English version
Příležitostné příjmy do výše 50 tisíc korun ročně (do roku 2023 30 tisíc korun) nepodléhají zdanění za žádných okolností. Připomínáme, že sem nepatří výdělky autorů, tedy takzvané autorské honoráře.
„Musí se jednat o jednorázové aktivity či služby, pro které nemá člověk zavedené živnostenské oprávnění,“ připomíná poradce Michal Dvořáček.
Kdy zásadně nemůže jít o příležitostné příjmy?
- Příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání nebo práce na dohodu)
- Příjmy z autorských honorářů (například za články do novin a časopisů)
- Příjmy z kapitálového majetku nebo pronájmu
- Příjmy z podnikání
Pokud si příležitostnými pracemi za rok vyděláte víc, státu daň odvedete, a vaší povinností je podat daňové přiznání, přestože nejste OSVČ. Pro příjmy za rok 2024 platí padesátitisícový limit poprvé.
„Legislativa osvobozuje od daně z příjmů fyzických osob příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného nájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby a lesního a vodního hospodářství, které nejsou provozovány podnikatelem,“ přibližuje Hana Baráková z Generálního finančního ředitelství. Podrobnosti o zdanění příležitostných příjmů najdete v paragrafu 10 zákona o dani z příjmu
Může jít o nepravidelné a nárazové příjmy z činností jako doučování, úklid domácnosti, prodej vámi vypěstovaného ovoce, zeleniny, vajec nebo občasný pronájem movitých věcí (počítač, auto).
Co vše patří mezi příležitostné příjmy?
- činnosti, které provozujete příležitostně (například na smlouvu o dílo)
- příležitostný pronájem movitých věcí
- zemědělská výroba, činnosti v lesní a vodní hospodářství, pokud je neprovozujete jako podnikatelé
- činnost a příjem včelařů – Za příležitostný příjem se považuje i prodej medu spojený s chovem včel v případě, že jste měli maximálně 50 včelstev. Za jedno včelstvo se jako příležitostný příjem počítá 1000 Kč.
„Za příležitostný příjem není možné považovat ani nízký příjem pod 50 tisíc korun, pokud ho člověk má na základě svého živnostenského oprávnění,“ dodává poradce.
Pro úplnost připomínáme, že ani podnikatelé s živnostenským oprávněním nemusejí za všech okolností podávat přiznání k dani z příjmu. Pokud je roční příjem OSVČ pod 50 tisíc korun, daně přiznávat nemusí. Netýká se to ani zaměstnanců, kteří mají vedlejší příjmy (kromě zaměstnání) do 20 tisíc korun. Do předloňského roku byly limity ve výši patnáct respektive šest tisíc korun.
Příklad:
Penzista pan Novák jednou týdně doučuje angličtinu syna svého souseda za 500 korun na hodinu. Celkově si za rok vydělá 40 000 korun. Jeho příležitostný příjem je tedy nižší než limit 50 000 a pan Novák z něj neplatí žádné daně, nevyplňuje formuláře pro správce daně a příjmy nemusí nikde přiznávat.
Nespornou výhodou příležitostného příjmu je také to, že se z něj neodvádí zdravotní ani sociální pojištění, a to bez ohledu na jeho výši.
Příležitostný příjem: Doklad
U příležitostného příjmu můžete jako potvrzení o poskytnutí služeb nebo o prodeji zboží vystavit fakturu bez IČO. V tomto případě je nutné rozlišovat mezi fakturou a daňovým dokladem. Faktura je dokumentem, který může vystavit prakticky kdokoliv, tedy i nepodnikatel.
Hrozí vám pokuty?
Při překročení limitu padesát tisíc korun je samozřejmě nutné zdanit celý příležitostný příjem (nikoli jen částku nad limit). Pokud neodevzdáte daňové přiznání nebo nezaplatíte včas daň, hrozí vám standardní postih jako každému jinému, kdo platí daň z příjmu.
Za normálních okolností jsou poplatníci sankcionováni, opozdí-li se s přiznáním či placením o více než pět pracovních dnů. V případě delšího zdržení dostanou pokutu a následně jim naskakují úroky z prodlení.
