Propad nizozemského hospodářství zbrzdila digitální ekonomika

Tamní ekonomika je také méně závislá na cestovním ruchu a stupeň digitalizace je zde na vysoké úrovni – již před pandemií byla země na předních místech v práci z domova a online nakupování.

Podle aktuálních údajů nizozemského statistického úřadu poklesla ekonomika země loni o 3,8 %. Zejména pokles ve druhém čtvrtletí o 8,5 % oproti předchozímu čtvrtletí měl historický rozměr – jednalo se o největší čtvrtletní poválečný propad, který byl výrazně vyšší než v průběhu předchozí krize (HDP v prvním čtvrtletí roku 2009 poklesl o 3,6 %). Ve třetím čtvrtletí 2020 již ovšem ekonomika vykázala silné oživení a rekordní růst HDP o 7,8 %.

Více než polovina tohoto oživení byla zapříčiněna prudkým nárůstem spotřeby domácností; zvýšily se však i vládní spotřeba, obchodní bilance a obchodní investice. Růst dále vykázala téměř všechna průmyslová odvětví (oživení bylo největší v sektorech, které byly na jaře zasaženy nejvíce – kultura a volný čas, stravování a doprava). Hlavní roli při oživení ve třetím čtvrtletí sehrála velikost a účinnost vládních podpůrných opatření, která například přispěla k tomu, že počet bankrotů a souvisejících ztrát pracovních míst zůstal relativně nízký a byl dokonce o 14 % nižší, než ve stejném období předcházejícího roku.

Míra nezaměstnanosti činila ještě v prvním čtvrtletí roku 2020 pouhá 3,0 %, což byla nejnižší úroveň za více než dvacet let; poté se nezaměstnanost neustále zvyšovala až na 4,3 % koncem r. 2020. Pro rok 2021 je odhad míry nezaměstnanosti 6,5 % a v roce 2022 se v důsledku oživení očekává její opětovné snížení na 6,0 %.

Inflace vykázala loni úroveň 1,2 % (základní inflace, tj. bez energie a potravin, byla 2,0 %). Inflace je v Nizozemsku dlouhodobě výrazně vyšší než v eurozóně (2 % v roce 2020). Je to částečně důsledkem rozdílných daňových opatření, ale také kvůli vyšší nizozemské inflaci ve službách a u průmyslového spotřebního zboží. Pokles nizozemského vývozu zboží a služeb nepřesáhl loni úroveň 4 %, kladnou roli zde sehrálo jeho specifické složení. Pro rok 2021 centrální banka odhaduje celkový růst vývozu zboží a služeb na 5,2 % a v roce 2022 vlivem zhoršení cenové konkurenceschopnosti jeho opětovný pokles na 3,7 %. Soukromá spotřeba se v roce 2020 snížila o 7,1 % a odhad pro její očekávané oživení v roce 2021 je na úrovni 4,8 % a následně 4,5 % v roce 2022.

Rozpočtový schodek roku 2020 nabyl podle nizozemských standardů historického rozsahu 6,3 % HDP. Tento nejvyšší poválečný deficit byl na druhou stranu ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi stále mírný (průměrný rozpočtový schodek eurozóny loni vykázal 8,0 % HDP). Skutečnost, že schodek Nizozemska byl v roce 2020 menší než v řadě evropských zemí, je způsobena jak relativně nízkým poklesem nizozemské ekonomiky, tak lepší výchozí pozicí na začátku roku (výdaje na opatření hospodářské podpory nehrají žádnou roli, protože jejich podíl na HDP v Nizozemsku nebyl nižší než průměr EU).

Nejrozsáhlejším opatřením z podpůrných balíčků byly dotace na mzdové náklady, podpora příjmů pro samostatně výdělečně činné podnikatele a kompenzace fixních nákladů pro společnosti. Nizozemsko v roce 2020 vynaložilo na tato tři opatření přibližně 27 miliard eur. Letos se veřejné výdaje jako procento HDP mírně sníží a očekává se, že uvedená tři hlavní opatření budou společně představovat přibližně 7 miliard eur.

Některá omezení ekonomiky zůstanou částečně v platnosti ještě do konce letošního roku, jejich uvolnění následně poskytne impuls pro rok 2022, kdy centrální banka očekává, že růst HDP dosáhne 2,9 %. Závěrem roku 2022 by tak nizozemské HDP mělo dosáhnout úrovně o 1 % vyšší, než koncem roku 2019.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Haagu (Nizozemsko). Autor: Petr Kvaček, ekonomický diplomat.