English version
Firmy dále uvedly, že mezi nejčastější bariéry v rámci jednotného evropského trhu patří administrativa zahraničních úřadů, nedostatek informací o povinnostech a jazykové bariéry. Čeští exportéři také investují do vlastních obchodních zastoupení nebo výroby v zahraničí, a to zejména v sousedních státech, dále v Maďarsku, USA či Indii.
Vše vyplývá z exportního průzkumu agentury na podporu obchodu CzechTrade, do kterého se zapojilo 180 firem. Výsledky průzkumu poskytují důležité informace o prioritách, výzvách i úskalích, kterým české firmy čelí při expanzi do zahraničí. Průzkum také doplnil panelovou diskuzi na třetím ročníku konference Future of Export Summit 2024, kterého se zúčastnilo na 400 českých firem.
Do průzkumu se zapojilo 180 respondentů, kterými byli podnikatelé a vrcholoví manažeři českých firem. „Výsledky exportního průzkumu nám poskytují cenný vhled do aktuálních názorů a potřeb českých firem, což nám umožňuje lépe reagovat na požadavky exportérů a zlepšovat služby CzechTrade. Průzkum například ukazuje, že snaha o maximalizaci přidané hodnoty v exportu se projevuje u většiny firem důrazem na unikátnost výrobků nebo kvalitní zákaznický servis, zatímco úsilí o dosažení cenové výhody je patrné u menšího počtu podniků,“ říká Radomil Doležal, generální ředitel CzechTrade.
Pro 70 % českých firem je nejdůležitějším předpokladem pro úspěch na zahraničních trzích unikátnost výrobku, 57 % z nich staví na první místo zákaznický servis, pro 44 % je to kvalitní exportní tým a 41 % firem uvedlo jako klíčový marketing a budování značky. Dále je podle exportérů důležité brát zřetel na cenu produktu, digitalizaci a automatizaci či zavést do firmy aspekty udržitelnosti.
Future of Export Summit 2024 nastínil budoucí směry pro český export
Horkým tématem současnosti je stále AI a umělá inteligence, jejíž implementace v českých firmách stále roste. „Firmy jej z velké většiny již využívají nebo plánují začít využívat. Přibližně pětina firem uvádí, že vystačí se stávajícími řešeními bez využití AI,“ popisuje generální ředitel s tím, že nejčastěji AI ve firmách slouží převážně pro jednoúčelové oblasti, jako jsou překlady a úpravy textů, fotografií či prezentací. Akcent na složitější úkony, jako je analýza zákaznických dat, se objevuje u 38 % firem.
Kromě konkurenceschopnosti je také nutné zaměřovat se na diverzifikaci cílových exportních trhů. O to podle Radomila Doležala usiluje drtivá většina firem, spokojenost s aktuálním stavem uvádí pouhých 6 procent. Rozšiřování vývozu na zahraniční trhy s ambicemi prohlubování svých aktivit v zahraničí uvedlo 45 % firem. Dále 42 % firem diverzifikuje a rozšiřuje výčet exportních trhů, aby dokázaly zajistit výrobní vytíženost.
Na exportním trhu je také důležité budování vlastní značky, což uvádí 59 % firem. Tímto výsledkem se jasněji ukazuje odklon od „subdodavatelsky bezejmenných“ exportů, jak vysvětluje generální ředitel CzechTrade.
Potenciál jednotného evropského trhu
Průzkum dále ukázal, že 51 % firem vnímá trh EU po 20 letech členství jako velmi konkurenční, ale s velkým potenciálem a možnostmi v jeho využití. Pro 28 % evropský trh stále nabízí příležitosti, zatímco 12 % je přesvědčeno, že většina příležitostí je již vyčerpaná a soustředí se na trhy mimo Evropu.
Motivací firem pro expanzi v rámci EU jsou především nová odbytiště pro výrobky a služby (74 %), jednodušší přístup na trhy díky jednotným regulacím (34 %) a nižší logistické náklady (28 %).
Prostřednictvím spolupráce s tamějšími distributory se na evropský trh dostává 47 % a 16 % firem pracuje se zahraničním distributorem pro více zemí. Přímou cestou do těchto zemí vyváží 75 % firem. „Rozhodující část firem dodává své výrobky v rámci jednotného evropského trhu zákazníkům napřímo, a to bez zapojení jakéhokoliv mezičlánku, což jasně reflektuje bezbariérovost tohoto trhu,“ dodává generální ředitel CzechTrade.
Podle něj je také zajímavé, že i na jednotném trhu se firmy setkávají s překážkami komplikující jejich působení v zahraničí, což uvedlo 47 % z nich. „Při analýze překážek byly z většiny (41 %) zmiňovány náročné administrativní požadavky zahraničních úřadů, které se obvykle týkají specifických regulací, jako jsou pravidla pro obchod s alkoholem, tabákem, pohonnými hmotami, potravinami a léčivy, nebo kontroly nebezpečného zboží. Tyto požadavky se rovněž vztahují na sledování obchodních statistik a dohled nad dodržováním unijních norem na ochranu spotřebitele,“ dodává. Dále je nutné uvést 52 % firem, které uvedly, že se s úskalími nepotýkají.
Potenciál Jihovýchodní Asie
Podle CzechTrade lze exportní příležitosti hledat také v zemích regionu ASEAN, nejvíce firem vyváží do Vietnamu, Singapuru a Malajsie. „V zemích tohoto regionu působí třetina z dotazovaných firem. Pořadí cílových trhů vychází spíše z možných exportních příležitostí než celkové síly ekonomiky měřené nominálním HDP,“ vysvětluje Radomil Doležal.
Dohoda o volném obchodu EU s Mercosur před podpisem, nabízí šance pro české firmy
V zemích tohoto regionu své zboží prodává 47 % firem přes distributora a 28 % firem zajišťuje obchod přímo z tuzemska. Generální ředitel CzechTrade dále doplňuje: „Tyto trhy jsou atraktivní jak pro výrobce průmyslových zařízení, tak pro exportéry potravin a spotřebního zboží. S asijskými státy rovněž existuje dobrá obchodní spolupráce v rámci dohod o volném obchodu mezi EU a některými státy ASEAN, což firmám expanzi na tyto daleké ale perspektivní trhy významně usnadňuje.“
Nezbytná prezentace firem v zahraničí
Mezi hlavní nástroje pro vstup a rozvoj na zahraničním trhu patří veletrhy, využívá jej 75 % dotazovaných firem. Při výběru veletrhu je klíčové jeho zaměření, dále pak mezinárodní dosah, cílová skupina, návštěvníků, teritorium a náklady. „Firmy logicky volí veletrhy s dobře profilovaným zaměřením podle nutných nákladů a s preferencí k mezinárodnímu dosahu konkrétního veletrhu,“ dodává Radomil Doležal.
