English version
„Průmyslovou produkci v září v mírném růstu udržela především odvětví výroby motorových vozidel a ostatních dopravních prostředků, zejména kolejových vozidel,“ říká Radek Matějka, ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ.
Růst produkce v září pokračoval ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů. Pokles zaznamenaly opět podniky ve výrobě strojů a zařízení, výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství nebo těžbě uhlí.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září 2024 ve sledovaných odvětvích meziročně vzrostla o 5,1 %. Nové zakázky ze zahraničí se meziročně zvýšily o 1,4 %, tuzemské nové zakázky vzrostly o 12,4 %. Meziměsíčně byla hodnota nových zakázek nižší o 0,9 %.
„V září se opět podařilo uzavřít dlouhodobé zakázky podnikům ve výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení. Hodnota nových zakázek vzrostla i ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení,“ říká Veronika Doležalová, vedoucí oddělení statistiky průmyslu ČSÚ. Dlouhodobý pokles poptávky pokračoval ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a výrobě strojů a zařízení.
„U řady firem a některých sektorů zůstává opatrný až pesimističtější výhled ohledně možnosti získávání zakázek v nejbližších měsících. Firmám nepomáhá ani vývoj průmyslu v Evropě a zhoršení výsledků německé ekonomiky, kde se letos očekává mírný pokles,“ komentuje Bohuslav Čížek, ředitel Sekce hospodářské politiky SP ČR.
„Do zářijové průmyslové statistiky nebyly vkládány velké naděje a příliš nadějně ani nedopadla. V letošním roce vyšlo prázdninové načasování celozávodních dovolených lépe pro srpen, který tak byl produktivnější než červenec, na což září pochopitelně nedokázalo navázat. V něm se výroba vrátila zpět na předprázdnivovou červnovou hodnotu a potvrdila tak trend průmyslové stagnace. Objem české průmyslové výroby se tak drží na hodnotách, které vykazoval již na jaře roku 2017, tedy před více než 7 lety. Podobný obrázek pak vykresluje i hodnota nových zakázek, která trendově taktéž přibližně stagnuje,“ říká Vít Hradil ze společnosti Cyrrus.
A dodává: „Vzhledem k obtížné situaci na zahraničních trzích, primárně v Německu, ovšem lze český „nerůst“ považovat vlastně spíše za úspěch. Lví podíl na tom má automobilový sektor, který vykazuje pozoruhodnou odolnost a svou vahou zachraňuje celý průmysl od poklesu. To by pak mělo platit i v nejbližších měsících, jak naznačuje objem nových zakázek. Žádné hmatatelné odražení ode dna se v průmyslu tedy prozatím nekoná a v optimistickém scénáři by zde celý letošní rok mohl skončit „červenou nulou“, tedy jen nepatrným meziročním ochlazením.“
Dle Eurostatem zveřejněných údajů v srpnu 2024 meziročně vzrostla průmyslová produkce v EU27 o 0,2 %. Největší meziroční růst zaznamenalo Irsko (o 15,8 %) a Dánsko (o 10,7 %). Český průmysl vzrostl o 1,5 %. Výkon německého průmyslu se snížil o 2,5 %.
Z pohledu odvětví v EU27 nejvíce vzrostla výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 8,1 %) a nejvyšší pokles zaznamenala výroba oděvů (o 13,7 %). Údaje za září zveřejní Eurostat podle předběžného harmonogramu 13. 11. 2024.
Detailnější informace o vývoji průmyslové produkce v 1. až 3. čtvrtletí 2024 naleznete v doplňující informaci k RI Průmysl.
