Rekodifikace stavebního práva: Jedno povolení, jasné lhůty a vymahatelnost



Rekodifikace se stala osobním tématem prezidenta Hospodářské komory Vladimíra Dlouhého a předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hany Landové.

Proč do tohoto složitého úkolu vlastně Hospodářská komora šla?
Vladimír Dlouhý: Hospodářská komora už nechtěla být jen kritikem stavu. Poukazovat na to, co je špatně, že něco nejde, umí každý. My jsme chtěli ukázat, že když se chce, lze dobré věci pomoci. Proto jsme rádi, že se nám podařilo získat podporu nejen paní ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové a ministrů Ťoka a Brabce, ale také osobní podporu pro celý projekt ze strany premiéra Babiše. Bylo jasně řečeno, že rekodifikace stavebního práva je pro všechny prioritou. Už to samo o sobě je velký posun.

Hana Landová: Původní harmonogram počítal s tím, že proces rekodifikace stavebního práva by mohl být ukončen někdy v roce 2027. To byl harmonogram, na který jsme nedokázali ani dokoncesní zákonhlédnout, především jsme věděli, že tak dlouho čekat nelze. To byl jeden z prvních motivů, proč přijít s iniciativou.

Ale harmonogram již doznal značné změny…
VD: Ano, je to první velký úspěch fungující spolupráce HK ČR a MMR. Na samém počátku byla spousta těch, co tvrdili, že se takto spolupracovat nedá. Že se nic nepodaří. A právě zásadně změněný harmonogram po prvním měsíci spolupráce, který vláda České republiky vzala na vědomí, se stal onou pomyslnou vlaštovkou a důkazem, že to půjde.

HL: Nový harmonogram je realistický a opravdu se nedá říci, že by plýtval časem. Prostě počítá se lhůtami, které legislativní proces předpokládá a které nelze opominout. Pokud se ale najde politická shoda, lze jej i trochu zrychlit (to je vyznačeno v materiálu, který projednala vláda). Nic nebrání tomu, aby již v roce 2021 byla celá rekodifikace schválena.

Jaké jsou hlavní teze, ze kterých se v přípravě vychází?
VD: Nechceme tvrdit, že objevujeme Ameriku. Naopak. Snažíme se dát dohromady to, o čem se v odborných kruzích již roky hovoří. Není to jednoduchá náprava věcí, nestačí přepsat části jednoho zákona. Dotčených norem jsou desítky, legislativa se přímo dotýká osmi rezortů. Snažíme se navíc diskutovat se širokou skupinou právníků, odborníků, ale také lidí z praxe. A tyto názory dát dohromady. Kdybych měl shrnout, pak v budoucnu musí být povolovací proces rychlý, jednoduchý a transparentní. To pomůže nejen občanům České republiky, bez ohledu na to, zda staví rodinný domek nebo velký projekt, ale také úředníkům, soudům a státní správě. Celý proces pomůže na jedné straně odblokovat výstavbu a na straně druhé ušetří nemalé finanční prostředky státu.

HL: Jedním z klíčových momentů je například vytvoření nejvyššího stavebního úřadu, a tedy faktické oddělení státní správy od samosprávy. V praxi způsobuje současný stav zásadní problémy. A přitom máme i u nás příklady dobré praxe například v katastrálním úřadu. Stavební úřady by nově měly fungovat pod jednotným metodickým vedením, zahrnovat celou šíři problematiky, a co považujeme za zásadní, je umožnit skutečnou profesionalizaci jejich pracovníků v příslušných dotčených oborech a jejich efektivní koordinaci.

Asi nejčastěji se v této souvislosti hovoří o zjednodušení procesu povolování staveb. Jak k němu tedy skutečně dojde?
VD: Je to jednoduché. Přicházíme s pravidlem jedno rozhodnutí povolení stavby. Bude zahrnovat posouzení všech stavbou dotčených zájmů, tedy už nebude třeba tolik zvláštních závazných stanovisek, chceme zjednodušit samotnou administrativu i materii a využít i digitalizace.

HL: Chceme odstranit nejpalčivější problém – rozporuplnost, velké množství a časovou náročnost získávání závazných stanovisek. Na tom panuje dlouhodobě shoda. Rekodifikace přichází s návrhem řešení, jak k tomu lze dojít. Opatření na úrovni územního plánování a povolování staveb jsou diferencovaně posuzována a zasazována do nového kontextu tak, aby bylo možné jednotlivé veřejné zájmy vyhodnotit a efektivně koordinovat. Kromě digitalizace je určitě cílem revize a koordinace definic veřejných zájmů v předpisech i například integrace příslušných odborníků v rámci NSÚ. Dalším nástrojem je vymahatelnost lhůt. Ty musí být objektivně a racionálně stanoveny, ale na druhou stranu jejich nedodržováním nemůže stavebníkům vznikat škoda. I zde navrhujeme efektivní řešení.

