První odhady možných důsledků amerických sankcí proti Rusku na ekonomiku USA

Co se týče ekonomické oblasti, USA vyhlásily několik sérií sankčních opatření, koordinovaných s dalšími spojenci, mj. s EU, Velkou Británií, Kanadou, Japonskem, Austrálií a dalšími, přičemž další sankce se přidaly 28. února. Tato opatření mohou mít jisté dopady i na americkou ekonomiku. Jakkoliv je nyní obtížně je předpovědět, zdá se, že tyto dopady budou relativně omezené. Mohou ovlivnit např. míru inflace.

Spojené státy mj. schválily sadu opatření, která mají omezit schopnost Ruska používat dolar, dále opatření omezující vývoz technologií do Ruska, mj. ve vztahu k vesmírnému programu a high-tech exportu (sankce se mají týkat až poloviny veškerého high-tech exportu do Ruska). Nejedná se však o úplné obchodní embargo, opatření obsahují řadu výjimek.

Omezení v podobě zmrazení majetku či přístupu k financování a další sankce se týkají např. bank, těžařských společností, dopravních a logistických společností. USA dále zařadily na seznam sankcionovaných osob členy tzv. ruské elity a od finančních systémů Západu mají být odstřiženy významné ruské společnosti. Došlo též k významnému omezení exportu komponentů, které by mohly být využity pro ruskou armádu. Zčásti vyjmut ze sankcí zůstal trh s energiemi.

Zatím nedošlo k odstavení Ruska od mezinárodního finančního komunikačního systému SWIFT, nicméně v sobotu večer se USA a další spojenci shodli na odstřižení několika ruských bank od systému SWIFT. Připravují se dokonce ještě tvrdší sankce, a to zmrazení stovek miliard dolarů držených ruskou centrální bankou. Všechny tyto kroky mohou mít potenciálně negativní účinky pro ruskou ekonomiku, přičemž řada účinků se může projevit už v pondělí po otevření trhů; některé pak až dlouhodobě.

Jakkoliv podle amerických představitelů by měl být vliv sankcí uvalených ze strany USA na Rusko pro domácí ekonomiku omezený, podle některých názorů by efekt nemusel být zanedbatelný – USA každopádně jisté náklady ponesou. Samotný konflikt se projevil ekonomicky už ve čtvrtek pár hodin po invazi, kdy se propadly akciové trhy, rubl a prudce vzrostly ceny ropy (jednu chvíli přes 100 dolarů za barel); poté zaznamenaly částečný pokles, i vzhledem k povaze uložených sankcí, které zatím nevedly k zablokování toků surovin z Ruska.

Aktuální informace v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu

V roce 2019 bylo Rusko až 40. největším exportním trhem pro USA v kategorii zboží, přičemž export činil 5,8 miliardy dolarů a vévodily strojírenství, letadla, automobily, optické a zdravotnické nástroje a elektronika. Export služeb dosáhl ve stejném roce 5,1 miliardy dolarů. Rusko do USA dováží především suroviny, železo či chemikálie. V oblasti zboží činil obchodní deficit USA vůči Rusku 16,5 miliardy v roce 2019, u služeb přebytek 3,9 miliardy dolarů.

 Jakkoliv podíl Ruska na světové ekonomice je relativně malý, větší je jeho role na trhu komodit. Růst cen energie může dosáhnout podle odhadů v důsledku krize globálně až kolem 30 % a krize může mít vliv i na zpomalení ekonomiky. Tyto důsledky mohou dopadnout i v USA, kde již nyní inflace dosahuje vysokých hodnot. I USA navíc dováží energie z Ruska. 

USA jsou sice významným producentem, ale také konzumentem ropy. Rusko pak patří mezi její největší producenty. V roce 2021 činil import ropy a ropných produktů z Ruska pouze cca 8 % amerického importu této komodity, přičemž surová ropa činila jen 3 %. Z toho plyne, že fakt zdražení ropy by na USA měl dopadnout, což se samozřejmě nemusí týkat jen ropy dovážené z Ruska.

Hypotetický růst ceny ropy nad 120 dolarů za barel by podle analytiků dále posílil inflaci a zpomalil ekonomický růst za letošní rok. Podle analýz by mohla cena benzínu u pump v USA narůst v následujících měsících na 4 dolary za galon, což může mít výrazné dopady na finanční situaci domácnosti. Domácnosti již nyní trápí o cca 40 % vyšší ceny za vytápění oproti loňsku, ať již topnými oleji či plynem.

Inflace se stává jedním z největších ekonomických problémů postcovidové obnovy (v lednu 2022 dosáhla 7,5 %, tedy nejvyšší hodnoty od roku 1982), a každé její, byť mírné, navýšení může zhoršit dosud vysokou ochotu spotřebitelů vysoké ceny platit, což by mohlo vyvolat tlak na zpomalení ekonomiky.

Situace s cenou plynu byla v Evropě komplikovaná již před vypuknutím aktuální krize. Částečně ji pomáhal hasit vyšší přísun LNG z USA. Počítáno k 12. únoru, v roce 2022 dorazilo do Evropy 60 nákladních lodí s LNG z USA, či zahájilo cestu, což je kolem poloviny dodatečných dodávek pro Evropu. V USA je sice cena plynu nižší než v Evropě, ale i tak výrazně narostla oproti loňskému roku. Hlavním importérem plynu do USA je Kanada.

V roce 2017 se USA staly čistým vývozcem plynu. Nárůst je způsoben jak vývozem prostřednictvím plynovodů do Kanady a Mexika, tak i výrazným posílením exportu LNG. Případný výpadek plynu z Ruska na Evropu by mohl částečně dopadnout na USA, např. v podobě vyšších cen. S tím by si ovšem USA měly jako čistý exportér poradit.

Obavy z ekonomických dopadů tedy spočívají primárně v riziku zdražování, zejména surovin, tím pádem dalším omezení spotřebitelských výdajů a zpomalení ekonomického růstu (restartovaného po ekonomické krizi). Rusové a ruské společnosti nyní nemohou obchodovat v USA a jejich aktiva v USA jsou zmrazena, což současně znamená i ochuzení Američanů a jejich společností o potenciální profity z těchto neuskutečněných obchodů. Omezení vývozu některých komponentů s sebou rovněž nese negativní finanční aspekt. 

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Washingtonu (Spojené státy americké). Autor: Martin Fott.