Současně zvažuje vybudování terminálu v přístavu Vlora na dovoz kapalného zemního plynu z USA, který bude využit pro místní potřebu i reexport.
TAP poskytne Albánii možnost využití zemního plynu v průmyslu, energetice a domácnostech. Nová albánská distribuční soustava má vzniknout v horizontu příštích 10 let a bude napojena na plynovod TAP terminálem v oblasti Fier. Vypracováním strategie plynofikace země byla vládou pověřena státní společnost Albgaz.
Dohoda vlády s provozovatelem plynovodu TAP o výstavbě terminálu pro napojení budoucí albánské distribuční sítě byla uzavřena v roce 2021. Terminál umožní průtok plynu v obou směrech, aby bylo možné jeho propojení se zvažovaným terminálem na dovoz kapalného zemního plynu (LNG) z USA v přístavu Vlora.
O dovoz kapalného plynu z USA a vybudování přístavního LNG terminálu mají zájem americké společnosti Excelerate Energy a Exxon Mobile, které připravují studii proveditelnosti. Firma Excelerate Energy uzavřela též memorandum o porozumění s italskou firmou Snam a firmou Albgaz o spolupráci při výstavbě albánských distribučních plynovodů. Italská firma Snam je 20% vlastníkem plynovodu TAP a spolu s Albgaz i vlastníkem firmy Albanian Gas Service Company, která je pověřena údržbou albánského úseku plynovodu TAP.
Jaké nové typy letounů nabízejí tuzemští výrobci?
Příležitosti pro české firmy
Součástí plynofikace Albánie má být řada plynárenských projektů, z nichž možno jmenovat např. přeměnu tepelné elektrárny Vlora o výkonu 97 MW na plyn a její napojení na plynovou distribuční síť, vybudování velkokapacitního podzemního zásobníku plynu v oblasti Dumre, napojení průmyslových závodů na zpracování rud v oblasti Ebassan nebo vybudování distribučních sítí pro domácnosti ve městech Vlore, Durres a Tirana.
Rozvoj plynofikace Albánie v příštích letech je příležitostí pro zkušené a vysoce kvalifikované české firmy působící v této oblasti. V případě výstavby terminálu na dovoz kapalného plynu se otevře i možná spolupráce s výše zmíněnými americkými a italskými firmami.
Albánie, podobně jako Černá Hora a Kosovo, není připojena na žádnou regionální síť zemního plynu. Funkční místní plynová distribuční síť neexistuje. Albánie disponuje vlastními ložisky plynu o objemu 5,7 mld. m3, plyn se však již netěží a ani do budoucna se s jeho těžbou zatím neuvažuje.