Jenže se zdá, že ani to by nemuselo stačit. Protože kromě samotného procesu povolování dnes investory, ale vlastně i samosprávu a státní správu zatěžují různí věční stěžovatelé, kteří se snaží prosadit své zájmy v různých odvoláních, případně soudech.
VD: Toho jsme si vědomi a myslíme i na to. Jsme přesvědčeni o tom, že povolovací proces by se měl vrátit od různých odvolacích orgánů a soudů zpět na stavební úřady. Dnešní praxe je neudržitelná, zatěžuje úplně všechny a nepomáhá nikomu a ničemu. Směřujeme k jednoznačným pravidlům a principu jednou a dost – jedno povolení rovná se jedno odvolání a jedna žaloba. Navíc věříme, že se nám podaří prosadit, že soudy v případě například formálních nedostatků budou moci svým rozhodnutím nedostatek odstranit přímo v rozsudku – to by pak odpadlo zdlouhavé vracení se k předchozím instancím.

HL: Věříme, že se nám podaří obdobně jako v občanském právu také zde jasně oddělit soukromoprávní a veřejnoprávní stížnosti. Řada žalob a prodlení totiž nevzniká v rovině veřejnoprávní, ale pouze je pro dosažení sledovaného cíle využita. Spolupracujeme s řadou odborníků na ústavní právo a naším cílem je jasně vymezit zájmy chráněné veřejným stavebním právem. I to je důležitá změna.

Někteří ale namítají, že se tím omezuje možnost veřejnosti vyjádřit se a projevit svůj zájem.
VD: Právě opak je pravda. Současný stav je pro řadu lidí nepřehledný. Nikdo pořádně neví, kdy a jaké připomínky vlastně může uplatnit ani jak se s nimi bude nakládat. Návrh nového pojetí tuto problematiku řeší nikoliv omezením účastenství, ale vymezením jednotlivých stupňů a účelů řízení a s tím souvisejícím účastenstvím tak, aby bylo vždy možné oprávněné zájmy hájit. Dneska vlastně ani stavební úřad není schopen jednoznačně určit, jaké podmínky musí stavba splňovat, aby bylo možné ji realizovat, a metodou pokus-omyl to zjišťuje v rámci řízení (od dotčených orgánů) spolu se stavebníkem. To je opravdu stav, který není možno nadále udržovat.

HL: Máme za to, že jasná pravidla přinesou jistotu všem. Pokud se rekodifikací podaří upravit prostředí pro stavebnictví jako celek, přinese to tolik nezbytnou jistotu. Dílčími úpravami jednotlivých předpisů se věci v důsledku jen zhoršují.

Poslouchá či čte se to dobře. Ale šance, že se to skutečně stane realitou?
VD: Kdybychom o tom nebyli přesvědčeni, nešli bychom do toho. Je veřejná poptávka po změně – lidé si uvědomují, že takto to již dále nejde. Chtějí stavět sami, chtějí kupovat byty či domy za přiměřenou cenu. Přemýšlí o tom, proč pro své děti neseženou byt. Chtějí využívat moderní dopravní i ostatní infrastrukturu a občanskou vybavenost, stát prostě musí řešit zásobování vodou, ochranu zemědělského fondu i národních parků jasnými a srozumitelnými pravidly. A už všem došlo, že na začátku řešení je právě rekodifikace. A kde je veřejná poptávka, je i politická vůle. A kde je politická vůle, lze dosáhnout mnohého.

HL: Z prvních měsíců práce na rekodifikaci stavebního práva jsme dospěli k tomu, že na identifikaci problémů panuje relativně široká obsahová shoda. Z toho se rodí poměrně široká shoda na návrzích řešení. Jsou samozřejmě dílčí věci, kde se bude hledat kompromis, ale to je v podobném procesu pochopitelné. Prostřednictvím webu Hospodářské komory jsme zapojili širokou veřejnost a příspěvky zde shromažďované průběžně potvrzují, co již bylo řečeno. To je pro nás velmi cenné a povzbudivé.

A v jakém stavu tedy nyní v onom harmonogramu rekodifikace jsme?
VD: Chtělo by se říci na začátku, protože memorandum bylo podepsáno jen před nedávnem, ale nebyla by to pravda. Harmonogram je, jak jsem říkal, realistický, ale ambiciózní. A stejně tak je to s prací, která doslova letí dopředu. Společně s MMR pilujeme věcný záměr a zpracovává se RIA.

HL: Přelom roku bude prvním velkým milníkem, kdy odevzdáme jak věcný záměr, tak i RIA. V prvním kvartále 2019 proběhne mezirezortní řízení a do konce roku by měl být věcný záměr schválen. Intenzivní příprava paragrafovaného znění stavebního zákona, ale také všech dotčených norem, jak věříme, začne nejpozději ve druhém pololetí příštího roku tak, aby v roce 2021 mohl být předpis předložen vládě a sněmovně. HK ČR je připravena termíny dodržet.

 
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Simon, foto: archiv HK ČR.