English version
Logistika po desetiletí fungovala na základě osvědčeného vzorce: řidič – závozník – skladník. Nedostatek lidí na trhu práce i nástup moderních technologií však tento obor proměňují, podobně jako mnohé další.
Stále rychleji
Jedním z trendů je zrychlování. Nároky na co nejrychlejší logistické služby jsou čím dál viditelnější. V rámci České republiky a zejména hlavního města si již zákazníci zvykají na takzvané same-day delivery, tedy doručení v den odeslání zásilky, a lze očekávat, že se tento směr bude stávat větším standardem. Například v sousedním Německu tuto možnost ve větších městech začíná nabízet Amazon.
„Jde o trend, který je patrný spíše na B2C trhu. Zvyklostí už je i to, že je zákazník informován o rozmezí v čase doručení. Nemusí tedy na daném místě dlouho čekat, aniž by měl jistotu, že se dočká. Čas je pro nás čím dál cennější a nechceme se o něj vzájemně okrádat. Ačkoliv zrychlování je určitě namístě, stále v oboru B2C hraje velkou roli faktor ceny. A proto většina zákazníků raději den či dva počká, ale zaplatí za doručení zásilky méně,“ říká Přemysl Lukeš, výkonný ředitel přepravní společnosti Der Kurier. Současnou tendencí je podle něj i tlak na zrychlení doručení mezi státy EU.
Dalším výrazným trendem v logistice je letos robotizace skladů. „Kromě přístrojů, které jsou schopné autonomně manipulovat s předměty, přesouvat a ukládat je, jsou postupně zaváděny také drony. Jejich využití při samotném doručování je ale kvůli nedostatečné legislativě zatím věcí vzdálenější budoucnosti. Ve skladech je však možné je využívat už nyní, a to například k inventurám,“ upozorňuje Přemysl Lukeš.
Investice se vrátí za rok
Rozsáhlou robotizaci letos oznámila například společnost Visteon Electronics, která ve slovenském Námestovu vyrábí přístrojové desky do automobilů. Denně podnik zhotoví deset tisíc kusů palubních desek, ročně celkem přes dva miliony, přičemž v závodě pracuje 700 zaměstnanců ve třísměnném provozu.
V rámci vnitropodnikové logistiky začala firma používat roboty MiR. „Jako každá společnost se i my zamýšlíme nad efektivitou výroby a produktivitou práce. Technologie MiR eliminuje potřebu manuální přepravy materiálu z místa A do místa B. Roboty jsou ideální volbou a postupně se stávají ve společnosti Visteon globálním standardem v oblasti interní logistiky,“ řekl Richard Čiernik, manažer společnosti Visteon Electronics Slovakia.
„Využití dronů při samotném doručování je kvůli nedostatečné legislativě zatím věcí vzdálenější budoucnosti,
ve skladech je však možné je využívat již nyní,“ Přemysl Lukeš, Der Kurier
Řešení je podle něj flexibilní, takže umožňuje přesouvat robotická zařízení z jedné výrobní haly do druhé s minimálními úpravami. Další výhodou je uživatelská jednoduchost, kdy je možné vytvořit aplikaci bez nutnosti sofistikovaných znalostí programování. Důležitá byla také ekonomická stránka nasazení robotů. „Základním pravidlem naší společnosti je, že vše, co se investuje, se musí vrátit nejpozději do jednoho roku, a toto roboty MiR splnily,“ poukazuje Richard Čiernik.
V továrně jsou roboty využívány k různým úkolům. Dva roboty zásobují v pravidelných hodinových intervalech devět automatizovaných linek prázdnými plošnými spoji. Třetí robot pracuje na sběru odpadního materiálu, který je třeba odvézt z výrobní haly. Čtvrtý robot pracuje v zařízení na výrobu plastů, odkud odváží hotové plastové výlisky.
Sdílené sklady
Třetí trend v logistice představuje využívání prvků sdílené ekonomiky. Oblíbené jsou a dále budou hlavně sdílené sklady, kde mohou spolupracovat i vyloženě konkurenční společnosti, sdílet zaměstnance a společně dovážet také zboží do prodejen. Za předpokladu správně nastavených podmínek se může jednat o velmi efektivní způsob spolupráce.
Sdílení by mohlo být receptem především na ucpaná centra měst. „Koncept má fungovat tak, že by zásilky byly doručovány do sdíleného skladu, pro který poskytne prostory město. Následně by z tohoto skladu v určitém časovém rozmezí doručovala zásilky do centra města jedna společnost, která by tyto zásilky konsolidovala,“ vysvětluje Přemysl Lukeš. Tato sdílená centra již v zahraničí fungují, například v Nizozemí. Cílem je omezit nadměrný počet společností zajíždějících do center měst.
