English version
Pro běžného člověka je to zatím těžko představitelné. Zásadní změna v ekonomice, která přichází a označuje se jako čtvrtá průmyslová revoluce, změní tradiční způsoby výroby i fungování běžných produktů.
Jejím heslem je digitalizace a propojení „všeho se vším“. Zjednodušeně řečeno, prakticky v každém výrobku bude digitální součást a ten bude díky tomu propojen přes internet s okolím. „Zmizí počítače tak, jak je známe. Díky cloudu bude výpočetní kapacita všudypřítomná,“ nastiňuje budoucnost datový architekt Zděněk Havelka. Někdy se o přicházejícím uspořádání hovoří jako o „internetu věcí“, někdy jako o „internetu všeho“.
Nový trend představuje pro firmy řadu příležitostí. Revoluční změny v uspořádání prakticky všech produktů i jejich výrobních postupů otevřou dveře rozsáhlé inovaci a generační výměně v podstatě ve všech oborech.
Závislost na technologických lídrech
Na druhou stranu může tento trend malé a střední firmy do jisté míry ohrožovat. Nejvyspělejší technologie pro průmysl 4.0 jsou totiž v rukou několika málo digitálních společností. Malé a střední firmy by se tak mohly dostat do situace, kterou řeší například uživatelé platebních karet. Vybrat si, zda chtějí používat Visu nebo MasterCard.
„Méně než dvě procenta malých a středních firem používá pokročilé digitální technologie. Přitom právě malé a střední firmy jsou v Evropské unii základem ekonomiky,“ uvedla Anne-Marie Sassen, která se v Evropské komisi zabývá „továrnami budoucnosti“, na pražské konferenci „PPP4.0 – Připraveno pro průmysl“ věnované nastupující digitalizaci průmyslu.
Pro Českou republiku je chystané tsunami změn v této oblasti zásadní. Země má totiž největší podíl průmyslu na celkové ekonomice ze všech evropských států, tvoří více než 45 procent HDP. Navíc 70 procent exportu tvoří pouhé čtyři obory – automobilový, strojírenský, elektrotechnický a elektronický.
„Česká republika je pod tlakem technologických lídrů, jako je Velká Británie, Finsko, Jižní Korea. Přitom česká vědecko-výzkumná a vývojová centra pracují výhradně pro zahraniční společnosti. V této oblasti nastává diktát globálních korporací, spousta inovativních projektů zůstává pod pokličkou,“ upozorňuje Jiří Holoubek, předseda Elektrotechnické asociace České republiky.
Zatímco malé a střední firmy mají podle něj nejkratší inovativní cyklus, i díky spolupráci s akademickou sférou a jasné strategii vlastníků firmy, u nadnárodních společností je to podle něj jinak.
„Je u nich odlišná motivace. Hlavně u velkých firem ve vlastnictví finančních skupin chybí snaha činit strategická rozhodnutí s perspektivou delší než sedm let,“ doplňuje Jiří Holoubek.
Právě proto je podle odborníků klíčová podpora nástupu Průmyslu 4.0 ze strany českých institucí a státu. „Míra připravenosti českých firem na novou éru kyberneticko-fyzických systémů je stejně jako ve vyspělých zahraničních ekonomikách různá, nicméně v řadě oborů můžeme být dokonce evropskými lídry. Co nás však brzdí, je dosavadní neplnění programových priorit české vlády v podpoře digitální ekonomiky,“ zdůrazňuje Jiří Holoubek.
„Jde například o zanedbaný rozvoj veřejných a neveřejných datových sítí nebo stanovení zodpovědné osoby či orgánu, který bude za digitální agendu a její koordinaci odpovídat,“ dodává prezident Elektrotechnické asociace ČR.
Cílená podpora investic
Ministerstvo průmyslu a obchodu slibuje, že v této oblasti dojde ke zlepšení. „Chceme nasměrovat podporu investic k Průmyslu 4.0, stejně tak jako podporu aplikovaného výzkumu,“ konstatuje Eduard Muřický, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Zároveň je podle něj třeba kvůli výraznému zvýšení toků informací udělat řadu změn v oblasti legislativy zajišťující kybernetickou bezpečnost.
Vodítkem pro české firmy by v této oblasti měla podle Eduarda Muřického být Národní iniciativa Průmysl 4.0. Dokument se zabývá tématy, jako jsou technologické předpoklady a vize, požadavky na aplikovaný výzkum, standardizace, bezpečnost, dopady na trh práce, vzdělávací soustavu či regulatorní prostředí.
Podle firem přitom nemusí stát perspektivní oblast masivně dotovat, stačí když připraví vhodné prostředí pro její rozvoj. „Jsme přesvědčeni o tom, že postačí, když stát nebude házet firmám klacky pod nohy nesmyslnými regulatorními opatřeními, a naopak jim vytvoří podmínky pro úspěšný rozvoj. Ony si už samy ve světě poradí,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák.
