English version
Korupce není v Česku jen záležitostí politiků a státních úředníků. Velmi vstřícné jsou vůči ní i tuzemské firmy. Zjistil to mezinárodní průzkum společnosti EY. Získat či udržet si zakázku pomocí nekalých praktik jsou ochotny téměř tři čtvrtiny českých manažerů, přičemž Česká republika získala světové prvenství v toleranci nadstandardních nákladů na reprezentaci a poskytování osobních darů či služeb za účelem získání zakázek.
“Korupce je v České republice rozšířeným jevem a neetické jednání přetrvává. Získat či udržet si zakázku využitím nekalých praktik, jako jsou nadstandardní náklady na reprezentaci, je ochotno 63 procent českých manažerů, což je nejvíce na světě. Pro srovnání globálně je to pouze 29 procent, v západní Evropě 30 procent a u sousedů z východní Evropy 31 procent,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě.
Naopak v toleranci finančních úplatků vedou Řekové s 58 procenty, zatímco Česká republika je s 6 procenty až v druhé polovině žebříčku. Se zkreslováním hospodářských výsledků si nelámou hlavu především manažeři v Asii – nejvíce v Singapuru (28 procent), Hongkongu a Indii.
Pravidla proti korupci nemá ani třetina firem
Podle odborníků se i v českých firmách klima postupně mění. „Postoj vedení společností v České republice se hodně zlepšil. 84 procent respondentů z řad vedení jasně dalo najevo důraz, který klade na prosazování interních protikorupčních pravidel. Ve více než 60 procentech českých firem jsou stanoveny jasné sankce. Problém bývá uvnitř podniků – střední management je autoritou pro řadové zaměstnance a často postoj vedení firmy komunikuje zkresleně,“ říká Tomáš Kafka, ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY v České republice.
Za zahraničím však tuzemské firmy stále zaostávají. Například jen 30 procent oslovených českých společností nemá interní protikorupční pravidla a jen 31 procent českých firem má linku pro oznamování nekalého jednání, zatímco v USA má podobnou linku 96 procent podniků. Také protikorupční školení absolvovalo jen 39 procent českých manažerů. „Je s podivem, jak laxně české společnosti přistupují k prevenci, když již dva roky platí zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a česká policie se při vyšetřování trestné činnosti firem nebývale činí. Kvalitní preventivní opatření mohou společnostem pomoci se vyhnout značným sankcím, například rozpuštění společnosti nebo zabavení majetku,“ dodává Tomáš Kafka.
Korupci netrestáme, myslí si manažeři
Také další data ukazují, že firmy nepostupují proti korupci příliš aktivně. „V České republice oproti roku 2012 prudce klesl počet manažerů, kteří si myslí, že zaměstnanci, kteří porušili interní protikorupční pravidla, byli potrestáni. Zatímco v roce 2012 bylo o jejich potrestání přesvědčeno 64 procent, v roce 2014 to bylo jen 18 procent,“ říká Magdalena Souček a dodává: „To naznačuje, že protikorupční iniciativa zůstává bohužel jen na papíře.“
Na rozsah korupce a klientelismu především ve státní sféře upozorňují řadu let i tuzemské protikorupční organizace. “Že tady takový tlak je, je nesporné. Na druhou stranu to určitě není tak, že se každá zakázka rozhoduje zákulisně,” upozorňuje ředitel Transparency International David Ondráčka.
Stále více tuzemských firem si přitom uvědomuje, že korupce ohrožuje další růst v České republice. A byla i jednou z příčin, proč tuzemskou ekonomiku postihla doznívající ekonomická krize mnohem více než okolní země. “V oblasti její příčiny se ztotožňuji s názorem Tomáše Bati, který v roce 1932 uvedl, že velká hospodářská krize je pouze jiné jméno pro mravní bídu. Ta je podle mého stěžejním důvodem i v tomto případě. Příkladem mohou být třeba zbytečné, zmanipulované a předražené zakázky ve státní správě, kde je hlavním motorem korupce a osobní prospěch jednotlivců. V komerční sféře je pak problém v krátkodobém plánování i hodnocení, které svádí k dlouhodobě neefektivním krokům. Hlavně, že jednotlivec, manažer, dosáhne mimořádných odměn a jde optimalizovat jinam,“ vysvětluje Martin Holoubek, zástupce obchodního ředitele společnosti Activa.
V některých oborech se korupce vrací jako bumerang
Právě obavy z korupce přitom vedou také k rostoucímu tlaku na firmy v některých oborech, především v těžce zkoušeném stavebnictví. Firmy z tohoto odvětví si stěžují, že právě rostoucí povědomí o korupci v posledních měsících a letech komplikuje i smysluplné debaty se státními institucemi. Například při hledání alternativních řešebí u stavebních investic. „Státní investoři jsou bohužel v tomto ohledu do jisté míry limitováni legislativou a rovněž i obavou, aby konzultacemi a případnými změnami v záměru nebyli nařčeni z klientelismu a korupce. Někdy jim to navíc ani podmínky spolufinancování ze zdrojů EU neumožňují,“ říká Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.
