Recyklace obalů se v roce 2023 zvýšila

Do jisté míry to bylo způsobeno vysokou inflací a výrazně nižší spotřebou domácností. Vyplývá to z aktuálních statistik Autorizované obalové společnosti EKO‑KOM.

Firmy uvedly loni na tuzemský trh méně baleného zboží, což znamenalo i méně obalů. A častěji pro své produkty oproti předcházejícím rokům volily opakovaně použitelné obaly. To se spolu s dalšími faktory projevilo na celkovém množství vzniklého obalového odpadu. Toho bylo 1 261 452 tun, což je meziročně o 4 % méně.

Jak třídí Česko

Více obalů pro opakované použití, méně nakupovaného zboží i úspornější provedení obalů bylo znát i při pohledu do barevných nádob na tříděný odpad. V rámci obcemi řízených odpadových systémů vytřídil každý obyvatel ČR v průměru 65,7 kilogramu odpadu. Stejně jako v roce 2022 i loni třídili lidé některé komodity také prostřednictvím výkupen, které nejsou leckdy zapojené do systému obcí.

Třídění prostřednictvím samostatně zapojených výkupen, které vykazují data přímo AOS EKO-KOM, a ne přes obecní výkazy, se tak významně projevilo hlavně u kovů a u papíru. Tímto způsobem se sebralo dalších 8,7 kilogramu kovů a 1,2 kilogramu papíru. Celková výtěžnost tříděného odpadu přepočtená na obyvatele se tedy vyšplhala na 75,6 kilogramu.

Společensky odpovědné je i třídění odpadů

Konkrétně každý obyvatel loni v ČR vytřídil v průměru 22,5 kg papíru, 17,1 kg plastů, 14,6 kg skla, 0,4 kg nápojových kartonů a 21 kg kovů. V celkovém souhrnu tak celková výtěžnost loni klesla o 2,4 kilogramy. Pokles produkce směsného komunálního odpadu skoro o 7,5 kilogramu ale vyloučil nabízející se spekulace, že by lidé v třídění polevili.

V ČR bylo k 31. 12. 2023 k dispozici více než 920 tisíc barevných nádob na tříděný odpad a lidé to k nim měli ze svého bydliště v průměru 90 metrů. V některých obcích funguje tzv. pytlový sběr, tzn. že lidé třídí odpad přímo do pytlů skladovaných v domácnosti. Objemnější odpady nebo minoritní komodity lze pak třídit prostřednictvím sběrných dvorů, některé odpady mohou lidé odevzdat do výkupen surovin.

Zmatek u papírových obalů

Díky aktivnímu přístupu občanů se loni z celkového množství vyprodukovaných obalových odpadů podařilo předat 75 % k recyklaci a dalších 11 % k energetickému využití. Míra recyklace obalů se tak meziročně zvýšila o 4 % a celkové využití je oproti roku 2022 o 5 %vyšší. Co se týče komodit, tak nejvyšší míry využití, 104 %, se podařilo dosáhnout u papírových obalů.

Tento na první pohled možná překvapivý výsledek má však prozaické vysvětlení. Jednak může docházet k neplnění povinností zpětného odběru pro obchodní balení u individuálně plnících firem. Jejich obaly tak mohou skončit evidované jako součást živnostenských odpadů. Částečně je to také díky obalům, které jsou spotřebiteli napřímo dovezeny s nákupem v zahraničí a nejsou při uvedení na trh evidované v Systému EKO-KOM.

Stejně tak nejsou obaly evidované při přímém nákupu zboží ze zahraničního e-shopu, kdy tyto zahraniční e-shopy jsou černými pasažéry a povinnosti k obalům v ČR nezajišťují ani neplatí. Spotřebitelé ale po rozbalení takto dodaného nebo dovezeného zboží obaly řádně vytřídí. U plastových obalů byla celková míra využití 89 %, 78 % se podařilo dosáhnout u obalů ze skla. U kovových obalů jsme dosáhli 67% míry využití (91 % recyklace železných obalů a 30 % recyklace hliníkových obalů). A u dřevěných obalů se míra využití zvýšila z loňských 36 % na 42 %.

Třídit může 99 % obyvatel

AOS EKO-KOM ve spolupráci se zapojenými obcemi a městy pokračovaly na zahušťování a zkvalitňování sběrné sítě pro třídění na území ČR. Systém třídění a recyklace obalů je v ČR dlouhodobě financován z poplatků firem vyrábějících nebo dovážejících balené zboží. Na konci roku 2023 bylo do systému zapojeno 21 301 výrobců, plničů nebo dovozců baleného zboží. Tyto firmy prostřednictvím AOS EKO-KOM plní svoji zákonnou povinnost zajistit pro obaly uvedené na trh v ČR zpětný odběr a využití v zákonem požadované míře. Za to platí do Systému poplatek, jehož výše se odvíjí od množství vyprodukovaných obalů.

Z těchto peněz pak EKO-KOM hradí náklady související s provozem sběrné sítě nádob na třídění, s dotříděním odpadu na dotřiďovacích linkách, recyklací nebo energetickým využitím vzniklých obalových odpadů. Největší část nákladů představují přímé platby městům a obcím. Ke konci roku 2023 bylo do systému EKO-KOM zapojeno 6 185 obcí a měst ČR, 99 % obyvatel ČR tak má možnost ve svých městech odpady třídit a 75 % jich tak pravidelně činí.

Převzato z časopisu Komora. Autorka článku: Lucie Müllerová