English version
Těžba uhlí se v České republice postupně utlumuje a do jejího úplného konce, alespoň dle doporučení tzv. Uhelné komise, nezbývá pravděpodobně více než dvacet let. České společnosti, specializující se na dodávky řešení pro těžbu a zpracování uhlí, budou o to více hledat obchodní uplatnění na zahraničních trzích.
Obchodně uspět v Číně je velmi obtížné. Je to však největší producent i spotřebitel uhlí na světě. Jakou má těžba uhlí v nejlidnatější zemi světa budoucnost, může zajímat právě některé z českých výrobců zařízení pro uhelný průmysl. Může to však zajímat i širokou veřejnost, jelikož Čína, jakožto největší spotřebitel uhlí, je současně i největším producentem emisí oxidu uhličitého (CO2).
Současný stav a klimatické závazky
Prezident Čínské lidové republiky Si Ťin-pching informoval světovou veřejnost o závazku Číny dosáhnout tzv. uhlíkovou neutralitu do roku 2060. Stalo se během zářijového projevu na Valném shromáždění OSN. Naplnění závazku bude znamenat, že do čtyřiceti let nebude největší producent emisí zanechávat uhlíkovou stopu zatěžující životní prostředí. Bude tedy produkovat jen takové množství emisí, které je možné vstřebat projekty pohlcujícími oxid uhličitý. Co to bude znamenat pro uhelný průmysl?
Uhlí je největší složkou čínského energetického mixu, která se v roce 2019 podílela z 57,7 % na výrobě elektrické energie. V roce 2030 by měla produkce emisí v ČLR dosáhnout maxima, což je také obsahem výše uvedeného závazku. Předpokládá se, že spotřeba uhlí bude za deset let činit 4,2 miliardy tun a bude mít 50% podíl na energetickém mixu země.
Čína měla 141,6 miliardy prokázaných tun zásob uhlí ke konci roku 2019, což odpovídá 13,2 % celosvětového úhrnu. Produkce surového uhlí v čínských provinciích Šan-si, Šen-si, Vnitřní Mongolsko a Sin-ťiang představovala 76,8 % těžby na celočínské úrovni.
V roce 2019 bylo do země dovezeno 300 milionů tun surového uhlí, což představuje nárůst o 6,3 % oproti předchozímu roku. Pokud jde o hlavní zdroj dovozu uhlí, Čína dovezla 137,6 milionu tun uhlí z Indonésie, 76,96 milionu tun z Austrálie, 36,21 milionu tun z Mongolska, 32,24 milionu tun z Ruska a 9,34 milionu tun z Filipín. Čína je největším dovozcem uhlí, ale její dovoz představoval pouze 6,7 % domácí spotřeby v roce 2019.
Těžba uhlí patří k největším průmyslovým odvětvím v zemi a významně přispívá k úrovni hrubého domácího produktu (HDP) a zaměstnanosti. Udržení pracovních míst, po následcích způsobených pandemii covid-19, je pro vedení země zásadní. Ekonomika Číny se po šoku z prvního čtvrtletí roku 2020 rychle obnovuje a bude zřejmě v roce 2020 jedinou velkou ekonomikou, která vykáže meziroční růstu HDP.
V této souvislosti zaznívají u odborné veřejnosti názory, že hledisko zachování stability převáží a restrukturalizace uhelného průmyslu nebude probíhat tak rychle. Tyto názory se opírají i o vnímání uhelné branže některými z čínských provincií, pro které je těžba a zpracování uhlí dobrou příležitostí podpory ekonomického růstu a zaměstnanosti celého regionu. Prvního milníku, produkce maximálního množství emisí do roku 2030, nemusí být tedy dosaženo. V praxi by to znamenalo realizaci méně ambicióznějšího plánu spočívající v pomalejší než plánované restrukturalizaci uhelného průmyslu Číny.
Plán pro čtrnáctou pětiletku
Čtrnáctileté pětileté období nastává v Číně v lednu roku 2021. Čínská vláda nastínila plán, jehož cílem je zefektivnit uhelný průmysl pokračováním redukce zastaralé výrobní kapacity a současným zvyšováním kapacity v hlavních produkčních regionech. Množství zastaralých dolů by mělo být trvale uzavřeno již do konce roku 2020, což pomůže zvýšit výrobu v hlavních dolech, které mají generovat až 96 % celkové produkce.
Odstávky se mají zaměřit na provincie a regiony, které nesplnily cílené snížení kapacity stanovené již pro právě končící třinácté pětileté období. Peking v srpnu loňského roku zveřejnil podrobný plán, jehož cílem je snížit do konce roku 2021 počet uhelných dolů s kapacitou pod 300 000 t/rok na 800.
