Průmyslová produkce v květnu 2024 byla reálně meziměsíčně nižší o 2,2 %. Meziročně klesla o 3,2 %. „Pokles průmyslové produkce v květnu nejvíce ovlivnila výroba motorových vozidel, kde letošní prozatím nejslabší měsíc narazil na vyšší srovnávací základnu. Dále se prohloubil pokles ve výrobě strojů a zařízení, kde slabší poptávka zasáhla zejména výrobu zemědělských strojů nebo průmyslových chladicích a klimatizačních zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
O čtvrtinu meziročně klesla produkce ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení, avšak tento pokles ovlivnila vysoká srovnávací základna z loňského května a také dostatečná zakázková náplň z minulých měsíců. O desetinu byla nižší produkce ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství. Na druhé straně oživení produkce pokračovalo ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení a potravinářském a nápojovém průmyslu. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a klimatizovaného vzduchu vzrostla meziročně o 7 %, a to zejména vlivem nízké srovnávací základny.
„Obtížné časy v průmyslu pokračují. Meziroční statistika byla sice v květnu mírně zkreslena zvýšenou srovnávací základnou z loňského roku, ovšem to představuje jen velmi slabou útěchu. I meziměsíčně totiž v červených číslech zůstává 13 z 22 sledovaných zpracovatelských odvětví, tedy většina z nich, což již na statistické efekty svádět nelze. Ještě varovněji vyznívá dlouhodobé srovnání, podle nějž je výkon českého průmyslu momentálně podobný jako v dubnu roku 2017, tedy před těžko uvěřitelnými sedmi lety,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil.
„Průmyslu se v souhrnu za poslední rok nedaří a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by mělo ve 3. čtvrtletí dojít k razantnějšímu oživení produkce. Indexy podnikatelských nálad (PMI, Ifo) v ČR i v Německu zůstávají utlumené, když červnové zlepšení důvěry v tuzemském průmyslu (konjunkturální průzkumy) bych nepřeceňoval. Tvrdá květnová čísla z německého průmyslu, ať již se jednalo o samotnou produkci či nové zakázky, byla velmi slabá. Opřít se zatím nelze ani o nové zakázky,“ komentuje k aktuálním výsledky analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Hodnota průmyslových zakázek v černých číslech
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v květnu 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 0,8 %, přičemž dynamika nových zakázek ze zahraničí i tuzemských zakázek byla shodná. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 3,0 %.
„Hodnotě nových průmyslových zakázek do černých čísel nejvíce pomohla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Po loňském slabším roce dochází k oživení poptávky a oproti loňskému květnu se v tomto odvětví hodnota nových zakázek zvýšila o čtvrtinu. Zakázky přibyly i ve výrobě motorových vozidel a v chemickém průmyslu,“ říká Marta Ortová z oddělení statistiky průmyslu ČSÚ.
Pokles hodnoty nových zakázek zaznamenala odvětví výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, výroba elektrických zařízení (kde se zčásti projevila vyšší srovnávací základna) a výroba strojů a zařízení. Pokračoval i pokles poptávky ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se v květnu 2024 meziročně snížil o 2,0 %.
Dle Eurostatem zveřejněných údajů v dubnu 2024 meziročně klesla průmyslová produkce v EU27 o 2 %. Největší meziroční pokles zaznamenalo Irsko (o 15,7 %) a Lotyšsko (o 7,8 %). Německý průmysl klesl o 3,7 %, výkon českého průmyslu se snížil o 0,4 %. Naopak nejvíce vzrostl dánský průmysl (o 17,4 %) a řecký průmysl (o 10,8 %). Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce poklesla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 11 %) a nejvyšší růst zaznamenala výroba potravinářských výrobků (o 5,4 %). Údaje za květen zveřejní Eurostat podle předběžného harmonogramu 15. 7. 2024.