Kdyby mi někdo před několika lety řekl, že budu za hraní her dostávat výplatu, jen bych se smál,“ říká profesionální hráč legendární střílečky Counter Strike Filip Dolenský.
Teprve devatenáctiletý hráč českého týmu Brute má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa či poradce přes marketing. Aby se mohl naplno věnovat hraní videoher za peníze, má ve škole individuální studijní plán.
Profesionálové dostávají od svých týmů pravidelný plat, další příjmy pak mají z výher na turnajích a sponzoringu. „Častá je situace, kdy jsou zároveň i populárními streamery a influencery, což je pro ně další způsob, jak si vydělat peníze navíc,“ prozrazuje legendární pokerový hráč a zakladatel e-sportového týmu Entropiq Martin Kabrhel.
„Hlavními ingrediencemi e-sportu jsou peníze, atraktivní obsah a spousta zábavy a adrenalinu,“ glosuje podnikatel Michal Dvořáček. Možnost namíchat ze zmíněných ingrediencí dokonalý koktejl a zamířit s ním k úspěchu přitahuje čím dál více hráčů i sponzorů.
Miliardový byznys
E-sport se stává velkým lákadlem pro investory. „O tom, že má velkou budoucnost, už v současnosti nikdo nepochybuje,“ doplňuje Dvořáček.
V gamingu se točí stamiliony dolarů. Zatímco v roce 2015 se celosvětové příjmy z e-sportu pohybovaly kolem 320 milionů dolarů, v roce 2019 už šlo o čtyřikrát vyšší částku. A letos by měly přesáhnout 1,5 miliardy.
Průměrný světový hráč League of Legends dostává na účet 15 tisíc eur měsíčně. Nejlepší profesionálové, kteří dosáhnou na vysoké odměny z nejsledovanějších turnajů, jsou ovšem dolarovými milionáři. Na nedávném mistrovství ve hře Fortnite bylo mezi stovku nejlepších hráčů rozděleno 15 milionů dolarů. Vítěz si odnesl tři miliony.
Největší dotací se už tradičně pyšní turnaj The International ve hře Dota 2. „Většinu financování zajišťuje komunita nakupováním různých herních předmětů, ze kterých jdou určitá procenta do prize poolu (dotace) turnaje. Aktuálnímu ročníku se tímto způsobem podařilo vybrat již 36 milionů dolarů, což je neuvěřitelná částka,“ říká Martin Kabrhel.
Jedním z nejlepších hráčů je v současnosti sedmadvacetiletý Dán Johan Sundstein, vítěz čtyř Major Championships a dvou turnajů The International. Loni si vydělal téměř sedm milionů dolarů. Výdělkem se tak vyrovná nejlepším profesionálním golfistům hrajícím na americké PGA Tour.
Češi na startovní čáře
Prize money na turnajích v Česku jsou daleko nižší (zatím v řádu desítek tisíc korun). Důvod je prozaický. Nižší sledovanost a zatím slabší zájem sponzorů. I to se ale podle Petra Andrýska postupně mění.
„Pokud mluvíme o pravidelném měsíčním platu českých hráčů, pohybujeme se v nižších desítkách tisíc korun měsíčně,“ prozrazuje Matin Kabrhel. Ti nejlepší čeští profesionálové si dnes přijdou na 50 tisíc korun za měsíc.
„Průměrný plat profi hráče se v Česku pohybuje okolo 20 tisíc korun plus bonusy a výhry,“ doplňuje v rozhovoru pro Profit Petr Andrýsek, který investoval miliony do týmu Brute s cílem posunout ho mezi evropskou elitu.
Stejně jako Andrýsek připouštějí i ostatní investoři do e-sportových týmů, že jde o dlouhodobou investici. Kdo chce uspět, musí počítat s tím, že bude svůj profesionální tým několik let dotovat a peníze se mu nevrátí dříve než za deset let.
„Určitě do toho nemůžete jít s tím, že investujete pár stovek tisíc a začnete do roka vydělávat. Je to běh na dlouhou trať a řekněme, že největší šanci mají ti, kteří mají volné miliony a velkou trpělivost,“ říká k tomu Dvořáček.
V Česku jsou pouze desítky profesionálních hráčů. Také diváků sledujících turnaje je násobně méně než například v Koreji, Německu nebo Dánsku.
„Například v Polsku, Německu či Dánsku je e-sport nesmírně populární. Online sleduje v některých zemích tyto turnaje i milion lidí. U nás jsme teprve na začátku, turnaje přes internet zhlédne jen několik tisíc lidí. Hraním her se živí maximálně desítky profesionálů. Ale věřím, že brzy přijde doba, kdy budou lidé v televizi sledovat přímé přenosy počítačových her, jako nyní koukají třeba na fotbal nebo na hokej. A hráči budou stejně populární jako úspěšní sportovci,“ prorokuje Filip Dolenský.
