AI nejvíce využívají velké firmy a její přínos podnikatelé spatřují především ve zrychlení administrativních procesů. Náročnost těchto procesů souvisí i s rostoucími byrokratickými požadavky, které na firmy klade svými opatřeními národní, a především evropská legislativa. Vyplývá to z šetření Komorový barometr, které v rámci své členské základny provedla Hospodářská komora České republiky.  

Průzkum Hospodářské komory ukázal, že firmy vnímají potenciál umělé inteligence a mají zájem tuto technologii při své činnosti využívat, zejména střední a velké firmy. Hlavními oblastmi, kde může umělá inteligence nalézt uplatnění, jsou zrychlené administrativní procesy, snížení nákladů, vzdělávání zaměstnanců a péče o zákazníky. Rozvoj AI však omezují náklady na implementaci této technologie nebo legislativní a technické bariéry, které se liší podle velikosti firmy a odvětví. 

Ze šetření vyplývá, že 69,6 % firem AI zatím nevyužívá. Přes 13 % respondentů však počítá s její implementací do své činnosti během jednoho roku, dalších 21 % pak plánuje umělou inteligenci začít využívat do tří let. Z 28,2 % firem, které již AI ve své činnosti využívají, vykazují největší míru implementace velké společnosti (48,1 %), následované středními (28,3 %) a mikro/malými firmami (23,4 % a 22 %).  

„Ze šetření vyplývá, že dominantní využívání AI ve velkých korporacích bude pravděpodobně převažovat i v budoucnosti, protože v tomto segmentu plánuje její zavedení další třetina firem, a to v horizontu tří let. Naopak nejvyšší podíl respondentů, které AI nevyužívají a ani to neplánují, vykazují mikro a malé firmy – jde o téměř 48 % mikro a 43 % malých firem,“ uvedla ředitelka odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková. 

Přestože má umělá inteligence zcela jistě velký potenciál ovlivnit růst a podobu ekonomiky, jedná se stále o rozvíjející se technologii, která čelí různým, a to především technickým, ale například i legislativním omezením.

To je nejspíš jeden z důvodů, proč v současné době nalézá využití zejména ve službách. „V osobních službách ji ve svém podnikání využívá 32,9 % respondentů a ve službách převážně pro podniky je tento podíl ještě vyšší a činí 36,4 %. To nejspíš souvisí s tím, že v sektoru služeb mohou podstatnou část práce tvořit činnosti, jako jsou tvorba textových výstupů, komunikace s odběrateli nebo tvorba audio a video výstupů, s nimiž si dnes dostupné nástroje AI obstojně poradí,“ uvedl Roman Renda.

Ve zpracovatelském průmyslu je podíl firem využívajících umělou inteligenci znatelně nižší (22 %). Ještě méně pro ni nalézají využití firmy působící ve stavebnictví (16,7 %), ve kterém řada činností zahrnuje fyzickou a manuální práci, kterou může být náročnější umělou inteligencí doplnit nebo nahradit. Zároveň velká část firem z tohoto odvětví uvedla, že takové změny ani neplánuje zavést. Odpovědělo tak 50 % stavebních firem, zatímco v ostatních odvětvích odpověď zvolilo zhruba 33 % respondentů (± 3 %).

Zastoupení firem, které nyní s AI nepracují, ale v budoucnu plánují začít, je obdobné ve službách a stavebnictví (29 až 33 %). Lehce je převyšuje zpracovatelský průmysl, v němž má plány na využití AI 38,6 % respondentů.

Hlavně pomocník s neproduktivní agendou a byrokracií 

Zatímco 37,7 % respondentů šetření si od nasazení umělé inteligence slibuje snížení nákladů a 23,7 % vidí potenciál ve zlepšení vzdělávání zaměstnanců například prostřednictvím personalizace výuky, nadpoloviční většina respondentů vnímá největší přínos AI ve zrychlení administrativních procesů. Ty přitom nezřídka souvisí s dlouhodobě vysokou regulatorní a byrokratickou zátěží, vyplývající z národní legislativy a nařízení Evropské unie.