Praha na křižovatce
Projektem zlepšujícím stav městské logistiky se nyní zabývá také Praha. V současnosti chybí v metropoli jednotná koncepce pro podporu a rozvoj ekologicky šetrnější balíkové přepravy, která by počítala i s provozem elektrických automobilů, elektroskútrů a nákladních kol.
Zlepšování logistiky v hlavním městě však brání několik problémů. „Největší překážkou je z našeho pohledu absence vhodných a cenově dostupných prostor v centru Prahy, které by bylo možné využívat jako ekologická depa nebo výdejny balíků. Úmysl snížit ekologickou zátěž balíkové přepravy vítáme a nabízíme naše zkušenosti z jiných evropských měst, jako jsou Budapešť, Milán nebo Düsseldorf. Již delší dobu hledáme vhodný prostor pro umístění city depa, které by umožnilo nasazení ekologických dopravních prostředků, u nichž je bohužel omezený dojezd,“ uvádí Pavel Včela, ředitel společnosti GLS Česká republika, která na řešení situace s magistrátem spolupracuje.
Současná regulace logistiky v Praze navíc nepočítá s provozem elektromobilů či elektrických skútrů a nákladních kol. Právě to by moderní pojetí dopravy mělo změnit. „K výraznějšímu nasazení bezemisních vozidel by mohla přispět například podpora hromadné systémové přepravy balíků. Registrovaná vozidla těchto společností by měla mít podobná povolení k vjezdu, stání nebo k jízdě ve vyhrazených pruzích, jako mají vozy MHD nebo taxi služeb,“ doplňuje Pavel Včela.
Nástup čistých technologií
Čtvrtým trendem letošního roku v logistice je důraz na ekologii. Za účelem dosažení co nejmenší ekologické stopy se začínají používat technologie na optimalizování trasy. Blízkou budoucnost a v některých případech i přítomnost logistiky znamenají auta na elektřinu, jejichž nevýhodou je prozatím nízká kapacita na dlouhé trasy.
I když to zatím vypadá jako sci-fi, v logistice se začnou i čeští uživatelé setkávat s autonomními vozidly, zejména kamiony. Autonomní kamiony bez řidiče už jezdí v Německu mezi Mnichovem a Norimberkem. Zatím se nepohybují samostatně, ale jsou součástí konvojů kamionů, které obsluhují řidiči. Výhodou autonomních kamionů je podle odborníků zejména nižší spotřeba paliva a vysoká bezpečnost, kterou neohrožuje lidský faktor.
Logistická centra: Nejdražší je Londýn, Praha je průměrná
Porovnat rozdíly mezi nejvýznamnějšími evropskými metropolemi především z pohledu cen v logistice a budoucnosti investičních příležitostí, to si klade za cíl report Euro Cities mezinárodní konzultantské společnosti Gerald Eve.
Z analýzy vyplývá, že nejdražším evropským městem je Londýn se svými téměř 15 eury za metr čtvereční. Nejlevnějšími jsou naopak Varšava a Istanbul, v obou metropolích je průměrná cena 3,5 eura za metr čtvereční. Ceny v Praze jsou pak průměrné, pět eur. V Bratislavě zaplatí firma měsíčně za metr čtvereční skladu čtyři eura, v Berlíně sedm eur. Druhým nejdražším evropským městem je Oslo, kde za metr čtvereční za měsíc zaplatí místní průmyslové firmy 10,2 eura.
„Z cenového porovnání pronájmů vidíme v Česku stále potenciál pro růst nájemného. Ve srovnání s městy na západ od nás jsou tuzemské ceny spíše podprůměrné a v budoucnu očekáváme postupné vyrovnávání. Čechy jsou významné svou lokalitou blízko Německa, s relativně dobrou infrastrukturou,“ říká Jakub Holec, výkonný ředitel společnosti 108 Agency, která na vytvoření cenové mapy spolupracovala.
V Česku je nejlevnější Ústecký kraj s cenou nájemného na úrovni čtyř eur za metr čtvereční měsíčně. Mezi nejdražší lokality patří například Zlínský kraj s nájmem přesahujícím pět eur za metr čtvereční. Lze usuzovat, že v Brně či Ostravě se bude do budoucna realizovat více pronájmů kvůli omezené nabídce v exponovaných lokalitách, jako jsou Praha nebo Plzeň. Například v Ostravě v současné době vzniká logistické centrum Ostrava Airport Multimodal Park s celkovou plochou 52 hektarů. Po dokončení výstavby se počítá s 234 tisíci metry čtverečními prostor.
Převzato z časopisu Profit. Autor článku: Dalibor Dostál.
