English version
Pandemie demaskovala zranitelné globální řetězce a dala vlastně zapravdu vaší filozofii Made in Europe…
Vidíte, my tu filozofii ale držíme skoro čtvrtstoletí. Jsem prostě bytostně přesvědčen, že evropská průmyslová tradice je hodnota, kterou Asie nabídnout nemůže. A evropští výrobci mají obecně u evropských zákazníků asi lepší jméno. Pravda je, že dnes už nejsme s touto evropskou filozofií osamoceni, ale pořád na tom nejsme tak jako Němci nebo Rakušané. Tam je domácí produkce ceněna a vyhledávána, zákazníci jsou ochotni si za původ připlatit. V Česku se to pomalu učíme, přibývá zákazníků, kteří oceňují naše dodavatele.
Což jsou povětšinou lídři trhu, světové špičky. Obecně ale evropská průmyslová tradice mizí, mnohé země výrobu převedly, fabriky zarůstají travou…
To je ale otázka především pro politiky. Podle mne je to velký problém, protože jedna loď blokující Suez ukázala, jak jsme závislí. Výroba komponent v Asii a kompletace doma v režimu just-in-time, to není dobrá kombinace. Ospravedlňuje ji pouze cena, na kterou Česko pořád slyší… Otázka je, jestli ta nižší cena vlastně není příliš vysoká daň. Víme všichni, že asijská výroba není úplně zaměstnavatelsky férová ani ohleduplná. A jestliže pak celý svět určitou součástku odebírá z jedné jediné země, co se stane, když si tamní vláda postaví hlavu a neprodá? Bude nás mít v hrsti.
Jak vnímáte naši ekonomickou současnost? Pandemickou krizi vystřídala krize vstupů.
Nastala poměrně dramatická situace, což je vidět kupříkladu v mladoboleslavské Škodovce, desítky tisíc aut jsou vyrobené, ale odstavené, protože jim chybí nezbytná elektronická součástka. Kdyby to mělo trvat ještě pár týdnů, budou mít velké problémy. Ostatně, i my to vidíme, jeden z našich dodavatelů nám oznámil, že určité komponenty, které jsou závislé na dílech z Asie, nějaký čas nebudou. A když budu osobní, dva měsíce čekám na výměnu čelního skla u auta.
Dodací lhůty se prodlužují, ceny rostou. To je trend, který jen tak nepomine. Nebo aspoň nevidím žádný důvod, který by to mohl začít vylepšovat. Naopak, roztáčí se spirála. Naši dodavatelé zdražují již zhruba od března a není to o jednotky procent, ale o desítky. Ani my se od září úpravě ceníků nevyhneme. Ve stejné situaci je dnes patrně většina firem. A na konci je zákazník, který to zaplatí.
Mohl a měl by nějak pomoci stát?
Těžko, ten maximálně připraví úlevy pro nějaké nadnárodní firmy, podpoří výstavbu gigafabriky na baterie, ale jinak je mimo reálný svět.
STASTO
Specialista v oblasti průmyslové automatizace se zaměřením na dodávky pneumatických pracovních prvků, průmyslových armatur a automatizace je členem nadnárodní rakouské rodinné firmy STASTO Group. Na českém trhu zastupuje přední evropské výrobce, především z Německa a Itálie, kupříkladu předního výrobce otočných stolů firmu Weiss, lídry v oboru průmyslových a speciálních armatur firmy Müller Co-ax a Schubert&Salzer Control Systems, Bonomi Group nebo výrobce pneumatických prvků Vesta.
Od září 2021 rozšiřuje portfolio produktů o inteligentní periferie průmyslových robotů, které vyrábí německá společnost IPR. Společnost dlouhodobě obhajuje AAA certifikaci společnosti Bisnode a díky tomu se řadí do exkluzivního klubu Bisnode Platinum Excelence, který sdružuje nejdůvěryhodnější společnosti, splňující navíc přísná ekonomická kritéria.
Automatizace a robotizace, to jsou často investičně velmi náročné projekty a doba je nejistá. Nevnímáte opatrnost?
Všichni naši partneři, ty velké firmy, které dodávají koncovým zákazníkům, zakázky přibližně do konce roku mají. Je ale pravda, že byly zvyklé mít zakázky nasmlouvané ne na půl roku, ale i na dva roky. Takže v tomto ohledu bychom o určité míře opatrnosti asi mluvit mohli. Ale skepse, která nás obcházela před jarem, naštěstí zmizela a ani na finančních výsledcích se to nijak dramaticky neprojevilo.
Automatizovat se bude dál, chybějí totiž lidé. V některých okresech je nezaměstnanost pod dvěma procenty, to reálně znamená, že pracovní sílu prostě neseženete. Trend nahradit lidskou práci strojem je zřejmý a bude se prosazovat i u menších firem, nejen u těch velkých, které jsou řízeny ze zahraničí. Závislost na lidech, kteří chybějí, je pro firmy zničující.
Vy jste se věnovali automatizaci, nyní se posunujete blíže k robotizaci…
To je pravda, ale není to nějaký nový směr, spíš jsme doplnili portfolio. Naše těžiště je pořád v průmyslové automatizaci, v armaturách. Ale dodávali jsme i otočné stoly pro roboty a chtěli jsme tuto pozici posílit. V září tak budeme moci po půl roce příprav a vyjednávání představit inteligentní periferie německé firmy IPR. To jsou produkty, s nimiž si, myslím, máme šanci uspět, ale zásadním způsobem to naši orientaci asi nezmění.
Budete se specializovat na některé segmenty?
Segmentovou vyhraněnost nemáme. Dovolím si tvrdit, že jsme v kontaktu se všemi významnými firmami v Česku, které se věnují automatizaci a dodávají pro ni technologie.
Jste nějak zapojeni i do vývoje? Třeba s některými českými vysokými školami… V robotice jsme údajně velmi dobří.
My nejsme výrobci, nevyvíjíme produkty. Ale v rámci možností se na určitém vývoji podílíme, jsme schopni navrhnout pro vývojáře strojů dílčí speciální řešení, rozvody, řízení. Jeden náš technik takto spolupracuje už asi na třetí generaci rehabilitačního přístroje a není to jediná věc. Jinými slovy jsme schopni v rámci svých možností se do vývoje zapojit nebo ho podpořit, ale tím, že sami nevyrábíme, tak můžeme nabídnout především zkušenosti.
Převzato z časopisu Komora. Autor článku: Petr Karban
