English version
Poslední parlamentní volby se uskutečnily v červnu 2024 v novém volebním režimu. Parlament byl rozšířen a byl přijat smíšený volební systém. Nový režim byl implementován ve snaze přilákat k volbám více frustrovaných voličů.
Ve skutečnosti byl ovšem efekt opačný a volební účast klesla z 73,7 % (2020) na 69,4 % (2024). Kontinuální pokles volební účasti od roku 1992 (kdy se voleb zúčastnilo 95,6 % voličů) se tímto krokem nepodařilo odvrátit. Nutno však podotknout, že poměrně silná byla volební účast žen (74,1 %) a mladých voličů ve věku 20 až 40 let (cca 70 %).
Z posledních parlamentních voleb vzešla koaliční vláda vedená premiérem Luvsannamsrain Oyun-Erdene. Trojkoalici složené z politických stran Mongolian People’s Party (MPP), Democratic Party (DP) a National Labour Party (známá jako KhUN) z hlediska politického vlivu dominuje MPP. Vyhlídky jsou (ve smyslu stability atp.) pro novou vládu poměrně pozitivní a existuje naděje, že se nová vládní garnitura stane akcelerátorem nutných strukturálních a fiskálních reforem, které přispějí k urychlení hospodářského rozvoje země.
Mongolsko těží z nerostného bohatství, ale také diverzifikuje ekonomiku
Mezinárodní vztahy Mongolska jsou definovány jeho vnitrozemskou polohou mezi dvěma světovými velmocemi – Čínou a Ruskem. Čína je největším příjemcem mongolského exportu komodit. Čína z Mongolska dováží např. uhlí, měď, železnou rudu, zinek atd. Obchod s Čínou v posledních letech zrychlil díky zlepšení bilaterálních vztahů a také díky opětovnému uvolnění restriktivních opatření proti covidu. Výhledově se očekává prohloubení oboustranné ekonomické spolupráce zemí. Především se však předpokládá pokračující čínská investiční aktivita v Mongolsku. Pokud jde o vztahy s Ruskem, je Mongolsko značně závislé na importu ruské rafinované ropy a plynu. Souhrnně lze říci, že Mongolsko usiluje o přátelské a pragmatické vztahy se svými sousedy.
Charakteristika mongolské ekonomiky
Mongolsko je z hlediska počtu obyvatel, který činí asi 3,5 mil. lidí, a hospodářské síly malou ekonomikou, jejíž nominální HDP v roce 2023 dosáhl jen asi 19,9 mld. USD. Z pohledu velikosti území je však Mongolsko s rozlohou čítající 1,56 mil. km2 osmnáctým největším státem světa (a druhým největším vnitrozemským státem po Kazachstánu), který je – pro srovnání – více než čtyřikrát větší než Německo. Kombinace malé populace a velkého území činí z Mongolska nejřídčeji obydlený stát světa, kde v průměru na 1 km2 žijí pouze dva lidé.
Mongolsko v éře po pádu socialismu zažilo rychlý hospodářský růst a dosáhlo pokroku v oblasti ekonomického a sociálního rozvoje. Země nyní patří ke státům se střední úrovní příjmů (což dokládá skutečnost, že HDP/osobu (dle PPP) v roce 2023 dosáhl 15 322 USD) a má solidní růstový potenciál poháněný rozsáhlými zásobami strategických nerostných surovin – např. uhlí, mědi, zlata, železa, wolframu či uranu a zinku. K nejvýznamnějším dolům patří Oyu Tolgoi Copper-Gold Mine, Erdenet Mine (primárně zaměřený na těžbu mědi); Ovoot Tolgoi Surface Mine a Tavan Tolgoi Mine – doly orientované na těžbu uhlí. K nejdůležitějším investičním partnerům Mongolska momentálně patří Čína, Kanada, Rusko, USA a Velká Británie.
Přestože se za rok 2024 meziročně předpokládá zpomalení, měla by si mongolská ekonomika v letošním roce udržet solidní dynamiku hospodářského růstu v intervalu mezi 4,6 % a 5,8 %. V roce 2025 dosáhne meziroční růst HDP cca 6 %. Z hlediska jednotlivých sektorů se hospodářská výkonnost odlišuje a rok od roku fluktuuje, což je dáno důsledky drsného klimatu (vliv na zemědělství), tržními podmínkami (ceny komodit atp.), politickými a dalšími faktory.
Hospodářství Mongolska je nedostatečně diverzifikované – charakteristické koncentrací ekonomických aktivit v sektoru těžby a exportu nerostných surovin, což poukazuje na riziko citlivosti k externím šokům. Průmysl se podílí na tvorbě HDP z cca 40 %. Mongolsko má dobrý růstový potenciál poháněný výše zmíněným velkým množstvím zásob nerostných surovin, ačkoliv vzhledem k nedostatečné diverzifikaci hospodářství a její malé velikosti je volatilní. Příčinou volatility růstu je závislost na vývoji cen exportovaných komodit na světových trzích.
Na jedné straně činí přírodní bohatství z Mongolska předmět hospodářského zájmu řady rozvinutých i rozvíjejících se ekonomik, které potřebují zajistit do dávky klíčových komodit pro svůj průmysl. Na straně druhé předmětná deficitní úroveň diverzifikace zapříčiňuje environmentální problémy (vzhledem k rozsáhlé těžbě a urbanizaci, nadměrnému spásání, odlesňování a nedostatku vody), fiskální rizika, vysokou nezaměstnanost zejména mezi mladými vzdělanými Mongoly a snižuje možnosti pracovního zařazení u žen (zaměření na těžký průmysl) atp.