Firmy proto mohou v umělé inteligenci spatřovat alespoň dílčí řešení tohoto problému, který v šetření Hospodářské komory ČR dlouhodobě označují jako jednu z největších překážek rozvoje podnikání. 

„Byrokratická zátěž kladená na firmy ze strany státu a EU je téma, které na nás, vyskakujeʻ ze všech šetření a anket v hospodářském sektoru. Není proto divu, že si také od umělé inteligence slibuje velká část podnikate lů, konkrétně téměř dvě třetiny dotázaných, pomoc při řešení těchto neproduktivních, avšak časově náročných činností, které jim vytvářejí nemalé dodatečné náklady,“ poznamenal v reakci na výsledky průzkumu prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.

Hospodářská komora podle něj vidí hlavní řešení ve snížení této zátěže, která dusí evropský ekonomický sektor, a také ve zjednodušení a racionalizaci této agendy. „Proto navrhujeme přijetí antibyrokratické ho zákona. Při nástupu nové Evropské komise jsme přišli na evropské úrovni s konkrétními návrhy změn a opatření, jež by významně ulevily firmám a zvýšily by konkurenceschopnost evropského průmyslu,“ dodal Zdeněk Zajíček.

Automatizace, robotizace, inovace

Česká ekonomika se mimo jiné potýká s řadou problémů souvisejících s nízkou přidanou hodnotou tuzemské produkce i nízkou produktivitou. Dílčím řešením tohoto problému může být využití automatizace, robotizace a inovativních výrobních postupů jako cest ke zvýšení produktivity práce. V současné době ale v počtu robotů na 10 tisíc zaměstnanců dosahuje Česká republika v evropském srovnání podprůměrných výsledků. Šetření se proto zabývalo také otázkou, jaké překážky brání zavádění automatizace a robotizace ve firmách.

„Za nejpalčivější problém firmy označily finanční náročnost. Finance ve smyslu jejich nedostatku, návratnosti investice, absence vhodných dotačních titulů, daňových a dalších úlev a podobně vnímá jako překážku 55,6 % respondentů s tím, že 23,5 % respondentů ji označilo jako velkou překážku,“ zdůraznil Roman Renda. Druhý problém, na který firmy nejčastěji narážejí, se týká lidského kapitálu. Tím se pro účely šetření rozumí neochota nebo nedostačující kvalifikace současných zaměstnanců, vedení či majitelů anebo problém s cenou či dostupností kvalifikovaných zaměstnanců a další podobné překážky. Na tuto bariéru upozornilo 49,5 % respondentů a 15,4 % respondentů ji vyhodnotilo jako zásadní.

Při zavádění automatizace firmy také čelí nedostatku technologicko‑profesních znalostí a informací potřebných pro úspěšnou realizaci automatizačních projektů. Podle zhruba desetiny firem je tato překážka zásadní. Celkem problémy související s nedostatečným know‑how a informacemi vidí jako překážku 47,2 % firem. Ze všech čtyř oblastí dopadla relativně nejlépe ta, která se týkala regulatorní či administrativní zátěže (mimopersonální a mzdovou agendu). Touto zátěží jsou například požadavky na nakládání s daty, na bezpečnost provozu nebo požadavky na produkci. Přesto ji 45,9 % podnikatelských subjektů označilo za překážku. Zároveň byl podíl respondentů, kteří regulatorní a administrativní zátěž zhodnotili jako velkou překážku, druhý nejvyšší (16,8 %).

Znovu se proto ukazuje, že přílišná regulace nekomplikuje rozvoj firem pouze prostřednictvím s ní spojených přímých a nepřímých nákladů, které vytváří, ale je překážkou také při zavádění inovací s potenciálem zvýšení produktivity a brzdí tak růst české ekonomiky.

Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Milan Hulínský