Čísla z loňského roku naznačují, že nemusí být daleko od pravdy. Podle průzkumu společností PayPal a SuperData v České republice loni narostlo v roce 2019 publikum elektronických sportů o 51 procent, což je výrazně více než průměr v Evropě.
Rychle rostoucí odměny
Podle serveru TheGamer činily v roce 2018 celkové odměny v turnajích 155 milionů amerických dolarů (asi 3,7 miliardy korun). V roce 2022 podle odhadů dosáhnou takzvané prize pooly globálně celkové úrovně 1,8 miliardy dolarů (téměř 43 miliard korun).
Víc než fotbal?
Podle Martina Kabrhela může být e-sport v budoucnu výnosnější než nejpopulárnější profesionální sporty.
„V dlouhodobém horizontu je to možné, ať už pro hráče, organizátory, nebo pro herní týmy. Nová generace už bude vnímat počítačové hry jako něco naprosto normálního a přirozeného a e-sport budou sledovat třeba namísto fotbalu nebo hokeje,“ prohlašuje Martin Kabrhel.
Podle dalších zástupců e-sportu gaming není a nebude pro diváky náhražkou sportu. Vnímají ho spíše jako doplněk, respektive další druh zábavy. „E-sport nicméně je a bude tak silný, že veřejné peníze potřebovat nebude,“ domnívá se Andrýsek, který zároveň upozorňuje, že už dnes překonala online sledovanost největšího turnaje ve Spojených státech například i sledovanost národní ligy v americkém fotbale.
Sponzoři se probouzejí
Sponzory do e-sportu nepřivádí jen rychle rostoucí zájem diváků. Firmy si uvědomují, že mají velkou šanci oslovit cílovou skupinu, kterou nejsou schopny jiným způsobem efektivně zasáhnout.
Do podpory e-sportu dnes ve velkém investují společnosti jako Red Bull, LG, Mercedes-Benz, Vodafone – v Česku Škoda Auto, Kofola či CZC – a stovky dalších. Protihodnotou je možnost snadno oslovit mladou generaci. To je benefit pro technologické firmy, které míří přesně na svoje zákazníky, ale nejen pro ně.
Sponzoring, reklamy a vysílací práva tvoří aktuálně 77 procent celosvětových příjmů v odvětví. Zbytek jde z kapes vydavatelů videoher, kteří mají s herními týmy uzavřené smlouvy. Desítky milionů dolarů utratí fandové za vstupenky na turnaje a za reklamní předměty.
Pro český e-sport byly podle Andrýska zlomové poslední dva roky, a to i díky tomu, že přišli velcí sponzoři a investoři, kteří sem pumpují desítky milionů korun.
Do českého e-sportu loni vstoupili miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč a rozhodně na něm nešetří. Jejich společnost EC Investments odkoupila padesátiprocentní podíl v agentuře Grunex, což je známý herní portál pro online hry.
„Cílem akvizice je významně posílit oblast elektronických sportů v rámci ECI, spolupracovat v tomto segmentu s ostatními společnostmi, ve kterých drží oba podnikatelé podíl, zejména v mediálních společnostech sdružených v holdingu Czech Media Invest, a zároveň rozvíjet e-sport v České a Slovenské republice,“ uvádí tisková zpráva Grunexu.
Podnikatel Tomáš Krsek investoval do gaming startupů, fotbalista Jakub Jankto věnoval svoje peníze do týmu Sampi a dalších projektů.
Filip Mikel, manažer oddělení auditu společnosti Deloitte, dodává, že nákupy z poslední doby nemusejí být poslední: „Můžeme očekávat, že budou následovat další akvizice podobného typu, které se budou snažit dosahovat synergií mezi tradičními médii a rozvojem e-sportu v České republice.“
Profík každým coulem
Málokdo ví, že stejně jako klasičtí sportovci věnují profesionální hráči velkou porci času tréninku, respektive přípravě.
„Bez neustálého zlepšování to v tomhle odvětví nejde. Co se týče tréninků, je to jako v normálním sportu. Naši hráči mají tréninky nebo tréninkové zápasy, které tvoří velkou část jejich pracovního dne, každý den. Následně se pak dělají různé analýzy, příprava taktik nebo se hráči připravují individuálně,“ prozrazuje Martin Kabrhel.
Také hráči jeho týmu Entropiq využívají služeb sportovní mentální koučky, která jim pomáhá s jejich psychickou přípravou.
