English version
Vznik nových průmyslových zón nebo rozšiřování těch existujících bude i v letošním roce podporovat stát prostřednictvím dotačního Programu na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury. Ten poskytuje finanční podporu obcím, krajům i podnikatelům a zaměřuje se především na oblasti zpracovatelského průmyslu, služeb, technologických center a výzkumu.
Finanční prostředky schvaluje vláda na jednotlivé projekty. Značná část dotací přitom zpravidla připadá regionům, které se potýkají s největšími strukturálními obtížemi. „Největší počet akcí byl obecně financován v Ústeckém, Moravskoslezském a Zlínském kraji. V současné době putuje finanční podpora především do Ústeckého a Moravskoslezského kraje,” uvedl František Kotrba, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu.
Dosavadní projekty domácích i zahraničních firem přitom na území České republiky obsadily podle agentury CzechInvest průměrně 70 procent ploch průmyslových zón, do kterých investovaly přes 200 miliard korun.
Rozšiřování průmyslových zón může podle rezortu přinést městům a obcím, ale i samotným podnikatelům řadu výhod a prospět rozvoji daného regionu. Na jedné straně příchozí investoři vytvoří nová pracovní místa, výstavba zóny může také přispět ke zlepšení dopravní infrastruktury města a znamenat přínos do municipálních rozpočtů.
Podle ministerstva přinášejí průmyslové zóny příležitosti pro podnikatele v daném regionu, zejména pro ty drobné. Příležitostí mohou být subdodávky pro příchozí investory, dále doprovodné služby jako je doprava, stravování, úklid či údržba prostor, ale například také účetní či právní služby.
Investory lákají úlevy
Největším lákadlem jsou pro české i zahraniční investory v posledních letech daňové úlevy a různé finanční podpory ze strany státu. „Důležité pro rozhodování zahraničních investorů zůstávají tradiční faktory, které může Česká republika nabídnout. Těmi jsou průmyslová tradice, kvalifikovaná, technicky velmi zdatná a nadto relativně levná pracovní síla a centrální poloha země v Evropě, díky které si někteří investoři vybírají Českou republiku také jako vstupní bránu do celé Evropy,” vysvětlil analytik Hospodářské komory ČR Petr Valenta.
Zejména malé a střední firmy však stále považují pobídky pro zahraniční investory za podporu svých konkurentů, na níž samy nedosáhnou. „Tento názor se spíše prohlubuje, a to v důsledku nedostatku kvalifikovaných, ale dnes už bohužel i nekvalifikovaných pracovníků. Proto je důležité posuzovat každou zahraniční pobídku velmi obezřetně, jak s ohledem na region tak na místní konkurenci a stav trhu práce,“ zdůrazňuje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček.
„Stejně tak se nesmí stát, že podpoříme investory, kteří jsou přímou konkurencí třeba našich exportérů. Považujeme za nezbytné, abychom se proto jako zástupci malého a středního byznysu vyjádřili ke každé chystané pobídce zahraničním investorům,“ doplňuje Karel Havlíček.
Řada průmyslových zón, které vznikly v minulých letech, nesplnila původní očekávání. Daně totiž zahraniční firmy často odvádějí v zemi svého původu a místo místních lidí mnohdy najímají z velké části zahraniční agenturní pracovníky. Regionu pak často přinesou často hlavně zvýšenou dopravní zátěž a zábor zemědělské půdy.
„Problém zahraničních agenturních pracovníků existuje. Řešením by však nemělo být omezování průmyslových zón, ale hledání cest, včetně sankcí za takovýto postup,“ je přesvědčen Karel Havlíček.
Právě zábor zemědělské půdy patří k největším nevýhodám budování průmyslových zón. Nevýhodou rozšiřování průmyslových hal může být riziko nadměrného rozšiřování zastavěného území, a tím pádem nenávratného ubývání zemědělské půdy.
Výstavba nových průmyslových objektů probíhá nejčastěji právě na takzvaných greenfields, tedy dosud nezastavěných pozemcích určených především pro výstavbu průmyslových objektů na zemědělské půdě.
Staré areály firmy nelákají
Naopak brownfields, tedy území s bývalými průmyslovými nebo zemědělskými objekty, se zatím daří využívat výrazně méně. Investoři se do těchto opuštěných areálů příliš nehrnou. Výstavba na polích je totiž stále levnější a méně náročná, protože nevzniká potřeba kompletního přebudování a vyčištění území. Pozemky nacházející se na greenfields bývají levnější, protože leží na okrajích měst.
„Investoři mají také tu výhodu, že mohou postavit objekt dle vlastních požadavků a potřeb. To je důležité zejména pro výstavbu průmyslových hal, které se liší nejenom rozměry, ale také vybavením a samotnou dispozicí jednotlivých částí jako je výroba, zázemí, sklady a administrativa, vysvětlil Jaroslav Nikodým, obchodní ředitel společnosti Borga, jejímž hlavním artiklem je výroba a výstavba právě průmyslových hal.
Někteří podnikatelé proto kritizují štědrou podporu průmyslových zón v situaci, kdy v zemi není dobudována základní dopravní infrastruktura, která slouží všem podnikatelům. Podnikatelské organizace však nevidí upřednostnění dopravní infrastruktury reálně vzhledem k tomu, že stát její přípravu dlouhodobě nezvládá.
„Pokud bych to vzal důsledně, tak čekat na dokončení dopravní infrastruktury by ve většině případů znamenalo, že se toho investor nedožije nejen ve smyslu životního cyklu jeho investice, ale zřejmě ani jeho osoby,“ uzavírá Karel Havlíček.
Dalibor Dostál
