Právě u malých dětí, seniorů nebo u osob nemocných či hendikepovaných čas hraje roli v tom, zdali ztracená osoba v terénu přežije. Projekt je podporovaný Ministerstvem vnitra v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015–2022.
Při pátrání po ztracené Julii, akci, kterou s napětím sledovala celá země, byl použit právě nový SW Pátrač. Náročná práce v těžkém terénu zaměstnala mnoho záchranářů z ČR ale i Německa a nový SW Pátrač zde sehrál svoji významnou pozitivní úlohu. Spojuje totiž všechny potřebné organizačně technické záležitosti do jednoho místa a je extrémně výkonným nástrojem pro řídícího pracovníka celé akce.
„Věříme, že v dalších, ať už simulovaných nebo skutečných pátracích akcích, bude SW Pátrač dále zdokonalován a stane se tak kvalitním pomocníkem při záchraně lidských životů,“ říká doc. Helena Chaloupková z Katedry etologie a zájmových chovů Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze.
Pokud se díky mediím začne šířit zpráva o ztracené osobě, zvedne se obrovská vlna empatie a solidarity. Každý chce pomáhat. Když je pak účastníků pátrání (ať již z řad profesionálů nebo ochotných dobrovolníků) mnoho, bez kvalitní organizace, nastává chaos a situace se stává nepřehlednou.
Co SW Pátrač umí
- svolat dostupné psovody, které mohou v co nejkratším čase dorazit do akce
- podle posledního místa, kde byla pohřešovaná osoba viděna na základě pravděpodobností vypočítat prostor jejího nejpravděpodobnějšího výskytu
- rozdělit vytipovaný prostor do sektorů, podle typu terénu
- vypočítat potřebné množství pátracích týmů a dalších pátracích prostředků potřebných k propátrání vytipované oblasti za stanovený čas
- vypočítat dobu pátrání při zadání dostupných pátracích týmů a dalších pátracích prostředků
- pomáhá operátorovi analyzovat úplnost a systematičnost propátrání sektorů pomocí GPS záznamů pátracích týmů
- dokáže fungovat off-line, protože lidé se bohužel ztrácejí v hlubokých lesích, kde není žádný signál
„Aplikace Pátrač nebyla na území Plzeňského kraje při tomto pátrání použita poprvé. Od roku 2020 jsme ji při pátrání po osobách použili již několikrát. Předešlé případy však můžeme brát v kontextu s pátráním po Julii jako přípravu na toto extrémně náročné pátrání. Během dvou dnů se vystřídalo přibližně 600 osob a v takto masivním použití sil a prostředků, by bez této aplikace, která může situovat síly do různých sektorů, a poté vyhodnocovat výsledky, byla naše činnost a práce na místě velice obtížná,“ popisuje mjr. Mgr. Petr Mášek velitel krajské pořádkové jednotky z Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje.
Aplikace je vhodná pro jakýkoli způsob pátrání, tedy pro psovoda, rojnici nebo dron, dle přístupnosti daného prostoru. Velkým přínosem je funkce on-line vyžádání kynologů s platným atestem MV na plošné vyhledávání osob. Tato aplikace pracuje s aktuálním stavem a polohou kynologa, a tak má velitel pátrací akce aktuální přehled o dostupném počtu těchto týmů včetně jejich přibližného času příjezdu na místo zásahu.
V současné době je v České republice 32 kynologů s platným atestem MV na plošné vyhledávání. Mají u sebe techniku – pátrač i pes a ví, jak pátrat a znají i aplikaci a vědí tedy, jak funguje. Díky Pátrači lze velmi snadno a přehledně zaznamenat, v jakých sektorech se pracuje, které jsou propátrané, a které ještě ne a je tam tedy potřeba pátrat.
Vývoj SW Pátrač a jeho zapojení do akcí by se neobešlo bez spolupráce všech složek IZS (integrovaného záchranného systému), tedy zástupců Policie ČR, horské služby, hasičského záchranného sboru, Záchranných brigád kynologů České republiky, dobrovolníků, studentů a pracovníků ČZU v Praze a bez finanční podpory z Ministerstva vnitra ČR.
„Největší dík však patří dvěma vynikajícím odborníkům, bez kterých by SW PÁTRAČ nevznikl, a to kpt. Ing. Vladimíru Makešovi z KŘP Královéhradeckého kraje, nositeli a velkému pomocníku při realizaci myšlenky vývoje SW PATRAČ a Ing. Janu Růžičkovi, Ph.D., geoinformatikovi, který celý SW naprogramoval, a na jeho vývoji a zdokonalování také stále intenzivně pracuje,“ říkají na závěr doc. Chaloupková – hlavní řešitelka projektu a Ing. Svobodová – manažerka projektu.