Schopnosti hráčů nejsou podle Petra Andrýska samy o sobě ukazatelem toho, jak budou dobrými profesionály. Stejně jako u klasického sportu je talent důležitý, ale cesta k úspěchu vede jen přes pokoru a chuť na sobě tvrdě pracovat – po herní, ale i mentální a fyzické stránce.
Majitelé tuzemských týmů nicméně považují Česko za líheň talentů, kteří mají šanci uspět i na zahraniční scéně.
Příkladem může být loňský úspěch české reprezentace na mistrovství světa v populární hře Dota 2. Češi si z Koreje odvezli páté místo. Současně na sjezdu vedení Mezinárodní e-sportové federace získala Česká republika status plného člena.
„Je to velmi důležitý krok k tomu, abychom mohli posunout profesionální hraní v Česku na další úroveň,“ řekl k tomu Jiří Pacovský, místopředseda České asociace e-sportu.
Od pokeru ke gamingu
Do e-sportu investoval také světový hráč pokeru Martin Kabrhel.
Jeden z nejlepších světových hráčů pokeru vyhrál v karetní hře desítky milionů. Se svým týmem Entropiq se nyní hodlá prosadit ve stále populárnějším byznysu, který má být budoucností zábavního průmyslu. Zároveň chce pomoci českému gamingu na výsluní. Projekt funguje od začátku letošního roku.
„Když jsem viděl růst e-sportu jako odvětví a to, jak je v něm celosvětově malá konkurence, dávalo mi jednoznačný smysl se začít angažovat. Z toho následně vznikl projekt Entropiq. Ve zkratce je to herní tým, který poskytuje zázemí profesionálním hráčům počítačových her, aby se mohli věnovat hraní naplno,“ říká Martin Kabrhel.
„Našim cílem je být nejlepším českým týmem a postupně se dostat mezi elitu evropského a později i světového e-sportu. Aktuálně máme 27 hráčů v pěti hrách a tři ambasadory – Vladimíra Šmicera, Petra Žaluda a Makhmuda Muradova –, kteří nám pomáhají rozšířit v České republice povědomí o e-sportu a dostat ho u nás do mainstreamu,“ doplňuje investor. Spolupracují s ním elitní čeští hráči.
„Nová generace už bude vnímat počítačové hry jako něco naprosto normálního a přirozeného a e-sport bude sledovat třeba namísto fotbalu nebo hokeje.“ Martin Kabrhel, Entropiq
Podobné záměry s českým e-sportem jako Martin Kabrhel ohlásil také fotbalový reprezentant Jakub Jankto. Nedávno založil tým Sampi, který už posbíral vavříny na světových šampionátech a zároveň se věnoval různým charitativním projektům.
Fotbalista letos otevírá v Česku první Gaming house, což je tréninkové zázemí pro profesionální hráče počítačových her. Jde o investici v řádu milionů korun.
Podle odborníků existuje hned několik důvodů, proč je toto zázemí ve vrcholovém e-sportu důležité. Hráči se potkávají na jednom místě, mohou lépe konzultovat mezi sebou i s koučem herní strategie a přináší to i další výhody. Deklarovaným cílem otevření gaming house je profesionalizace gamingu v ČR.
Podle Jankta se dnešní děti spíše než Nedvědem nebo Poborským touží stát Jirkou Králem, Pedrem, Bárou Votíkovou. Inspirují je tedy youtubeři či influenceři. Potenciálními hvězdami budoucnosti jsou právě i profesionální hráči počítačových her.
Do profesionálních týmů dnes investují nemalé peníze světové sportovní celebrity i velcí byznysoví hráči. Malý herní tým si ale může založit prakticky kdokoli.
„Záleží na tom, jak vážně to berete. Můžete si založit herní tým s neznámými hráči a bude vás to stát pár dresů. Pokud do toho ale chcete jít seriózně jako například my v Entropiqu a něčeho dosáhnout, je potřeba investovat. Tak je to ostatně v každém byznysu. Při založení Entropiqu jsem počítal s tím, že bude trvat relativně dlouho, než se dostanete do povědomí lidí. Samotného mě pak překvapilo, jak rychle jsme dokázali vyrůst a stát se předním českým e-sportovým týmem. Firmy nás začaly oslovovat samy od sebe s nabídkami spolupráce. A ve stejném růstu pokračujeme i nadále,“ tvrdí Martin Kabrhel.
E-sport je dnes nejrozvinutější v západní Evropě či Spojených státech. Obrovským trendem je v Asii. Podle majitelů českých týmů se ale lokální e-sport scéna za posledních pár let rozrostla skutečně skokově a Češi pomalu, ale jistě dohánějí svět.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Jakub Procházka.