Změny v oblasti DPP přicházejí. Odstartuje centrální evidence dohod

Zatímco až dosud byli všichni dohodáři zvyklí, že do výdělku 10 tisíc korun měsíčně jednoduše nemusí odvádět zálohy na sociální ani zdravotní pojištění, od roku 2025 je čeká zcela nový systém. Klíčový bude nejen samotný výdělek, ale i počet uzavřených dohod. Zaměstnavatelé už nyní musí všechny své pracovníky na dohodu o provedení práce (DPP) registrovat u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Čas na to mají jen do konce července.

Změny vycházejí z vládního konsolidačního balíčku, který už letos pocítily všechny firmy, které zaměstnávají své pracovníky na dohodu o provedení práce. Nejpozději do 31. července musejí své „dohodáře“ zaregistrovat u ČSSZ, čímž vznikne centrální evidence dohod.

Nejvýhodnější DPP? Ta nahlášená jako první

Samotní pracovníci na DPP změny pocítí až od začátku roku 2025. Zaměstnavatelé potažmo zaměstnanci si budou první dohodu blokovat jako hlavní a všechny další budou brány jako vedlejší. První bude spadat do takzvaného režimu oznámené dohody a odvádět se z ní bude sociální a zdravotní pojištění, pouze pokud výdělky z ní přesáhnou 25 procent průměrné mzdy. To bude pro rok 2025 zřejmě představovat limit 11 tisíc korun. Nižší výdělky v rámci takové dohody se danit nemusejí.

Přečtěte si podrobnější přehled změn v oblasti DPP

Jiná situace ale nastane u dalších, takzvaných neoznámených dohod. Z těch se budou muset odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění už při příjmech nad 4 500 korun měsíčně. Všichni brigádníci si tak budou muset dobře promyslet, která z jejich dohod o provedení práce se jim nejvíce vyplatí jako hlavní s nejvyšším limitem pro povinný odvod pojistného. Jak vyplývá z údajů Českého statistického úřadu, takových dohodářů bylo ke konci roku 2023 v Česku přes 1,2 milionu, během léta se díky sezonním brigádám jejich počet zvyšuje o několik desítek tisíc.

Místo DPP práce na IČO?

Legislativní změny v tomto ohledu zasáhnou i velký počet zaměstnavatelů. Ti si budou muset v centrální evidenci hlídat, zda jejich zaměstnanec už na nějakou DPP pracuje, a podle toho mu odvádět pojistné. „Očekávám, že firmy, které zaměstnávají velký počet dohodářů, se je nejspíš budou snažit motivovat, aby přešli na IČO, což se ale lidem kvůli povinným odvodům značně prodraží. Ve firmách, které zaměstnávají velký počet zaměstnanců na dohodu, to bude mít spíše za následek, že přestanou pracovat zaměstnanci ve mzdovém a účetním oddělení v důchodovém věku,“ komentuje novinku Jana Jáčová, zakladatelka účetní firmy UOL Účetnictví. „Pokud bylo cílem změn přesunout zaměstnance do pracovního poměru, tyto novinky tomu podle mého moc nepomůžou,“ dodává.

Podle šéfky společnosti UOL Účetnictví se přechod dohodářů na IČO sice vyplatí firmám, které ušetří výdaje i čas spojené s administrativou, zaměstnancům na DPP s příjmy do zhruba 30 tisíc měsíčně, kteří budou mít podnikání jako hlavní, se ale práce na IČO nevyplatí. A to zejména vzhledem k výši odvodů na sociální a zdravotní pojištění, která v budoucnu dále poroste. „Díky postupnému navyšování plateb za odvody pro stávající OSVČ budou minimální zálohy na konci roku 2026 dosahovat odhadem zhruba 10 tisíc korun měsíčně,“ upřesňuje Jáčová.

Změny ovšem ovlivnily chod i samotné ČSSZ. Její pracovníci v Praze nestíhají letošní údaje o dohodářích zpracovávat, a tak část agendy musí přesouvat do jiných regionů. „My se v naší firmě staráme o 4 500 tisíce zaměstnanců a nárůst nahlášených dohod byl asi čtvrtinový. I nás tedy tato povinnost kapacitně zabolela. České správě sociálního zabezpečení se tedy nedivíme,“ říká závěrem Jana Jáčová z UOL Účetnictví.

Redakčně upravená tisková zpráva společnosti UOL Účetnictví