také v chuti podnikatelů podnikat.
Znamená to tedy, že užitečné a potřebné online služby státu, které by mohli podnikatelé a občané našeho státu využívat, buď nemáme, neumíme zavést, nebo sice existují, ale nikdo o těchto službách neví?
Ano, a Iniciativa se snaží právě v této oblasti pohnout českým státem. Není důležité pořadí v nějakém žebříčku, ale že si podnikatelé a občané budou moci svoje věci vyřídit skutečně jednoduše tak, jako si dnes jednoduše převádějí peníze ve svém internetovém bankovnictví, pojišťují se přes internet nebo si objednávají zboží v e-shopech. Brzdí nás pouze a jen ochota státu nabídnout své služby jinak, moderně a uživatelsky přívětivě.
Bavíme-li se o eGovernmentu, stál jste za zrodem Czech POINTŮ. Jak dneska na Czech POINTY pohlížíte? Nemáte pocit, že se už nikam dále neposouvají?
Je to tak, Czech POINT se zrodil v mé hlavě včetně svého názvu. Tento akronym znamenající Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál znamenal ve své době nejvýraznější průlom do fungování veřejné správy u nás. Získat totiž výpis z rejstříku trestů, katastru nemovitostí, z bodového registru řidičů a dalších evidencí na jednom místě a na více než pěti tisících pobočkách vypadalo jako nerealizovatelný plán. Stalo se.
Představte si dnes, že by se Czech POINT vypnul a museli bychom si pro tyto výpisy chodit zpátky na jeden, druhý, třetí úřad. Nepředstavitelné! Dokonce si dnes už můžete přes CzechPOINT@ home objednat výpis do své datové schránky. Mrzí mě však, že od doby, kdy jsme Czech POINT rozeběhli, se v něm neobjevily další služby, které by se tu mohly poskytovat. Proč zde není možné učinit podání vůči zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení, proč zde nemůžu dostat výpis ze svého účtu u zdravotní pojišťovny o poskytnuté zdravotní péči? Chce to odvahu, která bohužel na straně státu v poslední době chybí.
Máte pocit, že jsou lidé stejně spokojeni s datovými schránkami nebo základními registry?
Popravdě je mi líto, že se datové schránky nevyužívají více. Nejen pro komunikaci se státem, ale také mezi sebou navzájem. Celý systém je mimo jiné jedinečný tím, že stát garantuje doručení zprávy do datové schránky příjemce a kdykoli v budoucnosti je možné prokazatelně doložit, že příjemci zpráva doručena byla.
Díky tomuto systému je nezpochybnitelné, že jste svou fakturu doručil řádně a včas a prokázání této skutečnosti před soudem nebo rozhodcem je tak snadné a průkazné. U základních registrů pak vůbec nevyužíváme jejich potenciál.
Nějaký příklad?
Málokdo ví, že každý z nás může z registrů dostat informaci o tom, kdo, kdy a proč se jaký úřad díval na vaše osobní údaje. Tento kontrolní mechanismus vytvořený pro každého z nás je zcela ojedinělý v Evropě i ve světě. Málokdo ví, že by bylo možné, abychom díky základním registrům už nemuseli státu dokládat stále jedny a ty samé údaje o sobě, kterými stát už dávno disponuje. Bohužel se tento připravený systém nevyužívá a hrajeme si jako stát s důvěrou a trpělivostí lidí, kteří jsou otráveni z nekonečného papírování a úřadování.
Podnikatelé nicméně netrpělivě čekají, až se spustí další projekt Hospodářské komory zvaný PES – Právní elektronický servis. V jaké fázi se tento projekt nachází? Bude potřeba podpora politiků?
PES je v tuto chvíli zpracován do návrhu zákona a v nejbližších dnech bude předložen poslancům do parlamentu. Zatím to vypadá, že zástupci většiny poslaneckých klubů v Poslanecké sněmovně se budou chtít pod tento návrh podepsat a že tak bude moci být předložen k vlastnímu projednání v parlamentu. Samozřejmě nejen k jeho projednání, ale především pro jeho schválení bude potřeba získat podporu politiků. Čím větší tato podpora bude, tím lépe se PESovi bude dařit.
Je to ostatně velká změna v pohledu na zákony a na povinnosti, které ze zákonů pro podnikatele vyplývají.
Ano, v dnešní době se běžný podnikatel nedokáže ve změti paragrafů jednoduše orientovat a musí si k tomu najímat právní, daňové či jiné poradce, aby neudělal chybu nebo něco neporušil. Přitom v mnohých případech ani kontrolní orgány státu, které dodržování povinností mají vymáhat, nevědí, zda si mají zákon vykládat tak, či onak. Stav českého práva není dobrý a PES by mohl pomoci tento stav změnit. A pokud sám stát neví, jaké povinnosti do zákona napsal a schválil, pak je nefér, aby za jejich neplnění trestal podnikatele.
Začínají se objevovat hesla jako třeba za jeden nově přijatý zákon, alespoň dva jiné zrušit. V čem je tedy PES jiný?
V daleko praktičtějším dopadu. PES totiž zmapuje všechny právní předpisy, ukáže v „nahotě“ všechny duplicity a nepřesnosti, které v nich jsou, a pak je možné systematicky a důsledně všechny nadbytečné a zbytečné povinnosti bez náhrady zrušit. Zároveň se tím velmi efektivně bude bránit tomu, aby se nevrátily takové povinnosti oknem bez kontroly zpátky. V tom skutečně Hospodářská komora s PESem může sehrát nezastupitelnou roli.
Kdy by byl termín spuštění?
Je jasné, že celý náběh systému bude muset být v etapách. S první etapou počítáme k prvnímu lednu 2018, kdy by se v systému objevilo cca 20 zákonů, které se dotýkají všech podnikatelů. Všechny zákony by se mohly v systému objevit do konce roku 2020.
Převzato z časopisu Komora
Autor článku: Miroslav Diro