Podle Jiřího Holoubka mají české firmy například v elektrotechnice, v plastikářském a automobilovém průmyslu či výrobě strojů a zařízení velmi dobře našlápnuto být na špici dalšího vývoje. „Nechceme mírný pokrok v mezích, jaké nám dovolí Evropa, máme šanci v některých odvětvích určovat směr,“ podotýká Jiří Holoubek.
„Naše firmy jsou v Evropě i ve světě velmi ceněné za vysokou flexibilitu a schopnost improvizace. Zároveň je to může v budoucnu ohrožovat. Flexibilita, snaha a ochota vyhovět náročným a často se měnícím požadavkům odběratele, jdou ruku v ruce s vysokými nároky na investice. To má za následek nižší marže a omezené zdroje pro další rozvoj, které Průmysl 4.0 vyžaduje,“ dodává Jiří Holoubek.
Česká republika má přitom na čem stavět. „Máme i vizionáře a nadšence – například některé menší firmy spolupracují s celým světem na často velmi futuristických projektech zaměřených do oblasti datové architektury, finančních toků nebo procesů týkajících se lidských zdrojů. Umějí vytvořit digitální architekturu zajímavou pro různá průmyslová odvětví a všechny další činnosti, které jsou s hodnotovým řetězcem průmyslové výroby provázané,“ upřesňuje Jiří Holoubek.
Pilíře Průmyslu 4.0
Podle Zdeňka Havelky bude Průmysl 4.0 stát na čtyřech pilířích. Jde o kyberfyzikální prostor, datovou architekturu a učící se stroje, kryptoměny a blockchain a infosféru-síťový efekt a exponenciální firmy. (Více o těchto pojmech viz dále).
V několika příštích letech bude v centru pozornosti především masový nárůst dat a jejich přístup k uložení. Budou vznikat datová jezera, takzvané In memory databáze, a dojde k singularizaci dat, tj. masivní paralelizaci na globální úrovni. Otázkou podle Zdeňka Havelky je, do jaké míry budou moci české firmy tyto kroky realizovat, pokud se výrazně neurychlí digitalizace a dostatečné pokrytí datových sítí na celém území České republiky.
Stroje blízké budoucnosti budou obsahovat funkce učení se a sebeprogramování, také paralelního zpracování a autonomního rozhodování až na úrovni managementu. Pro představu – digitální továrna budoucnosti by měla být řízena jako bezpilotní průzkumné vojenské letadlo nebo průzkumný mikrodron řízený z cloudu.
Ukázku inteligentního stroje budoucnosti představila na konferenci Připraveno pro Průmysl 4.0 společnost ABB. Robot YuMi předznamenává novou éru robotických spolupracovníků, kteří dokážou pracovat společně s lidmi při zachování jejich bezpečnosti.
Konec hierarchie a nástup kryptoměn
Zástupci průmyslových firem se na konferenci nejvíce zajímali o strategické kroky, které by měli učinit pro zavedení Průmyslu 4.0 ve své firemní strategii. Podle Jiřího Holoubka se musejí připravit především na postupný odklon od vertikálního hierarchického řízení průmyslové výroby. A zároveň respektovat veškeré vnější vlivy související s výrobou a zřízením horizontálně provázané digitální sítě dodavatelsko-odběratelského hodnotového řetězce včetně servisu a služeb.
Jinými slovy, řada procesů, které nyní ve firmách rozhodují vedoucí pracovníci, bude nově vyplývat ze vzájemné komunikace inteligentních zařízení mezi sebou.
Dalším krokem je integrace datových zdrojů v reálném čase do hodnototvorného modelu a nasazování robotů schopných autonomního rozhodování a řízení. Nedílnou součástí čtvrté průmyslové revoluce je využívání kryptoměn jak k vnitřnímu zvyšování efektivity, tak k vnějšímu platebnímu styku.
První vlaštovkou jsou například dnes používané bitcoiny. S těmi se pojí takzvaný blockchain, tedy veřejný záznam všech uskutečněných transakcí v chronologickém pořádku. Mezi průkopníky blockchainu ve světě patřil počátkem 30. let minulého století také český podnikatel Tomáš Baťa. Nepostradatelnou součástí strategie bude zapojení umělé inteligence do řízení firmy.
Název čtvrtá průmyslová revoluce, Průmysl 4.0, Industrial Internet Consortium nebo Industry 4.0 je přitom pro většinu firem stále prázdný marketingový pojem. „Jen v Německu existuje několik desítek vysvětlení nebo popisů, co to Industrie 4.0 je. Bohužel se z toho stalo moderní sexy téma a stále ještě neexistuje zcela jasná definice. Přirovnal bych to asi k výroku: Je to něco jako Bůh, všichni věří, že je, ale nikdo ho nikdy neviděl,“ říká s úsměvem Michal Nevěřil, jednatel Pilz Czech a Pilz Slovakia, jehož mateřská společnost v Německu je jedním ze zakladatelů Industrie 4.0.
Dalibor Dostál
