English version
K šetření energiemi nebudou od poloviny letošního roku tuzemské firmy motivovány jen ekonomickými stimuly, tedy dlouhodobými úsporami nákladů v případě investic do úsporných opatření, jako je zateplování, využívání šetrnějších technologií a podobně. Nově budou muset každé čtyři roky zpracovávat také energetický audit.
Jak mají firmy postupovat
Pro firmy to především znamená se rozhodnout, kterou z alternativních cest se vydají. Zda budou preferovat „jednorázové řešení“, tedy energetický audit, či se vydají systémovou cestou ve formě zavedení a certifikace systému managementu hospodaření s energií podle ISO 50001.
V obou případech musí začít pracovat na těchto krocích: stanovení energetické politiky, analýza spotřeb a užití energie (stanovení tzv. výchozí stavu), identifikování oblastí významných spotřeb a užití (tzn. potenciálu jejich úspor – priorit), stanovení ukazatelů energetické náročnosti a energetických cílů, cílových hodnot a akčních plánů k jejich plnění, zajišťování periodických predikcí spotřeb a užití energií (a tím umožnění efektivního plánování investic směrem ke zlepšování), zvažování spotřeby energií v rámci rozhodovacího procesu pro dodání a využití pro provoz veškerého vybavení, surovin nebo služeb.
Pokud firmy k této problematice přistoupí zodpovědně, budou odměněny i formou úspor energií a tedy snížením provozních nákladů.
„Dopady nové legislativy na soukromý sektor budou dvojí: na jedné straně si energetické audity vyžádají jisté finanční investice ze strany firem, na straně druhé to bude podniky pobízet k racionálnějšímu nakládání se zdroji, snižování nákladů a úsporám,“ říká Jaroslav Žlábek, generální ředitel společnosti Schneider Electric.
„Podniky, které odloží své rozčarování a v novele nebudou vidět jen další byrokratickou povinnost, mají velkou šanci posílit svoji konkurenceschopnost,“ dodává Jaroslav Žlábek. Novela má být v platnosti od července 2015.
Návratnost do pěti let
Podobně se na novinku dívají i další odborníci. „Jednou z reakcí podnikatelů je jejich nesouhlas s další povinností, která přichází z Bruselu. Nicméně se zapomíná, že pokud bude v podniku správně uchopena, přinese firmám nemalý užitek,“ konstatuje generální ředitel společnosti Bureau Veritas Jakub Kejval.
Podle něj je povinnost k provádění energetických auditů v zákoně stanovena již dnes. Jen není paušálně vztažena na všechny velké firmy, chybí pravidelné opakování a povinnost je omezena na podniky s vyšší než stanovenou celkovou spotřebou energie, tedy 35 000 GJ.
Cílem novely je zvýšit energetickou účinnost a upřesnit pravidla pro efektivní nakládání s energií. Do novely byla vložena nová povinnost energetických auditů, alternativně implementace systému ISO 50001 či ISO 140001 pro „podnikatele, kteří nejsou malým nebo středním podnikem“.
„Pokud tyto velké podniky mají již zavedený a certifikovaný systém ISO 50001 či ISO 140001, tak to pro ně neznamená prakticky nic. Pokud nemají, musí se rozhodnout, kterou ze tří možných cest se vydají: energetické audity každé čtyři roky nebo certifikace ISO 50001 či ISO 14001,“ vysvětluje Jakub Kejval.
Energetický audit tak může být pro firmy významným pomocníkem v hospodaření s energií. Návratnost investic do energeticky úsporných opatření je překvapivě krátká. „Například efektivním řízením vzduchotechniky nebo čerpadel mohou firmy získat proinvestované peníze již za 8 měsíců, u osvětlení mohou počítat s tříletou až pětiletou návratností,“ shrnuje Jaroslav Žlábek.
Rekuperace tepla si na sebe vydělá přibližně za 3 roky. „Ze zkušenosti víme, že energetické audity přinášejí opatření, které ročně ušetří firmám v průměru 14 procent nákladů na energie, ale jsou i případy, kdy se podniky dostanou až na 32 procent. Ušetřené peníze pak firmy mohou přesunout například do vývoje nebo zkvalitnění výroby,“ dodává Jaroslav Žlábek.
Úspory přináší už samotné měření
Povinné audity budou přínosem také pro firmy, které v minulých letech investovaly značné prostředky do energetických úspor. Pokud totiž pravidelně neměří dopad úspor, hrozí jim ztráta návratnosti této investice.
„Jen samotné měření přináší úspory na energiích od dvou do osmi procent. Děje se tak hlavně díky sledování provozu, rychlé diagnostice poruch v dodávce energií nebo řízení nákupu energie,“ upozorňuje Jaroslav Žlábek.
Povinnost zpracovávat energetický audit se má vztahovat pouze na větší podniky, které nepůsobí v energetickém průmyslu. „Půjde o firmy, které mají více než 250 zaměstnanců a jejich aktiva, potažmo majetek, přesahují korunový ekvivalent částky 43 milionů eur nebo mají obrat vyšší než 50 milionů eur. Zákonná povinnost se bude vztahovat přibližně na 2150 podniků,“ dodává na závěr Jakub Kejval, generální ředitel Bureau Veritas.
Po Poslanecké sněmovně schválil novelu také Senát. 30.4.2015 vyšla novela zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve Sbírce zákonů ČR, a to pod číslem 103/2015 Sb. Účinnost zákona platí od 1. července.2015. Firmy musí tuto povinnost naplnit již k 5. prosinci 2015.
Regulaci potřebují i malé firmy
Větší tlak na úspory je přitom podle odborníků potřeba také v sektoru malých a středních firem. Téměř třetina manažerů malých a středních firem (32,7 %) totiž nehledá možnosti, jak snižovat spotřebu energií ve svých provozech. Zbývající část sice šetří, i tyto ale i tyto podniky mohou své úspory ještě zvýšit.
Úspory zavádějí firmy z této oblasti většinou na základě vlastního uvážení, energetický audit či studii úspor si nechalo zpracovat pouze 15 procent podniků. Vyplývá to z průzkumu mezi 500 firmami, který provedla společnost Datank pro Skupinu ČEZ.
Opatření, která z auditů vyplynula, přitom realizovala jen polovina malých a středních firem, které si ho nechaly zpracovat. „Z výsledků plyne, že dvě třetiny firem se šetřit snaží, to je velmi slušné číslo. Máme zkušenost, že začít se dá zcela bezbolestně třeba osvětou mezi zaměstnanci, aby neplýtvali energiemi,“ okomentoval výsledky průzkumu Pavel Hlavinka, generální ředitel ČEZ Prodej.
Z úsporných opatření, která firmy realizují, vedou především ta investičně a technologicky méně náročná. Jde o instalaci úsporných typů osvětlení, regulaci vytápění prostor nebo vypínání počítačů mimo pracovní dobu.
K instalaci úsporných zdrojů světla se přihlásilo 70 procent oslovených firem. Více než dvě třetiny firem uvedly, že v rámci úspor regulují vytápění prostor a 63 procent společností dohlíží na úplné vypínání počítačů mimo pracovní dobu. Více než 40 % dotázaných firem dává zaměstnancům speciální pokyny s cílem omezit jejich plýtvání energiemi.
Dalibor Dostál