Celkové cíle při snižování kapacity produkce uhlí pro období 2016–2020 však byly na celostátní úrovni nejen naplněny, ale i překročeny. V tomto období došlo ke snížení výrobní kapacity o 900 milionů tun. Tlak na některé z provincií ze strany centrálních orgánů však přetrvává i nadále. Záměrem ústřední vlády je budovat moderní a rozsáhlé povrchové a hlubinné doly v provinciích Šan-si, Šen-si, Vnitřní Mongolsko a Sin-ťiang. To je v souladu s jejím úsilím přesunout těžbu uhlí z hustě osídleného východu a jihu země na sever a západ, do oblastí s vysokými zásobami uhlí.
Během 14. pětiletého plánu (2021–2025) má čínský uhelný průmysl dále prohloubit reformy na straně nabídky a zaměřit se na vlastní modernizaci. Předpokládá se, že výroba bude směřovat k inteligentním, bezpečnějším, koncentrovanějším a ekologičtějším metodám. Inteligentní těžba uhlí má být klíčovým technologickým pilířem pro vysoce kvalitní rozvoj uhelného průmyslu v dalších letech. Vládní orgány instruovaly velké uhelné doly a také doly, kde došlo k důlním neštěstím, aby do roku 2025 přijaly inteligentní provoz, přičemž v klíčových podzemních pozicích se doporučuje robotika a jiné formy automatizace.
Vládní směrnice říká, že povrchové uhelné doly by také měly přijmout inteligentní provoz a bezpilotní dopravu. Inteligentním provozem se rozumí zavádění a využívání technologií, jako jsou umělá inteligence, internet věcí a velká data při operacích souvisejících s řízením široké škály výrobních a obslužných procesů. Tyto nové provozy by měly významně přispět i ke zvyšování bezpečnosti práce, která stále zůstává závažným problémem. Těžba si každoročně vyžádá obrovské množství životů. Čína má při těžbě uhlí nejvyšší míru úmrtnosti na světě.
Orgány ústřední vlády nabádají vedení uhelných dolů i ke změně myšlení, které je potřebné vzhledem k nastupující, zbrusu nové, etapě v tomto oboru podnikání. Spotřeba uhlí přechází do stagnujícího období a doly se budou muset adaptovat, pokud si chtějí udržet zákazníky, na nové potřeby odběratelů.
Výrobci těžebního zařízení
Podzemní těžební zařízení je největším segmentem trhu těžební techniky a představuje největší podíl na trhu. Restrukturalizační plány ústřední vlády s tlakem na zvyšování efektivity sektoru vyvolávají poptávku po nových zařízeních založených na moderních technologiích. Poptávku uspokojují především domácí výrobci těžebního zařízení. Předpokládá se, že v roce 2024 čínské hlubinné uhelné doly vydají až 17 miliard USD na nákupy zařízení pro svoji činnost.
Mezi společnosti s největším podílem na trhu v oblasti výroby těžební techniky v čínském průmyslu patří China Coal Technology & Engineering Group Corp, China National Coal Mining Equipment Co., Ltd. a Zhengzhou Coal Mining Machinery Group Co., Ltd. a Northern Heavy Industries Group Co., Ltd. a CITIC Heavy.
Společnosti, které mají největší podíl v odvětví těžby uhlí v Číně, budou zřejmě patřit i k největším odběratelům těžební techniky. Takovými společnostmi jsou Shenhua Group Corp. Ltd., Shandong Energy Group Co. Ltd., China National Coal Group Corp., Shaanxi Coal and Chemical Industry Group Co., Ltd. a Datong Coal Mine Group Co., Ltd.
Čína je světovou mocností ve využívání obchodních elektronických platforem. Tyto platformy neslouží jen k nákupu a prodeji rychloobrátkového zboží, lze na nich nalézt téměř vše. Zařízení a vybavení pro uhelný průmysl nevyjímaje. Dle odborníků z oboru tak například krátký pohled na portál Alibaba ukazuje, že stále existuje mnoho čínských dodavatelů těžební techniky nižší úrovně, kteří kopírují jak prémiové čínské, tak i známé západní výrobce. Dalším zajímavým zdrojem informací pro české výrobce, hledající informace o konkurenci, je portál MADE-IN-CHINA. Je to velmi efektivní nástroj k získání základního přehledu o nabídce čínských společností.
Pro české společnosti, zvažující vstup na čínský trh řešení pro uhelný průmysl, bude vhodnou příležitostí k získání potřebných informací o obchodních příležitostech účast na veletrhu China Coal & Mining Expo, který se má konat 26.–29. října 2021 v Pekingu. Jedná se o nejprestižnější veletrh oboru v Číně.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Pekingu (Čína). Ladislav Horák, vedoucí obchodně-ekonomického úseku.