Sankce za každý den prodlení činí 0,05 procenta ze zaplacené daně (případně 0,01 procenta ztráty). Maximální postih se může vyšplhat na pět procent z vyměřené daně. Pokud nepodáte daňové přiznání vůbec, pokuta bude minimálně 500 korun. Stejný postih vás čeká, pokud nezaplatíte včas daň.
Podáváte i letos daňové přiznání? Jaké jsou nejčastější omyly a nejasnosti
Pozor! Pokud nezdaníte příjmy „při výkonu pravidelné soustavné samostatné činnosti“, živnostenský list nemáte a odvoláváte se na to, že jde o příjem příležitostný, jedná se o nedovolené podnikání, za což hrozí dle živnostenského zákona podstatně vyšší sankce.
Například za provozování volné živnosti bez příslušného živnostenského oprávnění může být uložena sankce do půl milionu. Pokud provozujete i živnosti řemeslné nebo vázané bez živnostenského listu, může vaše peněženka zhubnout až o 750 000 korun.
Co si mohou podnikatelé odečíst z nákladů?
Pro podnikatele je důležité, že pokud pro ně někdo vykoná nějakou příležitostnou práci, ze které má „nezdanitelný příležitostný příjem“, mohou si živnostníci a firmy takový výdaj odečíst z nákladů.
Podle mluvčí FS ČR Petry Homolové by měl ovšem člověk, vykonávající byť jednorázovou službu pro podnikatele pracovat na základě smluvního ujednání, ať už ústního nebo písemného.
Kupní smlouvu nebo smlouvu o dílo je možné v případě poskytnutí služeb uzavřít takzvaně konkludentně, a to pouhým zaplacením věci nebo služby a jejím převzetím. Smlouva tedy nemusí mít písemnou formu. Má to ovšem svá rizika.
U ústních dohod však finanční ředitelství upozorňuje na to, že v případě kontroly z finančního úřadu je to podnikatel, kdo musí dokládat skutečnosti, které uvádí v daňovém přiznání. „V takovém případě by důkazní pozice podnikatele, ale i nepodnikatele-příjemce by byla značně oslabena,“ konstatuje mluvčí.
Poradíme vám: Jak vyplnit daňové přiznání řádek po řádku
Jelikož ten, kdo nepodniká nemůže vystavit daňový doklad, bylo by vhodné mu příjem vyplatit na základě smlouvy o příležitostné činnosti, například smlouvy o dílo, případně vystavit výdajový pokladní doklad, kde vám potvrdí, že peníze převzal.
Záleží ovšem na tom, jaký je rozsah práce a výše odměny. „U malých, zanedbatelných částek by mohl být dostatečný i popis služby na výdajovém pokladním dokladu,“ doplňuje Alice Šrámková z Komory daňových poradců
Provedení příležitostné služby bez smlouvy má podle ní i další rizika. „Při neexistenci písemné smlouvy může být pro podnikatele obtížné vymáhat na protistraně plnění sjednané ve smlouvě v případě neplnění smluvních podmínek,“ doplňuje Alice Šrámková.
Soustavná činnost (podnikání)
Za soustavnou činnost, která je definovaná v paragrafu 7 zákona o daních z příjmů, se považuje činnost, kterou máte v úmyslu opakovat a která je systematická. Výše příjmů v tomto případě není rozhodující. Pro finanční úřad jste podnikatelem a nezáleží na tom, jak vysoké máte příjmy.
Příležitostná činnost
Příležitostnou činnost je možné definovat jako jednorázovou, nahodilou, neopakující se výjimečnou činnost. Řídí se paragrafem 10 zákona o daních z příjmů a je do částky 50 000 Kč za rok osvobozena od daně.
Jakub Procházka
Co můžete čekat? Jak a kdy splnit daňové povinnosti: návody, rady, informace o změnách, aktuality, daňový kalendář, jednotlivé druhy daní. Jak postupovat při placení daně z příjmů, DPH, silniční daně i daně z nemovitostí, nebo třeba přístup k daňovým formulářům.