English version
Superrychlé mobilní sítě páté generace a pokročilá umělá inteligence mají být klíčovými technologiemi blížící se čtvrté průmyslové revoluce. Čína má v obou odvětvích řádně našlápnuto.
Jenže Říše středu se už dlouho neomezuje jen výrobu podle západních vzorů případně jejich kopírování. Nad Spojenými státy má minimálně v oblasti vývoje umělé inteligence náskok. Amerika by si toho měla všímat, napsala v článku pro americký měsíčník o technologiích Inc. už loni zakladatelka institutu Future Today Amy Webová. Čína je podle ní v pozici stát se v digitální oblasti globálním lídrem, který nebude mít konkurenci. „A to se v budoucnu promítne v jakémkoliv byznysu,“ poznamenala Webová.
V roce 2015 představil čínský režim desetiletý vládní plán Made in China 2025 na inovaci čínské výrobní základny a rychlý rozvoj vysoce specializovaných technologických odvětví zahrnujících elektromobily, informační technologie nové generace, telekomunikace, pokročilou robotiku a v neposlední řadě umělou inteligenci.
„Cílem Pekingu je snížit závislost Číny na zahraničních technologiích a podpořit čínské výrobce pokročilých technologií na globálním trhu,“ píší James McBride a Andrew Chatzky dvojice analytiků think tanku Council of Foreign Relations v textu zabývajícím se dopady, které postupný přerod Číny v globální technologickou velmoc světové ekonomice přinese.
Dohnat a předehnat
Již v roce 2025 chce Čína dosáhnout 70procentní soběstačnosti v oblasti pokročilých technologií. V roce 2049, při příležitosti stoletého výročí založení Čínské lidové republiky, pak chce na globálních trzích zaujmout dominantní postavení.
Strategie zahrnuje vládní pobídky, aktivizaci státem ovládaných firem a kapitálu a v neposlední řadě získání duševního vlastnictví, které je nutné k tomu, aby Čína v pokročilých průmyslových odvětvích dohnala a posléze předstihla své západní konkurenty.
Ambice Číny stát se do první poloviny 21. století globální technologickou jedničkou děsí především Spojené státy, a to zejména pokud jde o hypotetické propojení čínského privátního a vládního sektoru.
Obavy z toho, že by Číňané mohli Západu v technologiích uzmout vítr z plachet, se nejkonkrétněji zhmotňují ve špionážní aféře, kolem čínské technologické vlajkové lodi Huawei, všímá si portál Vox. Nejde o nic jiného než o data, která by se Číňanům přes společnost mohla dostat do ruky.
Podezření kolem Huawei historicky vyvěrá z osoby zakladatele firmy Rena Zhengfeie, který před založením společnosti pracoval jako technik Čínské lidové armády. Čínská vláda je ve firmě rovněž významným investorem, do rozvoje Huawei dala desítky miliard dolarů. Od vlády dostává rovněž každoročně pobídky ve výši milionů dolarů, které společnosti zajišťují většinový podíl na čínském trhu, uvedl Washington Post.
Podle komentátora Eliho Lakea z agentury Bloomberg obavy z možného vlivu čínské vlády na Huawei posílily v roce 2017, kdy Čína prosadila národní zákon o zpravodajských službách a další legislativu zavazující čínské korporace ke spolupráci s vládními složkami v případě provádění ofenzivních zpravodajských operací. Čilou spolupráci vlády a čínských technologických korporací lze vidět i v případě (zavádění čínského sociálního kreditu).
USA: Číňany k 5G nepouštět…
V důsledku kauzy Američané zakázali firmě účastnit se vládních kontraktů. Na podobný zákaz tlačí i u svých evropských partnerů. Jedním z odvětví, ve kterých Huawei v Evropě soutěží, je i pátá generace mobilních sítí. Huawei patří k lídrům mezi světovými poskytovateli této technologie.
Podle čínských novin South China Morning Post (s odkazem na vyjádření Huawei) má firma globálně na zavádění a vývoj 5G nasmlouváno celkem 50 zakázek. Více než polovina z nich (28) pochází z Evropy.
Čínské firmy se nebojí například Řecko. Huawei má v testovacím provozu dvě pilotní sítě v Aténách, uvedl Zdnet. Významnou roli by ale Číňané mohli hrát i ve Spojeném království, kde Huawei pomáhá s vývojem sítí 5G všem čtyřem mobilním operátorům. Zavřené dveře nemají Číňané ani v Nizozemsku, kde se Huawei podařilo cenově „podseknout“ konkurenčního dodavatele, švédský Ericsson celkem o 60 procent.
Data místo ropy
Huawei ale není jedinou „potrefenou husou“, byť třeba tou největší. Jak poznamenává Webová, v USA vyvíjejí velmi čilé aktivity čínské firmy tzv. technologické velké trojky (Baidu, Alibaba a Tencent). V oblastech kolem Seattlu a San Franciska investují do startupů, které se jim jeví jako perspektivní.
Pro americké startupy představují tyto investice vstupní bránu na vysněný čínský trh, upozorňuje Webová. Firmy podle ní za splněný sen ovšem mohou platit svými daty.
Data podle Webové mají v éře, kdy se získávají strojově skrze sociální sítě, podobný význam, jako měla ropa v minulém století. A Čína by se podle ní mohla stát jakousi datovou obdobou Opecu, tedy ropnému kartelu, který de facto globálnímu trhu z velké části určuje pravidla.
Převzato z webu Euro.cz. Autor: Jonáš Kříž
