Průmyslová produkce v únoru 2025 byla reálně meziměsíčně vyšší o 1,7 %. Meziročně vzrostla o 1,5 %. „Únorový růst průmyslové produkce ovlivnila především nízká srovnávací základna z loňského února ve výrobě a rozvodu elektřiny a plynu ovlivněná klimatickými podmínkami. Produkce zpracovatelského průmyslu meziročně stagnovala,“ uvádí Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.

Kladným směrem k tempu růstu průmyslové produkce přispěla řada odvětví s mírnými meziročními tempy, například potravinářský průmysl, výroba strojů a zařízení nebo výroba elektrických zařízení. Pokles zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení nebo výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, kde se projevila kromě dlouhodobé rozpracovanosti zakázek i vyšší srovnávací základna.

Hodnota nových zakázek v běžných cenách v únoru 2025 ve sledovaných odvětvích meziročně klesla o 1,3 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 0,3 %, tuzemské nové zakázky klesly o 3,1 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek vyšší o 3,0 %. 

„Hodnota nových průmyslových zakázek meziročně klesla, stejně jako v předchozím měsíci. Mírný pokles zaznamenal automobilový průmysl, vliv vysoké srovnávací základny se projevil v poklesu nových zakázek ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Naproti tomu již třetí měsíc v řadě přibyly zakázky ve výrobě strojů a zařízení, a to zejména díky dílčím kontraktům napříč celým odvětvím.

Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v únoru 2025 meziročně snížil o 2,0 %.

„Průmysl v únoru dopadl lépe oproti konsensuálnímu očekávání analytiků. Meziroční tempo růstu průmyslu vykázalo růst po čtyřech měsících vytrvalého poklesu. Produkce ovšem meziročně rostla zejména díky odvětví výroba a rozvod elektřiny a plynu, kde hrála roli nízká srovnávací základna loňského roku ovlivněná počasím. Samotný zpracovatelský průmysl meziročně stagnoval, i když i to je oproti minulým měsícům zlepšení,“ uvádí ekonom UniCredit Jiří Pour.

Klíčem ke stabilitě a odolnosti vývozu je diverzifikace, ukázal průzkum CzechTrade

„Známky oživování českého průmyslu jsou čím dál patrnější, i když situace nadále není nijak růžová. Březnový index nákupních manažerů PMI signalizoval pokračující zlepšování nálady, i když nadále zůstal pod neutrální úrovní 50 (48,3). K optimismu však máme daleko,“ dodává Pour.

„Ačkoliv se z výsledků jednoho měsíce nedají dělat významnější závěry, únorové výsledky pozitivně překvapily. Průmysl totiž dále neklesal, nadpoloviční většina sektorů zaznamenala alespoň mírný meziroční růst. Bohužel ale dlouhodobější vývoj příznivý zatím nebyl a hodnota zakázek zůstala v únoru záporná (-1,3 %). Určitou naději pro dlouhodobý výhled poptávky naznačuje například poměrně příznivé očekávání zakázek a investiční aktivity ve společném šetření SP ČR a ČNB z prvního čtvrtletí letošního roku. Průzkumy byly ale provedeny ještě před vyhlášením amerických cel,“ komentuje Bohuslav Čížek, hlavní ekonom SP ČR a ředitel Sekce hospodářské politiky. 

„Ani přes pár pozitivních údajů nelze čekat, že bychom krizi překonali. Stav produkce i zakázek se prozatím soustavně v předchozích dvou letech zhoršoval, a mnohé sektory, třeba dodavatelé automotive, zřejmě nečekají příliš příznivé vyhlídky. Naději na mírný obrat navíc mohou narušit nedávno oznámená celní opatření ze strany USA. Ačkoliv jsou přímé dopady na ČR poměrně nízké, prostřednictvím nepřímého exportu skrze evropské obchodní řetězce může být vliv na naši ekonomiku výrazný a nový protekcionismus nám rozhodně nepomůže,“ dodává Bohuslav Čížek. 

„Českému průmyslu by pomohlo více zakázek z tuzemska i zahraničí. Jejich hodnota ve sledovaných odvětvích ovšem v únoru meziročně klesla o 1,3 %; v lednu meziroční pokles činil 1,0 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně snížily o 0,3 %, tuzemské dokonce klesly o 3,1 %. V meziměsíčním srovnání si únor vedl lépe než leden; hodnota nových zakázek byla vyšší o 3,0 %. Nejedná se však o dostatečný růst, český průmysl potřebuje mnohem větší poptávku,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Dle Eurostatem zveřejněných údajů v lednu 2025 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 0,2 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Slovensko (o 5,1 %) a Dánsko (o 4,4 %). Německý průmysl klesl o 1,8 %, výkon českého průmyslu se snížil o 0,8 %. Naopak nejvíce vzrostl irský průmysl (o 10,4 %) a litevský průmysl (o 9,8 %). Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce klesla výroba usní a souvisejících výrobků (o 12,5 %) a nejvyšší růst zaznamenal ostatní zpracovatelský průmysl (o 12,9 %). Údaje za únor 2025 zveřejní Eurostat podle předběžného harmonogramu 15. 4. 2025.

Zdroj: ČSÚ a komentáře ekonomů