Běžný účet platební bilance je dlouhodobě deficitní s výjimkou roku 2023, kdy vykázal přebytek ve výši 0,6 % HDP. Je to dáno např. poklesem cen koksovatelného uhlí, které je důležitou exportní komoditou Mongolska. Rovněž platí, že růst vývozu vytěžených komodit nepřímo tlačí na nárůst dovozu dopravních a těžebních zařízení a s tím spojených služeb, což přispívá k nárůstu záporného salda běžného účtu platební bilance. Nutný je také import paliv z Ruska. Deficit běžného účtu platební bilance zatím vyrovnávají především přímé investice ze zahraničí do těžebního sektoru.
Fiskální rizika spojená s nedostatečně pestrým spektrem ekonomických činností
Ve vztahu k fiskální udržitelnosti Mongolska převládá středně velké riziko. Vládní dluh se sice dramaticky snížil ze 73,6 % HDP v roce 2020 na 43,7 % HDP v roce 2023, ale přetrvávající historická tendence vládních představitelů k expanzi (zejména v době růstu cen komodit na světových trzích) spolu s nedostatečnou diverzifikací hospodářství se promítá i do formy fiskálních rizik. Za rok 2024 by vládní dluh měl dosáhnout 42 % HDP a v roce 2025 dle nynějších očekávání 44,6 % HDP.
Hlavním zdrojem obav jsou ve vztahu k vládním financím (na straně fiskálních příjmů) možné budoucí hospodářské problémy Číny či výpadky obchodních toků mezi Mongolskem a Čínou. Např. zpomalení v čínském sektoru nemovitostí by skrze pokles poptávky po oceli mohl snížit poptávku po koksovatelném uhlí, které je důležitým vstupem pro tavení oceli a současně významnou exportní komoditou Mongolska. Potenciálním problémem je i úsilí Číny o redukci emisí uhlíku, což s jistou časovou prodlevou přispěje k omezení její poptávky po koksovatelném uhlí a dalších komodit. Výše uvedené by ovlivnilo také výnosy z licenčních poplatků za těžbu.
Reformy Mongolska
Mongolská vláda si je vědoma nutnosti realizace strukturálně reformního procesu, jehož výsledkem bude nejen vyšší stupeň diverzifikace ekonomiky, ale také hospodářské činnosti s vyšší přidanou hodnotou.
Vládní představitelé proto v prosinci 2021 představili dlouhodobý strategický rámec Vision 2050 a následně v dubnu 2022 střednědobou strategii New Recovery Policy s cílem posílit ekonomickou nezávislost Mongolska, redukovat negativní dopady epidemie covidu na ekonomiku a postupně odstranit překážky rozvoje. Vláda si od nové strategie slibuje stabilní hospodářský růst na meziroční úrovni okolo 6 %, zdvojnásobení národního důchodu na hlavu a nárůst zaměstnanosti. Účelem je také dlouhodobá stimulace přílivu zahraničního kapitálu a samozřejmě postupná diverzifikace ekonomiky.
Obchod s Mongolskem byl nejvyšší za 25 let, zásluhou klíčových kontraktů českých firem
Vláda definovala několik oblastí, na jejichž zlepšení se chce zaměřit. Patří sem modernizace energetické infrastruktury a průmyslových kapacit za účelem zvýšení produktivity. Dále rozvoj zelené ekonomiky, jehož cílem je snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 27,2 % oproti úrovni z roku 2021. V zemi, kde dochází k rychlé degradaci půdy vlivem vysoké míry těžby, nadměrného spásání, odlesňování a nepříznivých povětrnostních podmínek představuje nutnost také péče o životní prostředí.
Mongolská vláda rovněž podpoří diverzifikaci hospodářství směrem k IT a turismu. Ve snaze o zvýšení turistické návštěvnosti byl např. již rozšířen seznam zemí s bezvízovým stykem. Většina turistů však stále pochází jen z Ruska a Číny. V první polovině roku 2024 (částečně i přispěním výše uvedeného opatření) meziročně vzrostl počet turistů z Číny o 57,8 %. Cílem je také po sílení efektivity institucí a zlepšení investičních podmínek v zemi.
Aby bylo možné dosáhnout vytyčených dlouhodobých cílů a celý proces úspěšně ufinancovat, je důležité zlepšit fiskální pozici státu. Vládní dluh se sice snížil, ale více než 90 % vládního dluhu je denominováno v cizích měnách, s čímž souvisí kurzové riziko. Navíc, jak naznačeno výše, v oblasti fiskální politiky přetrvává častá tendence vládních představitelů k expanzi – zejména v době růstu cen komodit na světových trzích.
Příležitost pro české exportéry
Mongolsko je zemí s ohromným investičním potenciálem. Bude-li plán diverzifikace a modernizace hospodářství úspěšně realizován, znamená to přirozeně nové příležitosti pro české exportéry, investory i EGAP kupříkladu v oblasti energetiky, v zemědělství (např. dovoz zemědělské techniky, digitalizace, moderní jatka a další zpracovatelské závody), těžbě, ve sféře budování infrastruktury, exportu dopravních prostředků, rozvoji energetických zařízení a obranném průmyslu.
Převzato z Magazínu ze světa exportu (38/2024). Autor: Petr Zapletal
